Práce s vnitřním pnutím dřeva

Dřevo v sobě někdy skrývá hodně pnutí. Je to dáno tím, kde daný strom rostl, a jaké síly na něj přitom působily. Může se to potom projevit obzvláště v hranolech, ale i v kulatině. Pnutí se nám potom nějakým způsobem ukáže. Přesná míra vykroucení hranolů jde předem velmi těžko stanovit. Můžeme se ale naučit předpokládat, u kterých hranolů k tomu dojde.

Tady máme jeden pěkný příklad na tomto hranolu. Má na to veliký vliv točivost. Strom nějak rostl a byl namáhaný a vlákna nejsou úplně rovná. Na prasklině můžeme vidět, jak se vlákna točí v tomto případě doleva. Má na to vliv více věcí: je to nějaká doba a způsob zabudování do stavby a použité spoje. Tento sloup byl spojen pouze natupo a nebyl tam udělaný žádný čep, který by určitě pomohl. Těžko ale říct, co by to s tím čepem udělalo – síly tam někdy bývají obrovské.

Zkušený tesař je schopen tyto věci odhalit a točivé hranoly použít buď na kratší výseky, nebo je případně nepoužít vůbec. Udává se, že nějakých 5 % dřeva je točivého. Takže pokud si kupujete dřevo na pile, tak je tam velká šance, že takovýchto pár kousků tam bude.

Na těchto sloupech vidíme, že vlákna jdou poměrně rovně – je to trošku křivé, ale je to zanedbatelné. Vidíme, jak nám ten trám zůstalo rovně a na vrchu přitom není žádný čep – je to také spoj natupo. Vidíme, že i vůči tomu trámu nahoře se to tvarově nějak extrémně nezměnilo. Vlivů na toto pnutí dřeva a tvarové změny bude ale více. Točivost je jen jeden z lehce pozorovatelných aspektů a dá se z toho ledasco odvodit.