Hlína jako stavební materiál ve venkovním prostředí

Jaké máme možnosti, je to vůbec někde vhodné a za jakých podmínek? Zeptám se specialisty na výrobu a vývoj hliněných omítek Michala Navrátila. Michale, jak je to s vhodností hliněných omítek ve venkovním prostředí? Mohl bys začít venkovními fasádami?

Mluvím na základě mých zkušeností, ale je spousta názorů. Když jsem dělal hliněnou fasádu na svém hliněném domě, tak jsem se ptal Gernota Minkeho, který má dalekosáhlé zkušenosti, jaká úprava je pro něj nejvhodnější, a on mi říkal kravinec. To je to, co přečkalo. Byly různé přístupy a směry, ale kravinec je to, co mi sedí nejvíc a funguje to. Ale má to své zákonitosti. To je to, co se musí dodržet, aby vydržela. Já sám ji mám 7 let a nemám pocit, že by se měla opravovat. Ona přirozeně oprší co rok, to milimetr, na jižní a západní stěně, kde je to namáhané. Pokud je to dům v krajině, na severní stěně bych velmi zvažoval, jestli je to vhodné.

Ty zákonitosti, které je potřeba dodržovat, jsou, že se musí namíchat hlína s pískem a kravincem a nechat alespoň 3 dny odležet. Jinak tam neproběhne reakce, která je nutná k tomu, aby to nabobtnalo. Potom se ta směs vezme, nahodí se na stěnu v síle nejméně 3 cm, méně to nejde, ideálně 5 cm. Ta směs na stěně je tedy nabobtnalá, je tam spousta komůrek, nevím, co vše tam probíhá za reakce. Když to ztvrdne a začne pršet, tak ta omítka do sebe začne velmi rychle sát vodu a hlína se začne splavovat s tím kravincem až ve chvíli, kdy je nasycená vodou. Když by neměla ty komůrky, nestíhala by vsakovat tu vodu a začala by se rozplavovat.

Druhá věc je, že když na to na podzim zaprší a v noci to zmrzne, voda se má kam rozepnout. Tak funguje ten kravinec. Nepoužívá se finální omítka, povrchová musí být alespoň 1 cm, musí se nechat prostor tomu splavování. Ona se přirozeně splavuje každý rok asi o milimetr, takže aby to tam asi 10 až 15 let vydrželo bez údržby.

V našich podmínkách a tím, jaké nové typy domů vznikají, vidíš nějaké realizace mimo slaměné domy? Já to mám hodně spojené, že to jde k sobe se slámou, je využití i u jiných typů staveb?

Když mi někdo zavolá, že chce hliněnou fasádu, tak já říkám že ne, že hlína nepatří navenek. Pokud ji tam už člověk chce, pak ano, lze ji nějak upravit, ale prvotně, hlína nemá navenek co dělat.

Takže to bude asi vhodné do jiného klimatu nebo podmínek. Vnímáš to asi jako vhodné ještě pro užší okruh nadšenců, jako úplně okrajový aspekt.

Ano. A záruku bude nést zákazník. Pokud to chtějí dělat řemeslníci v situaci, že budou nést záruku, tak jim říkám jste blázni, nechoďte do toho, protože děláte něco, co chce zákazník, vy to nechcete, nerozumíte tomu, a potom budete řešit vznikající problémy. Měl jsem jednu realizaci před půl rokem, a to bylo neřešitelné. Nedávali tam kravinec, bylo to natřené a splavovalo se to hned při prvním dešti, neřešitelný problém.

Je tady v Česku nějaká realizace nebo trend návratu k celohliněným domům? Máme například stavby z vepřovic..

Mě to míjí. Já se specializují na finální omítky, tak o tom nemám přehled.

My se setkáváme s roubenkami, slaměnými domy, ale tohle moc nevidíme, možná při nějakých rekonstrukcích, ale nejsou vidět nové domy. Zajímalo mě, jestli jsi to zachytil ty jako výrobce.

Já mám obavu, že by to byl návrat o 100 let zpět, kdy nebyly ty systémy dokonalé. Dnes opravujeme staré věci, ale ony nebyly dokonalé. U těch starých domů byly problémy s izolací, musí se hodně topit. Naši sousedi mají slaměný pasivní dům, protopí 3 kubíky dřeva, já protopím 15. Kdybych měl obyčejný dům, protopím 30. To dřevo musí někdo přivézt, nasekat, topit, vše generuje něco.

To byla spíše zajímavost na okraj. Myslím, že je zřejmé, že hlína v exteriéru je složitější, na rozdíl od použití vevnitř, kde už je to běžnější. Třeba to někoho přiměje se zamyslet dvakrát, když to bude chtít realizovat.