Povolování sloupu ve srubu

Nyní bude následovat praktická ukázka, jak se vyrovnáváme se sesedáním stavby. Ať už je to srub, hranol, prizma nebo jakákoli stavba, která by nám sesedala a máme v ní takovéto pevné sloupy či podpěry, na kterých se výšková změna neprojevuje oproti okolním horizontálním kládám.

Při sesychání dochází k objemovým změnám a stavba nám klesá dolů. Pokud bychom nechali tento sloup beze změn, časem bychom se začali divit, co se se stavbou děje. Právě proto máme pod sloupem tento šroub – aretaci. Tímto způsobem umožníme sloupu klesnout dolů a přizpůsobit se výškovým změnám, které nastávají u horizontálně položených okolních stěn. Ten výškový rozdíl pak přenášíme sloupem.

Na stavbě máme nějaké pevné záchytné body, na kterých jsme schopní změřit výškovou změnu. Díky tomu pak víme, o kolik máme výšku sloupu přizpůsobit. Další možnost řešení aretace by mohla být mezi stropem a sloupem, ale to už potom záleží na vhodnosti řešení (zohledňujeme také estetiku.)

Pokud tyto věci zanedbáme nebo opomeneme sesedání, tak rozdíly bývají opravdu veliké – na všech stavbách nám to vždy kleslo minimálně o 10 cm. A to se bavíme o dřevě, které je vytěžené v zimě a o hustém dřevě z vyšších poloh. Takže u dřeva, které jsme vytěžili v létě nebo u nějakého řidšího, mohou být ty změny daleko větší. Samozřejmě také záleží na výšce stěn – u vyšších staveb může být změna mnohem větší.

Možných řešení může být opravdu hodně a takto to vypadá v tomto konkrétním případě. Nastavíme si tedy zhruba centimetr, který jsme naměřili, a o který nám to mám sednout. Nyní slyšíme praskání – tento sloup povolujeme o 1 cm, což se projeví na celé konstrukci. Potom 1 cm už jde matka snadno povolit. Je tam ale ještě nějaká setrvačnost než se stavba celá vyrovná se všemi změnami.

Po dokončení stavby pak tedy probíhají ve stále se zvětšujících časových úsecích takovéto drobné úpravy.