Skrytý potenciál starého dřeva

Nesuď člověka podle oblečení. To by se s trochou nadsázky dalo aplikovat i na dřevo. U videí, kde se věnujeme rekonstrukci dřevěných staveb, by spousta lidí dala první dojem. A ten je takový, že to dřevo je škaredé. Občas tomu tak možná i je. Pod prachem a starými omítkami, při částečném poškození dřevokazným hmyzem, to opravdu na začátku někdy nevypadá moc dobře. Těžko se představuje ten ukrytý potenciál, co z toho ještě může být. Je tam samozřejmě nějaká hranice, kde je dřevo ve stavbě ještě použitelné. To je část rizik a celkového rozhodnutí, jestli se snažit stavbu zachránit nebo ne, a jaké to potom bude mít návaznosti.

Tady je konkrétní ukázka, kde to smysl dávalo, a kde se to povedlo. Na fotkách a záběrech jde vidět z různých částí stavby, jak trámy vypadaly v průběhu rekonstrukce a přípravy pro úpravu, a jak to vypadá po rekonstrukci. Je to obrovský rozdíl a málokdo si dokáže představit, že tam může být tak krásný povrch, a že se to dá vyladit do něčeho tak harmonického. Ukazujeme si to na konkrétních případech a je to samozřejmě hodně o vnímání každého člověka. Někomu se to nebude líbit ani takhle nebo mu to nebude dávat smysl.

To je možná to, proč do toho někdy lidi jdou — i když víme, že oproti novostavbě to bude složitější a v tom lepším případě to bude třeba stát stejně jako nějaká novostavba, jsou to zrovna věci, které nové na stavbě neuděláme. Pokud tam teda nějak nedovezeme staré trámy a nebudeme to dělat trochu hlavou proti zdi nebo nějak složitěji. To je právě to kouzlo, které nás tam může potkat a kvůli kterému to má smysl dělat.