Střešní plášť slaměných domů

Jaké jsou možnosti pro střešní plášť slaměného domu? Zeptám se Dana Grmely, specialisty na navrhování slaměných domů. Rád bych do toho dotazu zahrnul celý konstrukční systém střešního pláště. Ať už to můžou být nadkrokevní izolace, možnosti krytiny apod.

Zkusím začít obecně. To že má dům stěny izolované slaměnými balíky vlastně vůbec nemusí žádným způsobem technicky předurčovat, jak bude udělaná střecha. Když už někdo staví slaměný dům, tak většinou i tu střechu chce mít vyřešenou nějakým ekologickým způsobem. Proto asi v tom, co navrhujeme my, což je nejčastěji pro svépomocné stavebníky, tak máme jako tepelnou izolaci ve střeše taky slaměné balíky. Je možné, že pro stavbu na klíč firmou by bylo výhodnější zafoukat tu střechu celulózou, protože je to rychlé a je to taky relativně ekologické. Případně instalovat nějaké přírodní rohože, konopné, lněné, protože se to dá provést zespodu, je to snazší a rychlejší.

Když vezmu vrstvy střešního pláště od podhledu až po krytinu, tak zevnitř na šikminách doporučuji raději hliněnou omítku, z důvodu tepelné a vlhkostní stability, ale hlavně z důvodu požární bezpečnosti. Mně osobně se to často i víc líbí, než ty šikminy střechy podbité dřevěnou palubkou. Potom teda to podbití dřevěnou palubkou nebo zkrátka dřevo je takový druhý a často používaný způsob v ekologických stavbách. Klidně by ten podhled mohl být ze sádrokartonu tak, jak v konvenční stavbě a bylo by to také možné. U slaměných domů to ale není obvyklé. Většinou to ti investoři nechtějí řešit konvenčními materiály. Chtějí, aby střešní plášť ladil s celým charakterem stavby. Potom teda je potřeba nějaký vysoký nosník a tak, jak se Kubo ptáš na tu nadkrokevní izolaci, tak z konstrukčního hlediska tam potřebujeme vytvořit distančně nějakou mezeru pro vložení izolace. Ta mezera je dostatečně vysoká na to, aby stačil poměrně štíhlý prvek a aby mohl zároveň plnit při jednom i statickou funkci.

Je to vlastně takové zdvojování funkcí: udělat prvně podhledové krokve, potom je teda něčím párobrzdným a vzduchotěsným zaklopit a na to dělat nadkrokevní izolaci, kterou lze těžko udělat jako plovoucí. Vlastně toho dřeva tam pak máme trošku moc, jedno pro vložení izolace a druhé s tou nosnou funkcí. Navíc, když mám tu nadkrokevní izolaci pro nízkoenergetický nebo pasivní dům, kdy ta nadkrokevní izolace je poměrně silná, těžko to nějak ukončit na obvodové stěně. Celá tloušťka musí docházet až k okapní hraně. V případě nadkrokevní izolace přibývá navíc ten jeden problém, jak vlastně těsnit prostupy krokví. Myslím si, že výhoda nadkrokevní izolace bude hlavně estetická. Mohl by někdo říct,že výhodou je trvanlivost. Že tu konstrukci mám pohledovou v interiéru, v teple a suchu, takže jí můžu kontrolovat, že mi nehnije, ale myslím, že to není obvyklé v difuzně otevřených konstrukcích. Zejména, když je stavba udržovaná, že by krokve ve střeše mezi izolací odešly. Pokud je zevnitř nějaká parobrzdná vrstva, pokud je střecha odvětraná a to teda navrhujeme ty střešní pláště vlastně vždycky jako dvoupláštové, střechy s větranou mezerou. Jednopláštové střechy nenavrhujeme prakticky vůbec právě z důvodu trvanlivosti, odolnosti proti chybě nebo poruše.

