Malý, ale prostorný rodinný dům z přírodních materiálů

Otevřený, vzdušně působící prostor spojujeme často s galeriemi a s nadkrokevní izolací. Tohle řešení je malinko jiné, i když pro méně zkušené oko to možná nemusí být žádný rozdíl – a to především v tom, že tady není nadkrokevní izolace. Přitom to působí podobně: je tady nějaký větší prostor, vidíme tady přiznané konstrukční prvky střechy a stropní konstrukce. Což většinou platí pro nadkrokevní izolaci, která bývá dražší. Jde o kompromis, kde krokve a prvky, které souvisí s krovem, přiznané nejsou, kromě vrcholové vaznice, která tam je trochu vidět, ale můžeme tady vidět stropní trámy. Není to ale systém nadkrokevní izolace.

Působí to takto příjemně, protože je zde hodně světla a také díky použitým povrchům, kdy je tu kombinace dřeva a světlých ploch a máme tady starou cihlu v interiéru. Je to i tím, že je to jednopodlažní dům a prostor je otevřený až pod hřeben střechy. Většina bungalovů má nějaké dřevěné nosníky a v úrovni stropu má spuštěný sádrokartonový strop, což vypadá úplně jinak a pocitově je prostor úplně jiný. Můžeme si to dovolit proto, že nové stavby jsou dobře zateplené a energetické ztráty jsou minimální. To znamená, že se to úplně neprojeví na nákladech nebo na energiích a můžeme si takovéto řešení dovolit. Nebo je to kompromis, že na menším půdorysu dosáhneme efektu většího prostoru, což je možná tento případ.

Tento dům je pro běžnou rodinu a užitná plocha je 115 m2. Pocitově ale dům působí daleko větší. Jsou tu věci, které sdílíme i na jiných videích, například toto dřevo je ošetřeno nátěrem, který je víceméně průhledný, ale má v sobě trochu bílého pigmentu. Tím docílíme toho, že dřevo nebude tolik tmavnout a má působit dojmem čerstvého hoblovaného dřeva. Není úplně zřejmé, že na tom nějaký nátěr. V tomto kontextu prostor působí světle a příjemně. Je to dáno i hliněnými omítkami, dřevem a akumulačními kamny. To jsou ty rozdíly, které dům odlišují od běžné průmyslové stavby.