Lepší cena a dostupnost vzduchosuchého dřeva oproti KVH hranolům

Výhoda vzduchosuchého dřeva oproti průmyslovým, lepeným, sušeným, například KVH profilům. Obzvláště v kontextu této doby, kdy je podzim 2021 a zrovna zažíváme obrovské zdražování materiálu. Jedním z materiálu, kterého se to dotklo extrémně, jsou KVH hranoly. Tedy průmyslově zpracované dřevo, které je lepené a sušené a připravené pro zabudování do dřevostaveb. Problém je v tom, že došlo k trojnásobnému nárůstu ceny a materiál tedy zdražil extrémně. Rozdíl mezi klasickým dřevem z pily je obrovský.

I když došlo k velkému nárůstu ceny kulatiny, jak to vnímáme z naší praxe, tak na těch menších pilách došlo k nárůstu v několika desítkách procent v rámci stavebního řeziva. U KVH hranolů je to v násobcích. Vznikla zde obrovská nerovnováha. Problém je také v tom, že spousta řemeslníků už s tím neumí pracovat. Má to svůj důvod, protože do difuzně uzavřené skladby je potřeba mít dřevo opravdu suché. U difuzně otevřených staveb nám to nabízí možnost, že stavba má možnost vysychat, ale kdybych rovnou přišel k tomu vzduchosuchému materiálu, tak má dostatečné parametry na to, abychom ho do difuzně otevřených konstrukcí mohli zapracovat.

Na vzduchu nám dřevo vyschne na 16 až 20 procent, což už je plně funkční a je to třeba dřevo, které jsme použili na této dřevostavbě, kterou zde zrovna stavíme. Problém je v tom, kde to dřevo koupit. Když půjdeme na klasickou pilu, tak tam se to točí dovezeme -nařežeme – odvezeme, takže je to většinou dřevo plné vody, vlhkost je tam hodně velká a navíc je materiál v podstatě nestabilní. Dřevo nám bude ještě dosychat a budou tam nějaké tvarové změny.

My máme sklad, kde využíváme vzduchosuché dřevo. Tím se nám to dost komplikuje, protože potřebujeme hodně místa a musíme s tím materiálem pracovat jinak. Nejdříve si nařežeme nahrubo fošny, které necháme nějakou dobu venku vyschnout do 20 % a teprve, než to vezeme na stavbu, si z toho polotovaru vyřežeme a srovnáváme materiál, který potřebujeme. V této chvíli se nám to hodně vyplatilo, protože nejsme závislí na těch průmyslových výrobcích a řešíme si to svépomocí. Můžeme tím korigovat nárůst cen. Nebo to, že materiálu je nedostatek.

Vyplatí se to tedy dělat tímto způsobem už jenom kvůli financím nebo kvůli tomu, aby ten materiál byl vůbec dostupný. Díky velké složitosti možností, kde materiál koupit moc není. Pokud řešíme věci alespoň trochu s předstihem, tak se ten materiál dá koupit na pile a dá se nechat odležet jednu sezónu. Nebo alespoň nechat přes léto čí sušší období. Dá se to také řešit stolařským řezivem, kde oproti KVH hranolům jsme pořád cenově někde úplně jinde, než když si koupíme smrk určený pro stolařskou výrobu, což jsou většinou nějaké fošny s oblinami, které si můžeme potom nechat rozřezat na takové fošny, na kterých potom ten 2by4 systém stojí.

To je tedy druhá možnost. Ale je tam samozřejmě i trochu větší výzva řemeslně, protože pokud jsme zvyklí na ten rozměrově dokonalý materiál, což KVH hranoly jsou, tak materiál nebude tak přesný. Je to ale o tom, naučit se s tím pracovat.

Pokud to necháme na skladě ležet v dlouhých délkách, tak nějaká část dřeva je nepoužitelná. Jde o to si materiál roztřídit a více vykroucené prvky použít na nějaké kratší kusy v konstrukci nebo něco vyřadit úplně. V tom celkovém obraze je to ale v tuto chvíli výhodné ve všech směrech.

My to dlouhodobě děláme primárně z jiných důvodů, ale teď teď to dává velký smysl z hlediska ceny a dostupnosti materiálu.

Pokud se nám to z nějakého důvodu nakombinuje tak, že musíme stavět rychle a materiál rychle nakoupit, tak si takhle už asi moc nepomůžeme. Tedy snad kromě stolařského materiálu, který ještě dostupný je. Potom jde spíš jen o tu koordinaci, nechat si polotovar někde připravit pro svou stavbu. Samozřejmě jiná situace je u těch masivních prvků, kde to ani nejsme schopni řešit my, protože možností a profilů je hrozně moc a mít ten materiál vzduchosuchý a srovnaný je v podstatě nereálné.

Pak používáme dřevo buďto ze zimní těžby anebo, když je stavba někdy k podzimu, tak i letní dřevo. Tam jde hlavně o to, aby byl člověk informovaný, že to popraská, dřevo změní tvar. Můžeme si sice pomoci nějakým mimo středovým pořezem u nějakých menších profilů, ale pořád to může být a většinou je funkční, pokud s tím umíme alespoň trochu pracovat. Je to ale i o tom designu a v tomhle případě mi nemůžou vadit praskliny a nějaká částečná deformace dřeva.

Projektanti standardně pracují s nějakou stavební kvalitou řeziva. Jsou tam nějaké parametry podle kterých se to chystá. Pokud to člověk všechno dodrží a zapracuje do konstrukce, tak je to spíš o tom vzhledu a samozřejmě, pokud chce někdo ultramoderní dřevostavbu, nikde žádná prasklinka a všechno bude jako když střelí, tak to z toho surového dřeva neudělá.