Renovace dřevěné podlahy

Tento flek na podlaze mohl vzniknout před 50 lety a můžeme jen polemizovat, co jej způsobilo. Tato podlaha je hodně stará a my jsme v tomto památkovém bytě prováděli renovaci jejího povrchu. Parkety byly zašlé, zešedlé, zaprášené a podlaha vypadala nehezky.

Při klasickém postupu, kdy se parkety vybrousí a nalakují, by se zcela jistě ztratil nádech stáří, opotřebení a paměti podlahy. A naopak by se více zvýraznily tyto mezery, které časem vznikly, a které je docela problematické řešit – při použití tmele je velké riziko jeho praskání a podlaha by vypadala ještě hůř než bez tmelu. Nákladnější řešení by pak bylo tuto podlahu celou vytrhat a pak použít znovu.

Při renovaci jsme tedy použili techniku drátkování, která zvýrazňuje léta a často se používá i na nových podlahách pro docílení pocitu opotřebování nebo většího stáří. U této podlahy se drátkováním zvýraznil efekt a celková atmosféra bytu.

V této části jsme museli použít už novou podlahu, protože původní se nedala zachránit. Je to masivní dubová podlaha tloušťky 2 cm, která má perodrážku ze všech 4 stran. A doufám, že na videu vidíte ten rozdíl – jde o standardnější provedení, kde je dřevo jako nové. Došlo zde ke standardnímu položení a přebroušení. Povrchová úprava je tvrdý podlahový přírodní olej. Podlaha vypadá hezky, akorát už nemá prvky stárnutí. Bylo by určitě možné udělat imitaci stáří zmiňovanou technikou – drátkováním.

A do třetice vidíme původní parkety, podobné jako v 1. místnosti, s tím rozdílem, že jsme je museli rozebrat a renovovat jiným postupem. U parket se frézovaly hrany, aby mohly lépe sednout do sebe, povrch byl přebroušen a parkety znovu položeny. Ten rozdíl je opravu velký – mezery minimální, dřevo je sice věkovité, ale povrchová úprava je hladká a jemnější.

Byt tak získává díky podlahám na zajímavosti.