Praktická zkušenost s akumulačními kamny

24. 10. 2016 Vytápění štítky: , , 6 komentářů

Jaká je konkrétní uživatelská zkušenost s akumulačními kamny? Na to jsme se zeptali Viktora Poláška, který si nechal ve svém 200 let starém rekonstruovaném domě těžká akumulační kamna postavit. Jak je s kamny spokojený? Jaká je jejich návratnost a udělal by dnes něco jinak?

Největší váhu obvykle mívají konkrétní uživatelské zkušenosti. Můžeme si povídat o tom, jak by to mohlo být nebo můžeme něco laboratorně měřit, ale není nad konkrétní praxi. Máme tady další téma s Honzou Křivonožkou, který staví takováto a podobná akumulační kamna. Na tomto videu si představíme konkrétní kamna a poté se pobavíme s majitelem těchto kamen o jeho zkušenostech. Honzo, mohl bys nám představit tato kamna?

Za námi jsou akumulační kamna s teplovodním výměníkem. Jsou to technologie, které byly dříve odsuzovány, protože voda a oheň nejdou dohromady. Dnes se to už ale celkem běžně dělá. Kamna váží necelých 2000 Kg. To znamená, že je tady jistá tepelná setrvačnost, kamna se natopí a půlku energie odevzdají do hmoty, která tady potom temperuje prostor a v této místnosti pak není potřeba mít žádný jiný zdroj vytápění. Druhá polovina energie dojde do akumulační nádoby, kde nahřeje teplou vodu. Nahřeje se zde teplá užitková voda a temperuje se zbytek domu jako je například podkroví, ložnice, dětský pokoj a koupelna.

Mohl bys trošku vysvětlit, co to znamená půlku tepla tady a půlku někam jinam?

V kamnech je ohniště, které je uzpůsobené na to, aby ohříval vodu. Je zde kamnová vložka vhodná pro naložení většího množství dřeva.

Je možné si říct, že chci, aby 10 % tepla bylo zde a zbytek šel do teplovodního výměníku?

Existují nějaké limity a asi není žádný rozumný způsob jak to udělat, abych otočil páčkou a dal bych 100 % do vody a žádné procento do akumulace. Zároveň to potom neumím úplně vypnout. Existují výměníky, které dokážou dát 30 % do vody při plném provozu anebo se téměř úplně vypnout. Ale 30 % do vody je nezajímavé, je to strašně málo a moc se to nepoužívá. Spíše najdete topidla, která mají 70 % do vody a po přeřazení klapky 30 % do vody. Takto to lze regulovat a nahřívat buď více do hmoty, nebo do vody.

Je na těchto kamnech nějaká technologická nástavba?

Ano, tato kamna mají externí přívod vzduchu, který je přivedený z venkovního prostoru a fasády. Kamna jsou ovládaná automatickou regulací. Majitel se nemusí zajímat o to, jestli už oheň dohořel, zda má přivřít vstup nebo ho úplně zavřít. Tohle všechno řeší počítač, který má svůj vstup v ohništi (čidlo, které snímá teplotu a vyhodnocuje, kdy se to má všechno zapnout). Na přívodu vzduchu je servo, které ovládá klapku. Nahoře máme troubu, která slouží k ohřívání a sušení.

Můžeš ještě prozradit cenu těchto konkrétních kamen?

Tato kamna stála přibližně 230 000 Kč včetně DPH.

Máme tady majitele kamen a tohoto domu Viktora Poláška a já se rovnou zeptám, stála tato kamna 230 000 Kč?

Stála bohužel mnohem více. Honza do toho nezahrnul cenu za regulace, vodu a celou otopnou soustavu. Bez nich ta kamna nemůžou vlastně ani fungovat.

A Honza teda postavil kamna a ty další věci už nedělal?

Všechny věci související s teplou vodou dělá topenář, který zapojí teplovodní vložku, akumulační nádobu, veškerá čerpadla, trojcestné ventily, případně regulaci.

Pokud tam jsou další technologie, je dobré vnímat to, že kamnář si udělal svou práci, ale není asi zároveň elektrikář a topenář. Můžeš říct, kolik tě stály ty další související věci?

Máme tady teplovodní výměník, musí k tomu být pojistné ventily, odvzdušňovací ventily, čerpadlo, které pohání primární okruh, regulace vzduchu. Nejlevnější 1000 l nádoba je za cenu 10 000 Kč a výše, záleží na tom, co všechno ještě obsahuje, jaké další výměníky a podobně. Veškeré další zapojení trubek, expansní nádoby, ventily a podobně může vyjít na 30-40 tis. Kč.

Máš tady jako záložní zdroj plynový kotel, můžeš nám to trošku popsat?

Mám tady plynový kondenzační kotel, který není napojený do té akumulační nádoby . Ten plynový kotel tu byl dříve, než jsme měli postavená kamna. Je tam hlavně z toho důvodu, abychom vyřešili teplou vodu v létě.

Jak často přikládáte?

Máme tady 200 let starý barák, který jsme rekonstruovali a zateplili. Když nejsou vyloženě velké mrazy, topíme jednou za dva dny na 2-3 přiložení. Na jedno přiložení to vydrží 2-3 hod. hořet. To mi v pohodě vytopí akumulační nádobu. Pokud jsou velké mrazy, musíme topit stejnou frekvencí každý den. Kamna fungují perfektně včetně té teplovodní části a regulace.

Použil bys dnes stejnou kombinaci?

Určitě bych systém kombinoval s druhým zdrojem tepla, ale asi bych nevolil kondenzační kotel, který se vyplatí, pokud topíme neustále. Pokud se používá jen na teplou vodu nebo občasné vytápění tak se nevyplatí.

Jaká je návratnost tohoto způsobu vytápění v kombinaci teplovodní kamna -kondenzační kotel?

Návratnost je v tomto případě velice dlouhá. Vzhledem k ceně akumulačních kamen a teplovodní části, může být klidně 30 let. Ať nikdo nevěří, že se mu to splatí rychleji. Myslím, že člověk, který si pořizuje těžká akumulační kamna, si je nepořizuje proto, aby ušetřil. Samotný teplovodní systém je dost složitý a drahý. Sám sobě se bude hodně těžko splácet. Pokud bych to řešil příště, snažil bych se to navrhnout tak, aby mi ta kamna dokázala vytápět přímo celý barák.

Co se stane, pokud nejde elektřina?

Kamna jsou zálohovaná a je k tomu přidaná záložní baterka, která vydrží topit klidně celý den. Kamna jsou ještě jištěna, jsou tam vyhlazovací z myčky, pojistné ventily a v tomto směru by se nemělo nic stát.