Zkušenost se zateplením starého zděného domu v duchu přírodního bydlení

Zateplení starého domu, venkovní fasáda, a to v provedení skoro dokonale v přírodních materiálech. Možná překvapivě tady sedím s Honzou Křivonožkou, který je profesionální kamnář a natáčíme s ním spoustu témat ohledně vytápění a akumulačních kamen, ale využili jsme této příležitosti, protože Honza sám bydlí ve starém domě, který z velké části svépomocně spravil. Mě tam hodně zaujalo to řešení fasády, které je z mého pohledu přírodního stavitele téměř dokonalé, ale jsou tam i další aspekty a chtěl bych se zeptat na tu zkušenost. Proložíme to fotkami a Honza nám řekne, jak to probíhalo. Samozřejmě nás bude zajímat i cena. Možná tvoje zkušenost i napoví, zda je toto vůbec cesta a zda to má v dnešní době nějakou perspektivu. Mohl bys to prosím popsat? Jaký dům to byl na začátku a pak celý ten systém?

Na začátku bych chtěl zmínit tu nejdůležitější věc, kterou taky řešíme i v rámci přípravy kamen. Myslím si, že dává velký smysl i ten starý dům, který má 80cm kamenné zdi, částečně z nepáleného zdiva, částečně z cihel, špatně zateplený dům, dobře zateplit. My jsme konkrétně použili 14 cm lněné izolace a ucítili jsme obrovský rozdíl v komfortu bydlení. Přestaly nám plesnivět ty vzdálené rohy, které vlhly, protože byly studené a kondenzovala tam voda. To je zase jen stavební fyzika. Pára, kterou vyrábíme dýcháním, vařením, bydlením, nám na studených zdech kondenzuje a pak plesniví, a to je hrozně nepříjemné. Toho jsme se díky zateplení zbavili. Intuitivně jsme nechtěli použít polystyren nebo skelnou vatu, chtěli jsme difuzně otevřené řešení, ten dům není podřezaný, není dokonale hydroizolovaný, tak jsme chtěli vlhkost, která jde do těch kamenný zdí, odvětrat. 

K té skladbě jen upřesním, vzali jsme trámky, ty jsme nakotvili na zdivo každých 60 cm, vytvořili jsme rastr, do toho lněnou vatu. To je standardní, jednoduchá část. Pomohli nám kamarádi z firmy Hliněný dům s doladěním a dokončením, ale i pro ně to byl experiment a dali nám velmi kamarádskou cenu, celá skladba tak vyšla na nějakých 1.000 – 1.200 Kč/m2. To je úplně nereálná cena, za to se dnes neudělá ani zateplení polystrenem. Spíš bych mohl říct tu cenovou relaci u domu, kde teď sedíme a kde se to dělalo už jinak. Zpět k té skladbě. Dřevěné trámky, mezi to vata, ale teď jak na to nanést omítku, protože ta na lněné izolaci nedrží. Použili jsme stará vysušená odpadová prkna, žádná kvalita, která jsme hřebíky přitloukli na ten rastr, což bylo hrozně pracné a trvalo to nejdéle z celého procesu. Zabednili jsme takhle celý ten dům prkny a potom na ně velmi poctivě nasponkovali rákosové rohože, ať je to fakt pevné. Tohle vytvořilo nosný podklad pro nanášení vápenné omítky. Kluci vyhasili vápno na dvoře, koupili jsme písek, podomácku postaru jsme si vyrobili čistě vápennou omítku bez příměsi cementu. Ve vrstvě 2-3 cm se vtlačila do toho rákosu. Následně tam šel 5mm finální štuk, ten už se kupoval v pytlích od českého výrobce čistě vápenných omítek. 

Většině lidí by tam dělalo starost to dřevo. Omítka u venkovního povrchu je na dřevě, což je jiné, než se obvykle dělá dnes, to bývá na moderních dřevovláknech, které jsou na to přímo dělané, certifikované, impregnované parafínem. I po těch letech je vidět, že ta skladba zatím funguje. To jsou dávné zkušenosti a vy jste tomu dali důvěru. 

