Využití slaměných balíků při rekonstrukci

Měli jsme spoustu témat které se týkaly slaměných domů. Rád bych se zeptal specialisty na projektování slaměných domů, Dana Grmely, na využití slaměných balíků při rekonstrukci. Máte s tím nějakou praktickou zkušenost? Je to vůbec možné a nějakým způsobem výhodné?

Řekl bych, že velmi časté a výhodné je balíky slámy prostě jenom zaskládat podlahu půdy. Někteří to naskládají jen tak, jeden balík vedle druhého. Není to úplně optimální, jednak z důvodu požární bezpečnosti, jednak z důvodu nějakých škůdců (kočky, kuny, myši). A také pochůznost a využitelnost půdy pro nějaké skladování. Špatně se to uklízí a špatně se potom chodí. I ten tepelně izolační potenciál je využit méně. Jakákoliv pórovitá izolace, a balíky jsou poměrně hodně pórovité, dobře izoluje, pokud jsou z obou stran něčím dobře zavřené. Pokud takové zateplení navrhujeme my, tak častěji, než že bychom doporučili dát tam balíky jen tak na volno, tak na nich máme ještě těsný záklop. Nejčastěji z desek dhf, které propouštějí snadno páry, jsou difuzně otevřené, čili nehrozí, že by se to pod tím rosilo. Zároveň mají hluboké a těsné perodrážky, takže plní i tu větrotěsnící funkci, aby ten balík dobře izoloval. Zároveň je to tuhá pochozí plocha a půdu je tedy možné uklízet. Zároveň to brání pronikání nějakých koček, kun a myší do slaměných balíků. Řekl bych, že je to takové klasické řešení, které je velmi výhodné. Strop půdy zaskládat balíky, na to udělat dřevěný rošt z prken, klidně jako plovoucí na těch balících, a na ten dřevěný rošt z prken položit desky dhf.

Máme teď doma čerstvou zkušenost s termovizní měřením, kdy byly balíky položené jenom na dřevěném záklopu. Byla pod tím parobrzda, ale oproti těm stěnám, kde na tom byla hlína, šlo vidět, že únik tepla byl velký. Je to asi díky tomu co říkáš ty, že ten materiál je porézní.

Pokud je ten pórovitý materiál těsně zavřený, tak tam dochází k prostupu tepla hlavně vedením. Zatímco když je otevřený, tak tam z velké části teplo prostupuje i prouděním. A prostup tepla prouděním je o dost větší než ten prostup tepla voděním.

A co venkovní zateplení fasády, je to vůbec reálné?

Dá se to provést. Já jsem u něčeho takového byl životě asi jenom dvakrát. Není to tak časté, protože u té stávající stavby, obvykle zděné, která má stěny 45 cm tlusté sama o sobě, tak přidat ještě nějakých 30 nebo 40 cm slámy by znamenalo, že vznikne hodně hluboká stěna. Většinou to není až tak výhodné mít tak hluboké ostění u oken a dveří. O to větší je potom fasáda v poměru k užitné ploše vnitřní, o to větší musí mít střechu, zvětšené přesahy. Takže dělat u rodinných domů, což jsou poměrně malé stavební objekty, příliš silné obvodové stěny není moc vhodné, protože mám hodně materiálu, kterým obestavím poměrně malý užitný prostor. Toto se vidí méně často. Často je potřeba kvůli tomu prodloužit krovy. Často už to nevyjde pod stejným úhlem, takže musí být nějaký náběh pod jiným úhlem apod.

Provést to lze prakticky dvěma způsoby. Buď dám balíky heverem mezi pozednicový věnec z fošen a ty balíky tam drží hlavně třením, tím jak jsou do konstrukce natlačené pomocí lisu. Je to dobré, kvalitní řešení, ale málokdo to umí a je nepoměrně pracnější. Klasické řešení, které může provést jakýkoliv svépomocný stavebník je, že se k obvodové stěně uchytí konzole. Nejčastěji je to dvojice latí spojená příložkami z desky OSB. Většinou stačí tři příložky na výšku jednoho podlaží. Mezi tyto konzole se vloží balíky a ty se dají buď omítnout nebo obložit.

Jak na novostavby, tak na rekonstrukce lze na izolace slaměnými balíky dostat dotace z programu zelená úsporám. U novostaveb na nízkoenergetický nebo pasivní standard a u těch rekonstrukcí vlastně také na oba.

Vidíš ještě nějaké možné jiné využití slaměných balíků mimo slaměný dům?

Do střechy prakticky kdykoliv. U těch obvodových stěn mi to není tak úplně blízké zavírat slámu mezi dvojici desek. Přijde už mi koncepční to zafoukat celulózou nebo nějakými rohožemi. Mě osobně je blízké, když se sláma alespoň na jedné vnitřní straně omítá hlínou. Balík není z žádné strany úplně rovnoměrný. Když ho zavřu mezi dvojici desek, tak to z jedné strany nikdy nedoléhá úplně.

A mohl by tam být i nějaký finanční důvod? Přece jen ta sláma u přírodních izolací vychází nejlevněji.

Pokud si to člověk udělá sám nebo s brigádníky, tak určitě ano. Pokud si to nechá udělat firmou nebo partou řemeslníků, kteří se tím zabývají, tak už ani ne. Cena pak bude srovnatelná s konvenčními izolacemi. Při instalaci balíku do střechy firmou to bude pořád o něco levnější, nech třeba konopné nebo lněné. Ty poměrně rychle nainstaluji, ale mám poměrně vysokou cenu za rohož samotnou.