Šindel na fasádě

Dřevěný šindel nemusí přijít jenom na střechu a tento záběr je toho důkazem. Na střeše máme valašský šindel, smrkový a ručně štípaný. Na této fasádě máme modřínový alpský šindel. Jsem tady opět se Stanislavem Urubou, kterému prošly rukama stovky m2 šindele, má zkušenost s velkými zakázkami a tématu se dlouhodobě věnuje. Tady si můžeme ukázat rozdíl při použití obou stylů na střeše a na fasádě.

Stando, jakou máš zkušenost se šindelem na fasádě? Jsou tam nějaké rozdíly v životnosti nebo ve způsobu pokládky? Je vhodnější alpský šindel nebo ten valašský?

Ručně opracovaný dřevěný šindel na fasádě je výborná věc. Má mnohem větší životnost než řezané dřevo. Životnost je desítky let a obklad je potom stále ve výborné kondici. Hodí se na to jak smrkový valašský šindel, tak třeba i tento alpský typ, který je z modřínu. Výhoda alpského šindele je v tom, že se nemusí vůbec udržovat.

Jsme tady v Beskydech, kde je tradiční ten Valašský šindel a už od pohledu vypadá ta fasáda dost jinak… Předpokládám tedy, že to bude spíše na nějaké modernější stavby.

To je pravda. Je vidět, že je to úplně jiný styl a opravdu se to hodí na ty modernější stavby. V zahraničí se s tím pokrývají dokonce moderní hotely nebo výrobní haly.

Já to mám hodně spojené s tou moderní architekturou – domy bez přesahů… a to bývá právě tento modřínový alpský šindel.

Dochází často k takovému efektu, že střecha je stříbrná a fasáda dřevěná a vypadá to, jakoby to byly různé materiály, ale přitom je to materiál jeden.

Což je dáno asi sluncem a tak podobně, odliší se nám barevnost…

Ano, na střeše to dostává velice zabrat, více to degraduje. Na fasádě, ještě navíc pod přesahem, to vydrží spousty let.

To je právě ta otázka, která lidi nejvíce zajímá, jak je to vlastně se životností šindele? Tradiční valašský šindel se dělal ze smrkového dřeva. Je ho třeba nějak natírat, udržovat a jaké jsou vůbec možnosti prodloužení životnosti?

První zásada je, že šindel musí být štípaný, ručně strouhaný. To znásobuje životnost desetkrát. Kdybychom na střechu dali hoblovanou desku a vedle toho štípaný šindel, tak deska by za 5 let shnila. Dneska už se používají chemické přípravky na údržbu. Šindel se před položením na střechu ošetří proti houbám a dřevokaznému hmyzu. Po položení na střeše se používá nějaká povrchová úprava.

Pokud chceme být přírodní a chceme se vyhnout chemii, je tam nějaké řešení?

Existují přírodní materiály, které se dají použít nebo se to dá udělat úplně bez nátěru. Ale potom musíme přistoupit na ten způsob, který používali naši předkové – každé jaro vylézt na střechu a kritická místa vyměnit a opravit.

Máš zkušenost, že modřín vydrží více?

Ano, to určitě. Dneska se začíná používat modřín na valašský šindel. Je to takový hit posledních 2 let. Zákazníci chtějí valašský šindel, ale z modřínu. Tam se ale potom musí připravit na mnohem vyšší cenu. Materiál je totiž dražší, mnohem hůře se zpracovává a vzniká větší odpad. To se potom odrazí na ceně. Ale je pravda, že údržba už potom není tak složitá.

Takže to není úplně tradiční, předkové používali spíše ten smrk.

Ano, rozhodně.

Takže pokud to shrneme: chceme dosáhnout toho ideálu a nepoužívat nějaké chemické přípravky, tak dřevo nebudeme ošetřovat vůbec, ale vydrží méně. Setkávám se s informací, že štípaný šindel vydrží 15 let bez údržby a štípaný 30 let, co si o tom myslíš? Je to pravda?

Ten strojově zpracovávaný, také se mu říká řezaný, ten řekl bych, do 10ti let je po něm. A štípaný… dělali jsme třeba čtyřicetiletou střechu, která byla ve výborné kondici, ale tam je opravdu důležité, z jakého materiálu to bylo vyrobeno, a to je možná téma na další video.

A to jsme mluvili o smrku?

Ano.

Takže u modřínu se předpokládá, že když ho necháme neošetřený, tak vydrží déle?

Ano, existují zkušenosti z alp, kde to je desítky let na střeše bez jakékoliv údržby.

Paráda, tak díky.