Slaměný dům v USA — rozhovor 2. část

Začali jste stavět v roce 1996. Jak dlouho vám dvěma trvalo postavit tento slaměný dům? Začali jste, když Katie měla 50 let a ty 57 let. Kolik času zabralo dokončení tohoto domu s tím, že jste si připravovali a sháněli materiál sami? Je to už vůbec dokončené?

Ano, je dokončený. Nastěhovali jsme se 10 let poté, co jsme začali stavět. Bylo to poté, co jsme dokončili kuchyni. Bylo to chvíli před tím. A tato hlavní místnost (osmiuhelník) byla dokončena možná po 5 letech, co jsme začali stavět.

Na základy jste použili trochu betonu?

Říká se tomu „robble rock foundation“. A používá se to při stavbě velkých budov, jako jsou mrakodrapy, které nestojí solitérně, ale je jim přitom umožněno se nějakým způsobem pohybovat. Stojí přitom stále tak, jak byly postaveny. Máme docela štěstí, že v našem okolí se vyskytuje Potato rock, který bývá na bramborových polích a má ideální velikost, aby se s ním naplnil základ, který musí být tak široký jako slaměný balík nebo trochu širší a pak se to dá na něj. Základ by měl být 53 cm široký a mělo by to být v nezamrzlé hloubce 1 m. Celý základ je vyplněný tímto krásným zakulaceným kamenem a nad ním je beton, kterému se říká „Icing Portland“.

Takže jste použili beton, který se dostal do malých spár, a výsledkem byla vrstva betonu na povrchu.

Ano. Ve výsledku jsem povrch tvaroval pomocí bednění z překližky, ikdyž tam byly kameny. A to z toho důvodu, aby to bylo hranaté. A aby to mělo hladký povrch vhodný k položení slaměného balíku. Poté se to muselo vyztužit roxorem, každých 45 cm, abych upevnil alespoň jednu část slaměného balíku.

Tomu, co jste stavěli, se říká Post and Beam. Takže celá nosná konstrukce je z kulatiny, která je vybroušená. Natřeli jste to olejem z lněného semínka, že ano?

Ano.

K tomu, aby slaměné balíky držely pohromadě, jste použili nějaké hroty? Jak jste to udělali, aby všechny balíky držely pohromadě?

První vrstva slaměných balíků je položená na železných výztužích, které jsou vyvedeny ze základů. Ale pak, když se zeď navyšovala, přestala se mi líbit myšlenka té výztuže, protože jsem zjistil, že se vytvořila díra v balících. Dají se lehce vytáhnout a hýbou se. Takže jsme použili rákos, což je něco jako bambus a použili jsme to k propojení několika vrstev balíků. Aby se tak stěna upevnila, a aby se nepřeklápěla na stranu. Říkejme tomu „bambus“, se zdál opravdu dobrý, protože má dobré tření a když jsme ho protáhli balíkem, držel a velice těžko šel vytáhnout. Měl velké tření. A když jsme ho protáhli 3 balíky, nešel už vytáhnout vůbec. Na druhou stranu nešel ani dolů přes ty balíky a museli jsme to zatlouct.

To zní úžasně, použili jste přírodní rostliny a vůbec jste se nemuseli starat o nějaké kovy.

Přesně tak, nemáme žádný kov ve stěnách. A bylo také jednodušší vyřezat otvor pro dveře, mohli jsme to udělat snadno pilou.

Když jste se dostali k úrovni střechy, tak jste balíky stále prokládali těmi bambusy?

Ano, z vrchu se to muselo dělat přes překližku, která to táhla. Kratší kousky jsme provlékli přes balíky nahoru. Když už je na tom střecha, nemůžeš tam dát další dlouhé bambusy, takže jsem musel řadu desek oddělat. Ale plánoval jsem to, takže záklop balíků nebyl napevno přikotven. Byly rozmístěny po obvodu slaměných balíků. Takže seshora jsem se tam snažil dávat ty nejdelší bambusy, co jsem našel. Chtěl jsem převážně ty, které by šly od vrchu až dolů a hodně jich takových bylo, ale některé vybočily do strany, což bylo v pořádku, jenom jsme je usekli, protože už byly seshora přidělané. Je to spíše jenom pro větší bezpečnost horní části. A důvod proč ta stěna je tak pevná je, že na spodní části střešních trámů je záklop, s přesahem přes slaměné balíky, ve kterém jsou díry a bambus jimi prochází.

Takže to funguje dobře.

Támhle můžeš vidět, že to trochu vyčuhuje.

A udělal bys to takhle znova?

Rozhodně ano, je to velice bezpečné. Měli jsme tady hodně větrné počasí ještě před tím, než byla celá konstrukce hotová. A nic se tady ani nepohnulo, pokud si pamatuji.

A co sesedání? Poté, co jste všechno vyplnili slámou, zůstalo to těsné?

