Roubenka z půlkuláčů

14. 2. 2016 Dřevostavby štítky: , , , , 2 komentáře

Nestandardní roubenku v Beskydech postavili místní tesaři před více než 100 lety. Hlavní obvodové stěny si zvenku zachovávají půlkulatý tvar a z interiéru je stěna rovná.

Hranol, prisma nebo kulatina – to jsou nejčastější profily, ze kterých se stavěly a staví masivní dřevostavby. Na tomto záběru vidíme méně standardní řešení. Je to půlkuláč nebo správněji řečeno prisma – půlka klády, kde na jedné straně zůstává přírodní linie stromu. A na druhé straně máme v podstatě rovnou stěnu.

U nás v Beskydech jsem mnoho podobných staveb neviděl. Více by k tomu asi mohli říci historici nebo památkáři, ale určitě se jedná o méně časté řešení. Proč tomu tak bylo v tomto případě, je asi těžké říci. Nicméně to určitě stojí za zdokumentování.

V interiéru nám vznikl hodně zajímavý pohled, kdy díky přírodnímu oleji vystoupily některé věci ve dřevě na povrch. Vidíme tady různé nedokonalosti, sem tam nějakou chodbičku a velkou masivnost stěn.

Vidíme, že je to ve stádiu před dokončením, kdy nám ještě chybí vycpat mezery mezi trámy. Na tomto záběru vidíme také velkou nevýhodu pro dnešní dobu. Kvůli tepelně izolačním vlastnostem je toto velmi slabé místo. A vzniká tady velké dilema – kterou stranu doizolovat. Na obou stranách máme nádherný povrch. V tomto případě to zůstane tak, jak to je, i za cenu toho, že ty tepelné ztráty budou větší.

U štítových stěn, díky tomu jak to vypadalo venku, došlo k zateplení, a tam takový problém nebude. Zvenku nebudou vidět masivní trámy, které stejně nevypadaly moc pěkně. Zvenku byla difúzně otevřeným systémem vyřešena izolace a zvenku bude nějaká imitace staré omítky.

Tato roubenka je stará 100 let, pochází z počátku minulého století a pěkně tady vidíme, že různorodost profilů a řešení je obrovská. Ani v té době nebyl jeden ucelený systém na relativně malé ploše Beskyd a je to další pěkný příklad toho, že všechno možné.