Spotřeba dřeva na topení

Jsou nějaké rozdíly ve spotřebě dřeva a obsluze u těžkých akumulačních kamen, sporáku nebo kotle? Na to bych se rád zeptal profesionálního kamnáře Honzy Křivonožky.

Myslím, že rozdíly jsou dost velké. Každý druh kamen má spotřebu úplně jinou. Souvisí to s jejích funkcí. Může se zdát, že malá kamínka mají spotřebu velmi malou, ale možná to až taková pravda není. Velká část energie se v takových kamínkách neakumuluje a proletí do komína. Spotřeba je pak větší a je nutno více přikládat. Obecně řečeno lehká topidla jako jsou kamna, plechové sporáky a podobně – je potřeba do nich častěji přikládat, i když po malých polínkách. Za celý den se nám to ale nastřádá a dáme tam třeba 2-3 takovéto nosiče. Pokud bych měl takováto kamínka v tomto domě, měl bych spotřebu mnohem větší.

Je tam třeba zásadní rozdíl v tom, když mají dvojité spalování?

Ano, jsou určitě velké rozdíly mezi různými spalovacími komorami. Většinou se ale nezmiňuje, že i když spalovací komora vyvine vyšší efektivitu, tak metr za krbovými kamny je komín, který vyrobené teplo z velké části pohltí. K tomu bych dodal věc, která je možná matoucí, protože lidé znají energetické štítky na topidlech a v hobby marketech se objevují topidla, která mají třeba 75 % účinnost. Je to ale účinnost spalovacího procesu a nikoliv celku. To znamená, že nikoho nezajímá kolik toho jde do komína a kolik se toho udrží v chalupě. Když přestane hořet oheň, tak kamna vychladnou a za 2 hod. jsou úplně studené.

Často slyším argument u malých typů topidel, že tam hodíme na noc velký kus dřeva, přiškrtíme vzduch a nacházíme tak metodu, že tam oheň hřeje. Pokud ale přiškrtíme vzduch, tak nám to trošku dehtuje, účinnost se snižuje a není to pak úplně dobrá věc pokud jde o energetickou účinnost. Z toho kusu dřeva pak dostaneme poměrně málo tepla. Hoří nám to tam ale déle a ráno třeba nemusíme škrtat sirkou. Každá kamna jsou dobrá a každý člověk si najde způsob, jak s nimi pracovat, ale o tom se nyní nebavíme.

Dřevo nejlépe hoří v okamžiku kdy jeho teplota je 800 až 900 ° C. Potom nevzniká téměř žádný popel a je to účinné spalování. Bohužel to teplo neumíme potom dále využít.

Na těchto kamnech mě zaujalo že tady vidíme obrovskou hmotu a takové malinké dvířka. Vidím tady trochu dřeva. Dvířka jsou malá a topeniště za nimi je velmi velké. Proč to tak je a funguje to dobře?

Myslím si že to funguje dobře, protože s tím vytápíme celý starý a nezateplený dům. Malá dvířka jsou celkem detail, na kterém zas až tak nezáleží. U akumulačních kamen nám nejde ani tak o design a velké prosklení. Je to spíše sekundární věc , kterou sice taky řešíme, a jsou lidé kteří si dávají do akumulačních kamen velká dvířka. Těmito malými dvířky naskládám ráno celý tento koš do kámen a mám na 24 hod. pokoj. Když je venku -15 ° C, tedy poměrně extrémní počasí, tak topíme dvakrát denně. Pokud je venku teplo, tak kamna nesmíme použít, protože by tady bylo nesnesitelné horko.

Já bych tady rád zdůraznil že nejsme v nízkoenergetickém domě a není to celé založené na tom, že bychom měli minimální ztráty objektu. U těch velkých dvířek, není to trošku o tom, že teplo pak vyjde ven a nejde do té hmoty?

Ano je to vždycky tak. Tato dvířka jsou celkem ideální pokud jde o funkčnost. Ohniště je vysoké a to nejzajímavější se děje nahoře. Vybuchují tam plyny za vysokých teplot a my to nevidíme. To je sice špatně pro nás, protože by bylo hezké, ale je to dobré pro oheň, protože se tam udrží větší teplota.

Předpokládám, že v dobře zatepleném domě by člověk topil třeba jednou za dva dny nebo by spotřeba dřeva byla ještě menší?

Pokud by byl tento dům dobře zateplený, tak na stejné ploše 90 m² , by bylo potřeba menší množství dřeva. A i ta kamna by byla o něco menší. Tady máme kamna 6 kW s 12 hod. a kumulací a stačilo by nám třeba 4 kW. Často stavíme spíše menší kamna. Kamna se musí dobře na prostor nadimenzovat.