Z tohoto důvodu jsme stavěli způsobem Post and Beam, takže váha nespočívá na stěnách. Trámy nesou veškerou váhu střechy. Jediná váha, kterou nesou tyto stěny, je váha slaměných balíků navršených na sobě. Na konci nám zbyla mezera, do které jsme nemohli dát celý balík slámy. Tak jsme to těsně vycpali slámou, jak to jen bylo možné. Než jsme dělali omítku, nevšimli jsme si žádného smrštění. Zaznamenala jsi někde nějaké smršťování?

Možná to někde trochu za ty roky mohlo sesednout o centimetr.

Takže jste museli sehnat opravdu kvalitní a balíky.

Snažili jsme se vybrat ty nejtěsnější a nejpevnější. Začali jsme s balíky, které nebyly moc dobré. Ano, na samotném začátku, bylo to před tím, než jsme potkali Marka. Tím se náš problém vyřešil, protože jeho balíky byly opravdu těsné.

Takže je opravdu hodně důležité mít dobré a kvalitní balíky slámy. Vše musí být těsné. A jaké to pro Vás bylo stavět v takovém věku? Za ty roky, co jsem jezdil tam a zpátky, tak jste mi vždycky říkali, že na tom pracujete. A mohl jsem vidět, jak pokračujete. Bylo to neuvěřitelné. Vím, že jste tenkrát neměli moc peněz. Zdá se mi, že lidé v tomto věku nejsou ničím motivovaní. Je zajímavé, že v tomhle věku jste se do toho pustili. Bavilo Vás to vůbec?

Ano, každopádně jsme si to užili, byla to zábava. Myslím si, že jsme si to užili a že jsme udělali dobrou práci. A i když mi bylo kolem 50, vlastně i v 60, jsem měl pořád hodně energie. Až po 70tce jsem začal cítit únavu. Je to spoustu let a to určitě stihneš postavit dům.

Líbí se mi tato hlavní konstrukce, připomínám mi domy Mandanů. Jak vás napadlo udělat dům s takovou strukturou? Jako jsou čtyři sloupy uprostřed?

Je to proto, že jsme chtěli postavit dům jako je Hogan (tradiční obydlí Navahů), ale bylo to hodně široké, takže jsme nemohli použít pouze jeden centrální sloup, strašně moc věcí bylo podmíněno samotnou délkou materiálu. A na auto jsme mohli naložit jen 5 m klády. Konstrukci jsme pak tomu museli přizpůsobit.

Připomnělo mi to domy mandanských indiánů. Jejich domy mají stejně rozložené trámy. A je to zakulacené.

Původně jsme plánovali ještě jeden pokoj nahoře, takže to měla být také opora pro horní patro.

Ano, vzpomínám si, že jste to říkali, ale zapomněl jsem na to.

Já na to taky zapomněl. Už jsme na to neměli energii. Já jsem si ani neuvědomil, že je to jako mandanský dům, ale dává to smysl, co jsi říkala o kratších spojích. Vypadá to také jak „keavel“. Je to kulatá stavba, ale v centrální části je čtverec, kde se mohly konat obřady.

Byl bych rád, kdybyste mohli trochu více vysvětlit, jestli je to nějak spojené s původním obyvatelstvem a jejich stavbami.

Čtverec uprostřed kruhu může být také mandala. Tibeťané mají ve svých mandalách vždy kruh s centrálním čtvercovým palácem. Místo pro Buddhu. Měl bych ale zmínit, že když dáte čtverec do osmiuhelníku, a začnete napasovávat krokve, tak každý spoj, který uděláš na obou koncích krokve, je jiný než spoj, který si dělal předtím.

Rozdílné úhly. Je to hodně práce.

Nutilo mně to hodně přemýšlet. A pravděpodobně se to tím stalo zajímavější.

Také  se mi moc líbí Váš, jak tomu jen říkáte..

“Sun room”.

Ano Sun room. Pěstujete tam banány a další věci a tady v tomto slunném podnebí to opravdu funguje. Je to orientované na jih?

Ano, na jih a tím pádem je tam opravdu horko.

Takže v zimě stěny akumulují teplo. Máte s využíváním slunce dobrou zkušenost? Akumulace tepla v balících slámy…

Ano, funguje to dobře. Ale teplo se ve slámě neakumuluje tak, jako v omítce, v hlíně. Nebo když máš hliněnou podlahu, která absorbuje teplo.

Také používáte solární energii, a celý dům na ni funguje, je to tak? Takže nic z vnějšího světa nepotřebujete.

Akorát jídlo.

Rostou Vám tady banány.

A jsou velice dobré.

Děkují Vám, že jste s námi sdíleli své zkušenosti. Myslím, že bychom mohli natočit ještě jedno video o finálním nátěru. Takže se uvidíme s Jackem a Katie v dalším videu.