Nadkrokevní izolace a její aplikace
Praktická ukázka montáže nadkrokevní izolace přímo na stavbě. Dozvíte se, proč nepoužíváme fólie jako pojistné hydroizolace a proč neradi pracujeme s minerální vatou.
O nadkrokevní izolaci jsme se zmínili na jednom videu a bylo to při pohledu z interiéru. Na této ukázce se podíváme, jak vypadá samotná montáž, a také na některé detaily, které je dobré zvážit předtím, než učiníme konečné rozhodnutí.
Jedním z aspektů je celková masivnost stavby. Jelikož nám naběhne šířka střechy, tak stavba může působit daleko mohutněji a masivněji. Tady jde vidět, že nad pohledovým krovem, který je přiznaný zevnitř i zvenku, je nějaká další skladba, o kterou nám to nabývá navíc, oproti standardnímu řešení. Izolací, kterou potom vkládáme nad tento pohledový krov, na pohledový záklop, vymezujeme pohledovou konstrukci. Existují i jiné řešení, ale na této praktické ukázce to bude právě případ dřevěné konstrukce.
Je dobré pro eliminaci tepelných mostů křížit vrstvy izolací a poté ještě zaklopit nejlépe dřevovláknitou deskou s pérodrážkou, která slouží zároveň jako pojistná hydroizolace. Oproti OSB desce, která se také nabízí a připadá v úvahu, je plně difúzně otevřená a má při stejné tloušťce lepší tepelně izolační vlastnosti.
S použitím střešních fólií nemáme dobrou zkušenost. I když se spoje fólie přelepí, tak pravděpodobnost, že nám bude časem někde zafoukávat do izolace, je vysoká. Velká nepříjemnost jsou kuny a podobní živočichové, pro které fólie nepředstavuje žádnou překážku a už jsme viděli, jak se kvůli takovému problému předělávala celá krytina a záklop střechy.
Na dalších záběrech vidíme montáž těchto vrstev přímo na stavbě. Po delší době jsme po používaní hlavně ovčí vlny,dřevovlákna a konopí jako nadkrokevní izolace u dřevostavby aplikovali na přání zákazníka minerální vatu. V tomto případě Knauf s novou propagovanou technologií Ecose. Tento materiál výrobce propaguje jako příjemnější na dotek a bez formaldehydů jako pojiv. Každá snaha velkovýrobců směrem k omezení použití škodlivých látek a celkovému ekologičtějšímu pojetí se cení. Nicméně tvrzení, a teď cituji z webu tohoto výrobce, že
Izolace ze skelné minerální vlny byla vždy považována za nejlepší izolační materiál z hlediska dopadu na životní prostředí.
mi připadá přinejmenším odvážné. Že se s ní pracuje příjemněji je také diskutabilní. Záleží asi, s čím srovnáváme. Už po krátké chvíli kontaktu s tímto materiálem, se člověk začne drbat a o podrážděných sliznicích nemluvě. Výrobce sice již nepoužívá formaldehyd jako pojivo, ale co si má laik představit pod přeměnou rostlinných škrobů na inertní polymer?
Abychom ale byli opět objektivní — někteří z výrobců ovčí vlny jako stavební izolace se zrovna také nechlubí tím, že až 10 % z této hmoty tvoří umělina, aby jim to drželo pohromadě.
To však neznamená hodit vše za hlavu a říci, že to stejně všechno nemá cenu. Tím, že budeme věnovat čas a energii tomu, abychom se objektivně informovali a sdíleli zkušenosti z praxe, tak jedině tím můžeme celkovou situaci zlepšit.
* Označené položky jsou povinné.