Neodvětrané střechy a rekonstrukce starých domů

 

U starých domů se velmi často setkáváme s neodvětranou střechou. A řešíme to zejména v v okamžiku, kdy chceme zateplit podkroví. Staré domy většinou podkroví zateplené neměly. Prostor většinou sloužil jako půda. Při rekonstrukcích často chceme využít půdní prostor pro bydlení. Staré krytiny byly pokládány na bednění, které bylo přímo položené na krokvích. Ať už je to plech, asfalt nebo jiné typy krytin.

Ono to samozřejmě nějak větralo v půdě, ale tím, že podkroví zateplíme, tak je dobré si dát pozor, aby střešní plášť byl difuzně otevřený. Anebo naopak počítat s tím, že bude difuzně uzavřený a potom musíme v interiéru provést v podstatě na 100 % parozábranu, aby se nám nedostávala žádná vlhkost do toho mezikrokevního prostoru.

Tím, že krytina je neodvětraná a asfalt a plech není prodyšný, tak nám to nemá kam vysychat. Občas se to opomíjí nebo se s tím nějak nepočítá.

Je to také častý neduh, že stavebnici si ke konzultaci rekonstrukce pozvou jednoho řemeslníka. Ať už je to tesař, pokrývač nebo zedník. Ti mají nějaký kvalifikovaný názor na svou profesi. Často se ale stává, že to není řešené komplexně. Dneska ale máme trošku jiné nároky a zateplení a stavby se řeší jinak. Má to pak přesah do dalších řemesel. Je potřeba to posoudit komplexně a dívat se na funkčnost celé té stavby.

Tesař nám třeba řekne, že je špatný nebo dobrý krov, pokrývač zase, jak je na tom krytina, ale v celkovém kontextu je potřeba se podívat na to, jak bude prostor zaizolovaný a jak se bude využívat. Jestli bude moci izolace vysychat směrem ven, jak bude řešena parozábrana a podobně.

To je právě obrovské riziko, že pokud je stavba nebo krytina funkční a v pořádku, tak vezmeme izolaci a začneme to zateplovat mezi krokve. A vůbec nám nedoklapne, že je potřeba, aby byla stavba difuzně otevřená. Je opravdu dobré si na to dát pozor.