Jak pracujeme s vlhkostí dřeva

Tak jako je důležité například u stolařiny, která jde do interiéru, mít dřevo vysušené na 6 až 8 %, tak při různých procesech a stavebních systémech, může být vlhkost jiná.

Někdy může být výhodné mít úplně čerstvé dřevo. To je případ například stavby kanadských srubů, kdy nám to umožňuje lépe kontrolovat výsušní prasklinu, která v kulatině vzniká při vysoušení. Tím jak děláme zářezy, můžeme prasklině pomoci. Pokud bychom měli suché dřevo, praskliny by tam už byly a my budeme omezení prací s kulatinou a nemohli bychom ji různě natáčet a zapracovávat do toho stavebního systému. Takže toto je jeden ze stavebních systémů, kde je vyloženě výhodné pracovat s mokrým dřevem.

U sendvičových dřevostaveb, které jsou difúzně otevřené, nám může stačit dřevo vzduchosuché. Můžeme od půl roku do dvou let sušit, záleží na sezóně, na vlhkost 16 až 20 %. To nám může v některých systémech bezproblémově fungovat. Vyhneme se tak dražšímu dřevu, které je buď sušené v sušárně, nebo nějakým způsobem dále upravované. To vzduchosuché řezivo je často výhodné kvůli kompromisu ceny a energetických nákladů na úpravu dřeva. Pro spoustu věcí jako jsou ploty, obklady, rámové dřevěné konstrukce nebo sendvičové dřevostavby to je hodně výhodná alternativa. Je to kompromis mezi cenou, kvalitou a prací s takovýmto materiálem.

Když necháme dřevo takto venku, časem se nám samo „projeví,“ a když ho zabudujeme do stavby, tak je stabilnější. Pokud stavíme dům a snažíme se maximálně využívat principu přírodního stavitelství a šetrného přístupu k okolní krajině, tak se určitě budeme snažit vyhýbat zbytečnému sušení dřeva, hoblováni nebo nějakému opracovávání, lepení nebo nějakým chemickým úpravám. A použijeme to jen tam, kde to je opravdu nezbytně nutné.