Zásady správného topení dřevem

Tak už máme postavená kamna a mohlo by se zdát, že tam stačí naházet dřevo a půjde to samo. Není to úplně pravda a jako každá věc, kterou si pořídíme, i k topeništi dostaneme návod k používání. Proto jsem tady dnes s Honzou Křivonožkou, protože po těch všech tématech, které spolu probíráme, jako jsou topidla, topeniště a kamna, které spojuje to, že v nich pálíme dřevo, by bylo vhodné se pobavit o tom užívání. Je to tedy jen tak, stačí tam naházet dřevo a nic neřeším?

Asi to tak je, ale je tady pár zásad správného topení dřeva, které je dobré zmínit a které je dobré dodržovat. Jsou to úplně základní věci. Z mého hlediska, a řešili jsme tady účinnost sofistikovaných kamen, se dá všechno zkazit, pokud tam uživatel dá vlhké dřevo. Účinnost pak klesne na 40 % a z komína jde vidět dým. Na uživateli je pak velká část toho, jak to dotáhnout do konce. Suché dřevo je takové, které mám vlhkost < 20 %. Říká se, aby to dřevo alespoň dvě zimy schlo na větraném slunném místě. To je zásada číslo jedna úplně u všech kamen. Ať už je to kotel, krbová kamna nebo cokoliv.

Dále je to pak rozdíl mezi tvrdým a měkkým dřevem, což už se liší i podle jednotlivých kamen. Za sebe mohu říct, že u akumulačních kamen, kdy je za tím ohništěm ještě nějaká dostatečná akumulační masa, je úplně jedno, jestli je to dřevo měkké nebo tvrdé. Možná bych z některých důvodů doporučoval i měkké dřevo, protože se lépe rozhořívá. Mám ho raději, protože se mi s ním lépe zachází, ale je pravda, že je velký rozdíl ve skladování. Tuna měkkého dřeva ale zabere více místa a musí se více štípat než tuna tvrdého dřeva. Řekl bych, že pro majitele krbových kamen nebo nějakého sporáku je to veliký rozdíl, protože dubový nebo bukový špalek může hodit hořet 3 až 4 hod. Zatímco smrkový špalek vyhoří za chvilku.

Ještě důležitý detail je přívod vzduchu. Často si všímám, že u krbových kamen majitelé, kteří chtějí, aby jim to dlouho hořelo, páčku zavírají, a to v okamžiku, kdy je plamen v plném proudu. Oheň pak začne jen tak plápolat právě v době, kdy potřebuje nejvíce vzduchu. Z mého pohledu to není dobře: dehtují nám spaliny, účinnost spalování je pak špatná a není to pak ani těch 70 %, které udává výrobce.

A co rozdělání ohně?

V akumulačních kamnech zapalujeme dřevo takzvaně shora. Zákazník tam dá hromadu dřeva a poté shora podpalovačem zapálí oheň. Když to někomu řeknu, tak první zpětná vazba je, že je to úplný nesmysl a nemůže to fungovat . Toto je specifikum akumulačních kamen, kdy chceme naložit hodně dřeva najednou. U krbových kamen je to asi jedno a lze použít ten systém, který známe všichni: noviny nebo podpalovač, menší dřevo, větší dřevo a jedem. To by nám ale nefungovalo při velkém množství dřeva (například 10 kg) u akumulačních kamen s dlouhými kouřovody.