Rekonstrukce starého domu z vepřovic

Řada starých domů se stavěla z nepálených cihel. Mnoho z vás může na takový dům narazit. Můžete stát před rozhodnutím, jestli starý dům zbourat nebo opravit. Málo projektantů nebo řemeslníků se tím chce vůbec nějak zabývat. Často automaticky řeknou, že tohle je nejlepší zbourat, a že to prostě spravit nejde. Proto jsem si vybral Dana Grmelu, který se sice specializuje na slaměné stavby, ale nějak jsem vycítil, že má k tomu vztah. Ta jeho první reakce nebyla hned bourat.

Zkušeností s rekonstrukcemi mám opravdu velmi málo, ale z těch málo případů, na kterých jsem se podílel, nebo je pozoroval, s tím, že jsem jeden dům z vepřovic zboural a druhý, sousední, se chystáme spravovat, tak se mi to jeví tak, že ten dům z vepřovic se vyplatí opravovat, pokud ho nechci předělávat příliš. Můžu chtít třeba širší okna, ale ne o moc. Je velmi snadné narušit statiku domu z vepřovic. Dle mých osobních praktických zkušeností byl dům vždycky bez základů, byl trochu popraskaný, ale v nějakém ustáleném stavu.Trochu to drželo omítkou, trochu ustálenou vlhkostí. Je dost nebezpečné do toho kopnout nebo to přebourat či zatížit nějak více. Asi se na to nedá odpovědět obecně a vždy je potřeba to řešit individuálně.

Řekl bych, že ale není vhodné to příliš zatížit, probourat nějaké velké otvory. Chtít mít z malého pokojíčku a kuchyně nějakou garáž a průjezd. Záleží na tom, jak je dům založený a často bývá založený velmi mělce, a pak je pořád nějaké riziko praskání nebo toho, že když probourám příliš široký otvor, tak ten úzký pilíř stěny, který mi z toho zůstane, už bude málo únosný. Únosnost je velmi obtížné nějak přesně stanovit. Nejsou k tomu normy, o které by se dalo opřít. Takže je to vždy na odhadu statika. Čím víc zdí zůstane a otvory zůstanou menší, tím je větší šance, že se to povede. Dá se postavit na patro spíše nějaká lehká dřevostavba. Nechat spodek z vepřovic a na to udělat slaměnou dřevěnou nástavbu. Asi by bylo dobré dát tam železobetonový věnec, aby se ty lokální síly roznesly do co největší délky, a aby se to celé svázalo.

Když už dojde k tomu, že se to musí celá zbourat, což se mi také stalo, zespodu byla stavba mokrá až plesnivá, byla propadlá střecha, propadaly se stropy. Dostal jsem to darem, protože to už skoro hrozilo zřícením a bylo potřeba s tím něco udělat. Bádal jsem nad tím několik měsíců a dospěl jsem k názoru, že tohle zachraňovat by už výhodné nebylo. Bylo by těžké to vysušit a zbavit se dřevomorky, byly tam hodně malá okna a dveře a tlusté stěny. Často to ale zachránit jde a je škoda to bourat.

Někdy je mi to také líto když vidím kolik práce s tím je. A když už to jinak nejde tak alespoň zachránit ten materiál.

S materiálem se dá pracovat velmi dobře. Ten původní dům po prababičce měl asi 100 tun vepřovic. My jsme z toho 80 nejplesnivějších tun odvezli na pole. 20 tun, které nebyly plesnivé, jsme si nechali na dvorku a postavili jsme nový dům slaměný. Hliněné omítky slaměných stěn, hliněné příčky a hliněné podlahy máme z materiálu původního domu. Dalo se to rozmíchat s vodou a udělat novou konstrukci. Kdo zvažuje koupi domu z vepřovic, tak to může být dobrá koupě, pokud tím záměrem je zachovat původního ducha domu a příliš ho nepředělávat. Koupit dům z vepřovic s tím, že z něho udělám moderní stavbu asi moc vhodné není. Budou tam vždy nějaká dispoziční omezení, co do šířky otvorů v obvodových stěnách, které budou těžko technicky překonatelné.