Jaký je vhodný pozemek pro stavbu slaměného domu
Jak by mělo vypadat dobré místo pro stavbu slaměného domu? Mají slaměné domy v tomto ohledu nějaká specifika? Rozhovor s projektantem slaměných domů Danem Grmelou.
Jaký pozemek bude vhodný pro stavbu slaměného domu? Další téma, na které bych se chtěl zeptat Dana Grmely, který se specializuje na navrhování a stavbu slaměných domů. Dá se říct nějak obecně, jaký pozemek bude vhodný a jaký naopak vhodný není?
Já bych řekl, že to bude podobné nebo stejné jako pro stavbu jakéhokoli domu. Ty slaměné domy obvykle přitahují lidi se vztahem k permakultuře, k přírodě, takže obvykle si vybírají nějaký větší pozemek, na kterém lze i něco pěstovat, někteří chtějí i chovat zvířata, ideální je samozřejmě jižní nebo jihovýchodní svah, spíš mírný než prudký, je dobré si zjistit, jak to vypadá na obci, jaký je starosta, jací jsou sousedé – než někde koupím pozemek, určitě bych chtěl mluvit se sousedy, zjistit třeba, jaká je tam škola nebo školka. I ve státní škole nebo školce můžou být dobří učitelé, nebo jestli je tam nějaká skupina, kde by se výhledově dala provozovat nějaká školka či škola komunitní. Nemyslím si, že pro ten slamák je tam nějaké omezení vyplývající z toho, že je to dům ze slámy. I kdyby to byla třeba povodňová oblast, tak je dobré nestavět tam žádný dům. A když už tam někdo mermomocí nějaký dům postavit chce, tak ten slaměný tam na tom nebude o nic hůř než zděný nebo nějaká dřevostavba z konvenčních materiálů. Možná naopak, ten slaměný s hliněnými omítkami má tendenci lépe vysychat než třeba zděný nebo z nějakého pórobetonu. Všechny případy, pokud je to stavba z malých balíků, tak nejpozději na konci následujícího léta to bývá suché, když je nějaká havárie s vodou. Může tam být omezení co do požární bezpečnosti: v některých případech tam můžou vycházet velké požární odstupy, které nemají zasahovat na pozemek souseda a nesmí zasahovat do žádné sousední stavby. To je asi jediné omezení, které by pro ten slaměný dům bylo specifické oproti jiným domům.
Téma požární bezpečnosti necháme na jiné video. Čím si vysvětluješ, že tolik slamáků vzniká v okolí Brna?
Bylo by to asi vidět na mapě slaměných domů na stránkách veronica.cz, to je občanské sdružení, které se tímto zabývá, mají jich tam asi 70 a to nejsou všechny. Asi ta blízkost velkého města, kde jsou v dosahu všechny služby, které nejsou dostupné v malých obcích, asi to je lákavé.
Takže nesouvisí to s klimatem, že by to bylo třeba více vhodné do nížin než do hor.
To si nemyslím, naopak do hor je vhodný dobře zateplený dům. Možná na horách není tak dobře dostupná sláma nebo hlína na hliněné omítky, že se to musí dovézt z větší dálky. Ale zase oproti konvenčním materiálům, které se dovážejí přes celou republiku nebo i přes kus Evropy, tak dovézt něco 100 km mi zas nepřipadá jako taková hrůza. Může to být takto pro tu Moravu typické tím, že tady je jílovitá hlína, které se dá stavět, a je to tady tradiční, stavět z hlíny, a taky je tradiční tady pěstovat obilí, tak to může být tím, že ty materiály jsou tu tradiční a dostupné, zatímco v jiných lokalitách se musejí dovážet z větší dálky.
Mně se na těch slaměných domech líbí to, že je lze postavit v běžné zástavbě, v řadovce, ve městě. Člověk má často tyto stavby spojené s tím, že musí být někde na louce, v lese, na polosamotě. Vnímáš toto jako výhodu oproti roubence nebo srubu, kde tuto možnost úplně nemám.
Může to být výhoda, že ten architektonický výraz může odpovídat jak tradiční, tak i moderní zástavbě, nemusí to být na první pohled poznat, z čeho ten dům je postaven.
Pozemky se dnes už hledají špatně a člověk, pokud tíhne k tomuto typu stavby, nemusí být omezen tím, že nemá velký pozemek, ale i v té řadovce ten dům takto zasadí.
Jsou tam právě ta požární specifika, že se to nemusí hodit všude. Minimálně štítově stěny by měly být zděné nebo nehořlavé, může to být nějaká skladba z fermacelu, nehořlavá, zkrátka požárně uzavřená, a potom i ty podélné stěny, které jsou do ulice, do dvora, tak mají požární odstup pod úhlem asi 30 ° a do toho sousedního dvora mohou zasahovat pouze, když s tím soused souhlasí anebo když je tam nějaká zděná, nehořlavá zeď, která brání šíření požáru. Tady zrovna se ty požární specifika uplatňují nejvíc, zděná stavba je rozhodně umístitelná snáze, bez tady těchto omezení.
Napsat komentář
* Označené položky jsou povinné.