Co je nad větranou mezerou za krytinu už je skoro jedno. Nejčastěji u nás, když jsou to střechy s větším sklonem, tak je to skládaná krytina. Pálená taška je u nás tradiční, je to pálená hlína, takže dá se říct relativně ekologický materiál. Pokud jsou to střechy s menším sklonem, pro které není skládaná krytina vhodná, tak dáváme kaučukovou fólii a na to teda zelenou střechu. Kaučukovou fólii používáme spíš jezírkovou, která v sobě nemá chemickou přísadu proti odkapávání při hoření. Oproti té fólii kaučukové střešní, která už není tak čistá a  není deklarovaná v baubiologii jako životnímu prostředí a nezávadný materiál. Takže spíš používáme ty jezírkové fólie a osvědčuje se to. Jsou trvanlivé, i když to třeba ještě není zakryté zelenou střechou, tak zvládají i UV záření od sluníčka, takže prakticky nemáme nějakou motivaci jiné typy krytin používat. Někdy tam dáváme cementovláknité šablony, které napodobují tradiční eternyt. Ale je to spíš méně časté. Párkrát jsme měli dům s rákosovou střechou, což je velmi krásné, ale ne zas tak efektivní a je to poměrně drahé. Když si to člověk nechá udělat, neizoluje to zas tak dobře, protože tam vlastně ze shora není žádná větrotěsná vrstva a ono to poměrně snadno profoukne. Je to pórovitý materiál, do kterého může zafouknout vítr. Dá se tam dát samozřejmě dřevěný šindel, zase je teda dražší, náročnější na údržbu. Je to velmi krásné, ale není to zas až tolik praktické, proto se to používá méně.

Ještě bych chtěl říct, že je dobré tu větranou mezeru zabezpečit požárně. Když v podstatě jakýkoliv dům hoří a je rozvinutý požár, vyskočí tabulky s oken a šlehající plameny vlastně z oken nahoru, požár se šíří do té větrané mezery pod střechu, zatím co ty hliněné omítky na slámě nebo hliněné omítky na těch všech šikminách střechy jsou 100% ochranou proti požáru, tak dům může být požárem rozebrán vlastně shora od střechy. Proto není dobré mít tam třeba jenom difúzní hořlavou fólii a pod tím hned slámu, je dobré tam mít aspoň třeba nějaký deskový materiál, který v celé ploše vytvoří uhelnatý povrch a tím zpomaluje hoření a hasiči mají dostatek času ten dům zachránit. Někdy dáváme vrstvičku čedičové vlny bez formaldehydu. Je to velmi levný materiál a je to čedičová vlna s polyuretanovou pryskyřicí. Tím často přikrýváme balíky z několika důvodů. Jeden z důvodů je ten protipožární a vždycky na odvětranou mezeru volíme nějakou difúzní desku dřevovláknitou a nejen to nejlevnější řešení, difuzní fólii, která příliš dobře nevětrotěsní a navíc je hořlavá.

To mě docela šokovalo, že hodně tady těch fólií nebylo třeba odolných proti bochemitu. Časem se zjistilo že spoustu fólii to naleptává. Někdo to zpochybňuje třeba kvůli ceny, ten cenový rozdíl je opravdu velký pokud použiji fólii na krovech anebo tam má být nějaký pevný záklop.

Když jsem začínal, tak jsme ještě dávali zákazníkům na výběr. Prezentovali jsme záklop dřevovláknitou deskou jako kvalitnější, ale dražší variantu a difuzní fólii jako méně kvalitní, levné, ale obvyklé řešení. V posledních letech už našim zákazníkům na výběr vůbec nedávám a směřuji je rovnou k tomu kvalitnějšímu řešení a v podstatě bych nebyl do projektu ochotný to napsat jenom s difuzní fólii. Není to řešení, za které bych chtěl zodpovídat nebo za který bych se dokázal postavit. Pokud dělám stavební dozor a nebo razítkuji projekt, tak vždycky tam máme záklop tím deskových materiálem.

Předpokládám, že k tomu lze použít i klasickou stavební desku.

Můžou to být prkna a na ní nějaká osvědčená fólie s velkou gramáží. Tak, aby se fólie nedřela o hraný těch krokví a latí, ale aby byla celoplošně podložená, zaslepená, a aby to bylo od výrobce, který deklaruje kvalitu a trvanlivost. Už se to oproti zaklopení těmi celoplošnými dřevovláknitými deskami neliší a prakticky mi to moc neušetří.