Rákos je ověřený, to není žádná alternativa. Rákos je nosný prvek pro omítky, to se používá po staletí a ty omítky dodnes drží. Je pravda, že to je v interiéru a my jsme taky nevěděli, co udělají ty desky. Ale ty byly tak mohutně přibité, a my jsme si dali tu práci, že jsme našli někoho, kdo měl na skladě 3 roky staré desky, provzdušněné, takže byly relativně dost suché. Asi by to dělalo paseku, kdybychom tam dali čerstvé desky z pily. 

Někdo by možná řešil životnost těch prken pod tou omítkou z hlediska vlhkosti. Kdyby tam ten problém byl velký, tak by se to poznalo. Zatím ale nemáte žádné sondy…

Nemáme tam zatím žádné problémy. Jsou tam někde vlasové praskliny, asi jsme podcenili použití perlinky, nemáme tam žádné apu lišty u oken nebo nějaká sofistikovaná řešení. To je spíš můj problém, že jsme to tam nedali. Zmíním kontext, když jsme teď po 5 letech dělali tento druhý dům, kde teď sedíme, tak jsme to už dělali jinak, protože to nedávalo smysl vůbec nijak, ani co se týká jednoduchosti, kvality zateplení, kvality materiálové, ale ani i ceny. Ti kluci, kteří nám to stavěli původně, kdyby to měli reálně nacenit, tak se dostanou na cenu klasické skladby, ne-li ještě dražší. Tak jsme se rozhodli jít jinou cestou a realizovali jsme to ve spolupráci s vámi. 

Ono to může být zajímavé pro svépomocné stavitele, kteří to chtějí mít tip ťop v přírodním stavitelství, a taky neřeší čas.

Může to být zajímavé pro lidi, kteří mají psychologicky, filosoficky problém s tenkovrstvými omítkami, že se jim to zdá ošizené. Že se použije polystyren, dřevovláknitá deska, na to se dá lepidlo a na to se natáhne tenká omítka. Někdo prostě chce tu velkou těžkou hmotu, ty 3 cm, umíchat si to v míchačce a házet to tam. Ten rákos to takto umožňuje. 

Na slámu to taky může vypadat na první pohled podivně, že hned na slámě mám omítku, jestli mi to nevyhnije. To jsou dnes už zapomenuté věci. Dnes je to ale zase moderní a prověřené teď už desítkami let. Mně to přišlo jako zajímavost, ale vím, že jsou lidé, kteří do ocení. Je jasné, že kdyby to dělala firma, tak to bude hodně nadstandard, hodně drahé. Ty materiály, které jsi zmínil, jsou dostupné a nejsou drahé, takže jde primárně o práci. 

Je myslím dobré ještě zmínit cenový rozdíl obecně. Nevím jak se to přesně jmenuje technicky, slyšel jsem pojem zavěšená fasáda, difuzně otevřená fasáda, že je to na těch trámcích. Překvapilo mě, že to není až tak cenově mimo oproti těm nejlevnějším řešením. Je to dražší než polystyren, ale ten rozdíl není 100 %. Je to třeba 50, 80 %. A to mluvím o cenách před zdražením polystyrenu, které nedávno proběhlo. Ano, bylo to dražší, ale působí to na mě velmi kvalitně a funkčnost, co se týká vlhkosti, nám za to stála, ale není to nic nereálného, na co by musel člověk šetřit dvakrát víc. 

Difuzně otevřený systém bude vždy dražší. Ten polystyren bude vždy nejlevnější, i ta čedičová fasádní vata je dražší. Je fajn, že jsi zmínil i tyto aspekty, ale to se už můžeme bavit o cenách přírodních izolací jako o samostatném tématu.

Přišlo mi to rozhodně konkurenceschopné a realizovatelné. Nebyli jsme v situaci, kdybychom si mohli dovolit rozhazovat a že by nám to bylo jedno, ale tady se nám zdálo, že se sem vyplatí ty peníze dát. 

Díky za konkrétní zkušenost. Je to hodně alternativní řešení, ale zmínili jsme hodně aspektů, tak by byla škoda toho nevyužít.