Venkovní pec na chleba
Co takhle venkovní hliněná pec na chleba?
Možná to bude působit trochu zvláštně – jsme tady uprostřed louky a najednou tady stojí pec. Žádnou jinou bližší funkční pec na chleba tady u nás v Beskydech nemáme. Nebo možná máme, ale nevíme o ní. Jsem tady s Honzou Křivonožkou, který tuto pec postavil. Je to profesionální kamnář. Dnes bychom si něco řekli o pečení chleba, zda je možné udělat topeniště jen z hlíny. Jenom zopakuji, o čem jsme se už bavili, že na vytápění domu nebude úplně nejlepší varianta mít pec z hlíny. Venku to ale možné je?
Možné to je. Tato pec obsahuje šamotové cihly, ze kterých je vystavena klenba pece. Omítka je tady jen jako venkovní vrstva. Velmi podobná pec by se ale dala udělat i ze směsi hlíny, písku, slámy nebo nějakých pilin. Z této směsi by se dala navrstvit klenba a fungovalo by to malinko jinak. Myslím, že desítky a možná stovky takových pecí v Čechách jsou. Má to samozřejmě nějaké nevýhody, zejména pokud jde o trvanlivost. Myslím si ale, že u těchto topidel o to až tak nejde. Koneckonců i toto je nízkorozpočtová pec, která vznikla na jednom dobrovolnickém táboře, kde vlastníma rukama lidé plácali hlínu a stavěli. Já jsem to jen tak trochu koordinoval. Byla to příjemná akce a za dva dny bylo hotovo. Pečení je pěkný rituál, který byl na tom táboře byl zajímavý.
Hodně mi to zapadá do přírodního stavitelství jen už tím, že jsme tady venku. Už jste něco upekli?
Ano měli jsme tady několik pekařských večerů. Všechny ty naše těžké pece a kamna, všechno to, co tady vidíme, je poměrně těžké a když se v tom zapálí oheň, tak nám to dává možnost 6 hod. něco intenzivně péct. Ať už je to pizza, chleba nebo hrnec s masem a zeleninou. Teplota je tak velká, že i tady nahoře se dá něco ohřívat. Naše zkušenost je taková, že jsme od 8 večera tady topili a pak jsme tady do rána pořád něco dělali. Může to být zajímavé a vnímám to jako jiný rozměr grilovačky. Všiml jsem si, že hodně v Rakousku a Německu je to populární, u nás to asi ještě moc lidí nezná.
Tento přístřešek není na to, aby se tady dalo být v zimě, ale samozřejmě by se ta pec dala zakomponovat do nějaké stavby. Dělat v tom jeden chleba je velmi neefektivní. Pokud těch chlebu budu mít 10, tak je to perfektní. Všiml jsem si, že obce si nechávají od kamnářů postavit větší chlebové pece, takzvané obecní chlebové pece, kde se opravdu někdy dělá rituál a celá vesnice peče. Je to zajímavý zvyk a možná se k tomu taky někdy vrátíme.
Jsou ještě nějaké alternativy, jak se dá takto péct chleba, ale nejsou z hlíny?
Těch alternativ, ve kterých se něco vaří nebo peče je historicky hodně, ale nejsou to věci, které by sloužily pro každodenní používání a vytápění. Držel bych se toho, že šamot je pevný a vypálený materiál, který vydrží. Doporučil bych ho použít vždycky, tedy nejen hlínu, ale pomoci si i šamotovými cihlami.
Pec na chleba by mi seděla k nějakým táborům, co bys doporučoval?
Je to vždy otázka výše investice, jak dlouho chcete, aby pec vydržela, a jaký to má být způsoby stavby. Tady to není nejlevnější způsob, protože tu máme šamotové cihly, ze kterých je udělána klenba a tahy a je to omítnuté. Takže tato pec nás stála třeba 20-25 tis. Kč jenom v materiálu. Není to nějak závratné moc a za tuto cenu by to kamnář nikdy nemohl postavit, protože lidé si to dělali sami V rámci nějakého workshopu. Dalo y se to ale udělat třeba jenom za 3000 Kč, za cenu hlíny a písku. Nebyly by tam žádné šamotky, žádné dvířka
Vrací se někdo k tomuto způsobu pečení chleba? Má to vůbec nějakou možnost návratu oproti industriálním pekařstvím?
Myslím, že ten návrat už tady dávno je a vnímám to nejen v okolí svých přátel rodičů, kteří si pečou chleby a udržuj si v lednici své kvásky. Téměř každý zákazník, který přijde se mnou konzultovat kamna do rodinného domu nebo rekonstrukce, téma pečení chleba nějak řeší. Lidi to prostě zajímá a je to součástí života.
* Označené položky jsou povinné.