Ještě mám na tebe dotaz na rybníčkovou kaučukovou fólii, která by tam správně neměla být, protože nemá certifikaci na hořlavost. Je to v praxi nějaké riziko pro stavitele, kdyby se v tom někdo začal vrtat ze stavebního úřadu?

Myslím, že se příliš nestává, že by při kolaudaci někdo chtěl účtenku od toho, že tam byla instalována ta fólie střešní. Navíc vlastně ona nikdy není přímo vystavená vzduchu a tedy ani požáru, protože je na ní ta zelená střecha, v těch okrajových partiích potom kačírek nebo štěrk. Prakticky vždy je něčím protipožárním ta fólie chráněná, takže nějaké odkapáváním při požáru stejně nehrozí. Může to někdo rozporovat, ale pravděpodobně by neuspěl. Tam jde jenom o to, jestli je ta zodpovědná osoba opravdu ochotná si zodpovědnost vzít na sebe a nebo jestli chce, aby za všechno, co je na té stavbě použité, ručil někdo jiný. Od výrobců hliněných omítek z místní hlíny nebo na ty slaměné balíky taky žádný certifikát nemáme. Je to prostě na našem odhadu nebo na našich zkušenostech nebo na historické zkušenosti, že víme, že takhle to funguje dobře. Máme právo za to zodpovídat sami jako projektanti nebo stavební dozory.

Díky moc za tyto otevřené informace. ještě bych se vrátil k těm nadkrokevním izolacím, chtěl bych říct, že to také vnímám, že je to nadstandardní varianta. Jak moc to děláte na slaměných domech?

Málo z toho co my navrhujeme, 1 z 25 možná, a párkrát se nám stalo, že si ho tam při realizaci přeci jen stavebníci udělali, to se nám stalo dvakrát .

Máte i nějaké realizace zelené střechy ve větších sklonech?

No spíš se snažím už tomu předejít tím konceptem, takže nad sklon 25 stupňů navrhujeme skládanou krytinu, tašku a do 25 stupňů třeba tu zelenou střechu s tím že od 15 stupňů nahoru už zajišťujeme substrát proti sesuvu. Ty způsoby jsou různé, my používáme ten, že pod jezírkovou folii instalujeme lichoběžníkové latě, které vlastně vytvořit takové zarážky.

Mohl bys trošku popsat minimalistickou stavbu zelené střechy, kterou používáte a srovnal ji s konvenční?

Asi to úplně porovnat nedokážu, protože my tu skladbu máme vždycky podobnou a já ty jiné ani nastudované nemám. Takže tím, že máme vždycky tepelně izolovanou střechu, dvouplášťovou, s větranou mezerou nad tepelnou izolací, aby bylo vyloučeno riziko kondenzace vodní páry v tom střešním plášti. Tam, kde by to vadilo, tam, kde je toho hodně, takže k případné kondenzaci může dojít jedině ve větraném mezeře nad pojistnou hydroizolaci, která je tvořena buďto dřevovláknitou deskou nebo tou difuzní fólií. A potom teda máme nějaký záklop, buď teda z prken nebo může být z desek OSB, na něm máme tu kaučukovou fólii, tu přeci jen proti propíchnutí chráníme geotextílií a na to už dáváme pěstební substrát. Může to být hlína ze zahrady smíchaná s pískem a s kompostem anebo to může být kupovaný substrát přímo určený k použití na zelenou střechu. Domnívám se, že žádné další vrstvy tam nutné nejsou. Záleží, možná když se někdo snaží o to, aby ta střecha byla co nejlehčí a zároveň nejzelenější, tak pak tam třeba dávají ještě nějaké minerální rohože, které jsou lehké, ale přitom dokáží zadržet velké množství vody. Nebo ty nopové fólie, které drží vodu anebo naopak, aby ty kořínky neuhnívaly, tak jsou ty nopy propíchnuté a fungují jako drenáž a tu vodu odvádějí. Ale s tím, jak my navrhujeme střechy, spíš bych řekl minimalistické, obvykle mívame tloušťku substrátu kolem 8 cm a snažíme se, aby celá ta skladba ve stavu plně nasyceném budou neměla víc než 150 kg na metr čtvereční a tak toho substrátu nebo toho, co zadržuje tu vodu, je tam tak málo, že se už nesnažíme to drénovat. Jsme spíš rádi za tu vodu která se v tom substrátu zadrží.

