Chemické ošetření dřeva

4. 6. 2015 Dřevostavby, Materiály, Zdraví štítky: , ,

Jaký smysl má chemicky ošetřovat čerstvé dřevo, kulatinu či řezivo? Zapomeňte na natírání štětkou – čerstvé dřevo popraská a dřevokazný hmyz si tam stejně cestu najde. Pokud chceme bydlet zdravě, je lepší klást důraz na konstrukční řešení stavby a přírodní principy ochrany dřeva.

Jaký efekt má chemické ošetření dřeva? Pokud se bavíme o čerstvém dřevu, kulatině a řezivu a povrchovém nátěru, jak se to běžně dělá, tak jsou to vyloženě vyhozené peníze. Jednak je dřevo plné vody a těžko do sebe něco nasaje. Navíc při povrchové aplikaci nám nátěr zůstane na povrchu a tady můžeme vidět, že i po krátké době u dřeva vznikají drobné prasklinky. Pokud bude dřevokazný hmyz chtít, tak tam to místo má. Je to o nějaké lobby a reklamě výrobců – když už to vyrábějí, tak to budou chtít i prodat. To samé platí i pro řezivo.

Je dobré zmínit, že je důležitá těžba a kvalita dřeva už na začátku. Pokud dřevo vytěžíme v zimě, kdy je veškerý dřevokazný hmyz v útlumu a odkorníme ho, tak vždycky pro dřevokazný hmyz bude lákavější dřevo, které voní, je zapařené v kůře, ve vlhku nebo stručně řečeno, kde jsou pro něj vhodné podmínky. Naopak když si koupíme dřevo, které bylo v lese napadené kůrovcem a nebylo pokáceno jako živý strom, ale bylo z lesa vyvezené jako mrtvá hmota, tak tam může být velké riziko v tom, že se dřevo v lese zapařilo a už nalákalo nějaké škůdce.

Po kůrovci nastupuje nějaký další hmyz, který už jde přímo do dřeva, ale v té první fázi tam vlastně jen nakladou nějaké zárodky. U některých druhů hmyzu dokážou jeho zárodky žít ve dřevě po mnoho let. Dřevo vypadá na první pohled zdravé a je v pohodě, pak ho zabudujeme někde do stavby, ale inkubační doba hmyzu může být mnoho let anebo nastanou nějaké vhodnější podmínky, a pak se najednou po několika letech divíme, že je tam dřevokazný hmyz. A to i poté, co jsme například dřevo na povrchu ošetřili nějakou chemií. Není to tedy tak úplně jednoduché, jak se na první pohled zdá, že prostě dřevo natřeme nějakou chemií a potom to bude navždy dobré. Ale těch různých aspektů je tam daleko více.

Tady bych také zmínil různé výrobce KVH, lepených a hoblovaných hranolů, které jsou právě často spojované s vysokou kvalitou – že je to dřevo sušené, lepené a podobně. Ale právě toto nám umožňuje využít kvalitativně horšího dřeva, protože tím, že dřevo projde nějakým tepelným zpracováním, zahubí všechny zárodky hmyzu a může se dále použít. Což ale neznamená, že to dřevo bylo vytěžené ve vhodnou dobu, a že s ním bylo nějak dále nakládáno tak, jak by se patřilo ke kvalitnímu materiálu.

Pro toho, kdo se dřevem přichází do kontaktu jen ve chvíli, kdy chce stavět, snad toto budou nějaké užitečné informace. Souvisí to totiž s tím, jak nakupujeme dřevo na pile, jakým způsobem pila nakupuje dřevo, jak a kdy řeže a podobně. Takže tady jsou nějaké souvislosti, o kterých je dobré vědět. A pokud nám na té kvalitě záleží a chceme trochu více vědět, tak tady jsou informace a souvislosti, se kterými se potýkáme, když to dřevo nakupujeme, řežeme, případně i sušíme na stolárně.

Pokud nám jde o nějaký přírodní přístup, stavitelství nebo využívání přírodních principů a chceme bydlet ve zdravé stavbě bez použití chemie, tak nedává chemické ošetření dřeva smysl. Spíše je lepší klást důraz na konstrukční řešení stavby a nějaké přírodní principy či přírodní ochranu dřeva. Klademe pak tedy důraz spíše na to, kdy dřevo těžíme a na celý ten proces. Takto se chemii můžeme vyhnout. Samozřejmě že ta garance napadení nebude nikdy stoprocentní a nebude to navěky, ale to už patří k tomu dřevu a je to spíše o životním stylu a nějaké filosofii.

Pokud už to dřevo nějak chemický ošetřovat chceme, tak by to asi mělo být hloubkově a asi nějakým řízeným procesem, který asi sami nejsme schopní nějak provést. Takže to natírání přípravky, které běžně koupíme, tak to opravdu moc velký smysl nedává. Možnost dřevo chemický upravit je, ale opravdu je potřeba zvážit, jestli to chceme.