Co je měsíční dřevo

Co si představit pod termínem měsíční dřevo? Není to dřevo dovezené z měsíce ani vytěžené za svitu měsíčku. Tímto termínem označujeme dřevo, které bylo vytěženo za ideálních podmínek. Tedy tak, aby to dřevo co nejvíce vydrželo, aby bylo odolné a mělo co nejlepší vlastnosti. Není jedno jestli dřevo vytěžíme v létě, na podzim, v zimě nebo na jaře, a jakým způsobem ho vytěžíme. Toto jsou věci, se kterými pracovali spíše naši předkové.

Dnešní doba je trochu jiná a spíše to směřuje k tomu mít všechno co nejlevnější a nejrychlejší. Pomáháme si často moderní cestou, která zahrnuje využití chemie. Neplatí to samozřejmě jenom pro dřevo, ale i pro jídlo, zemědělství a všude možně. Dřevo ošetříme různými nátěry proti hmyzu, proti degradaci a hnilobě a úplně se vytratil nějaký přírodní způsob, jak s tím pracovat. Spíše to souvisí s tou moderní dobou, ale o tom bych se rád zmínil na dalším videu, kde se budu věnovat naší zkušenosti, jak to měsíční dřevo získat.

Ideální doba pro těžbu měsíčního dřeva je v zimě kolem novoluní. Pokud jde o způsob těžby, je ideální dřevo pokácet korunou dolů po svahu. Je to proto, aby veškerá voda nebo míza, která ještě zůstala v dřevě, vytekla. A to i přesto že je to v zimě, kdy je období vegetačního klidu a voda i míza je stáhnutá ze stromu v kořenovém systému. Pokud je ve vytěženém dřevě méně vody, tak méně praská, méně sesychá a má obecně daleko lepší vlastnosti. To věděli naši předkové a my už to dnes moc nevíme.

V poslední době to zpropagoval člověk, který pochází z Alp a jmenuje se Erwin Thoma. Lidi, které to zajímá, o tom slyšeli hlavně z jeho knihy, kde popisuje své zkušenosti, kdy on sám na to postupně přicházel. Dneska má velkou firmu na výrobu masivních panelů, kde se nepoužívá žádné lepidlo a je to právě z měsíčního dřeva. Rádi proto sdílíme tuto zkušenost a poznání našich předků.

Všichni určitě víme, že Měsíc má vliv na příliv a odliv. Má to vliv na tekutiny na zemi i v našem těle. A má to vliv i na tekutiny ve stromech a rostlinách. Z vědeckého hlediska tady bohužel nevytáhl žádnou studii, protože jednak je to velmi komplikovaný proces, na který má vliv celá řada věcí: v jaké poloze to dřevo roste, jaká je to dřevina, jiné dřevo bude v Alpách a jiné v Beskydech apod. Takže to je asi hůře uchopitelné. Bylo by to určitě skvělé, kdyby se toho nějaký vědec chopil a vzal to za své.

Evidentně je to věc, která má něco do sebe. Někdo potřebuje mít přesně definované parametry a mít to podložené i jinak než na základě nějaké zkušenosti. Na nic takového bohužel neodkážu, mimo toho Erwina Thomy, který už se pokoušel o nějaký vědecký výzkum.

Když začneme dřevo používat a podaří se nám ho nějak získat nebo ho takto vytěžit, tak čím více lidí to udělá nebo s tím bude pracovat, tím více se může důvěra v tyto postupy zase vrátit. Rád bych ještě zmínil tu naši zkušenost, ale to už budete na další samostatné video.