Jak pracujete s váhou takové zelené střechy?

Vždycky hned na začátku, když je hotová studie, se obvykle určí, jaká bude střešní krytina. Jestli  to bude taška nebo cementovláknité šablony nebo zelená střecha. To jsou 3 nejčastější krytiny, které používáme a potom při zadání projektových prací se s tím investorem domlouváme nad tím, jak moc ta střecha musí být zelená. Čím má být zelenější, tím je těžší, tím ta vrstva substrátu je tam větší. Navrhujeme od nějakých 120, 180, nejčastější 150 kg na metr čtvereční ve stavu nasycené vodou a záleží na lokalitě. Když je to někde na horách, kde je velké zatížení sněhem, tak to zatížení sněhem je o dost větší, než to zatížení tady tou zelenou střechou. Nebo když vezmu celé to souvrství střešního pláště: podhled krokve, tepelnou izolaci a tu druhou vrstvu latí nebo kontralatí, ten 2. záklop, tu zelenou střechu, zatížení větrem a sněhem, tak bych řekl, že v průměru to bývá někde mezi 350-450 kg na metr čtvereční a z toho, ta zelená střecha, když je těch 150 kg, tak dejme tomu je to třetina. I když bych tam dal nějakou lehkou krytinu, tak třeba pořád 40 kg na metr čtvereční mít bude. Ta o čtvrtinu větší tíha se mi potom promítá prakticky do všech konstrukcí, do pozednice, do stěnových stojek, do základů do vrcholové vaznice, do středových sloupků. O to masivněji musí být dimenzované. Nevychází to ekonomicky zas až tak nevýhodně, když se držíme tady těch minimalistických zelených střech. Kdybych tam dal opravdu, že tam bude nějaký bujný porost a dal bych tam 350 kg na metr čtvereční, tak už to oproti té běžné střeše máme o čtvrtinu tolik, ale dvakrát tolik a tam už by se mi to do té ekonomiky stavby promítlo nepoměrně víc.

Kdybychom to vzali v té praktické rovině, ve fázi studie a já bych si přál zelenou střechu, jak velký to může mít vliv na cenu?

Pokud by to byla opravdu bujná vegetační střecha, tak by ten rozdíl zásadní byl. Pokud to bude taková minimalistická, řekněme 8 cm pěstebního substrátu, kolem 150 kg na metr čtvereční a dejme tomu, že na takové ústředním domě postavené tady tím systémem bude nějakých 20 m3 nosného konstrukčního řeziva. O čtvrtinu těžší střecha může ve výsledku znamenat o 10-15 % větší zatížení nosných prvků, a když teda budou dimenzované, dejme tomu o 15 % víc, tak 15 % z 20 m3 může být nějaké 3 m3. Kubík konstrukčního řeziva stojí dejme tomu tak 8000 Kč. Tedy 24 000 Kč za řezivo s tím, že práce tesaře bude stejná. Myslím, že taková minimalistická střecha zelená oproti nějaké lehčí krytině bude v řádu nějakých jako menších desítek tisíc dražší.

Aby nedošlo k nedorozumění, když by si člověk nechal udělat zelenou střechu od firmy se všemi těmi systémovými vrstvami, tak to může být velmi drahé, včetně toho, že si to nechá osít. Když ale tam dá prostě tu hlínu ze zahrady smíchanou s pískem a kompostem a jediné co koupí je ta kaučuková folie, tak to nemusí být dražší, než jiné typy krytin a v tom statickém dimenzování se to nepromítne zas až tolik.

Díky moc.