Kuchyně a koupelny ve slaměných domech

Jak je to s koupelnami a kuchyněmi ve slaměných domech. mám na mysli zvýšenou vlhkost v těchto prostorách a jaký to má vliv na slámu. Je to ideální dotaz na Dana Grmelu, který slaměné domy navrhuje. Vidíš tam nějaký zásadní rozdíl nebo specifika?

Ve slaměných domech v zásadě problémy s vlhkostí nemáme. Jsou to difuzně otevřené konstrukce a hlína má vysokou sorpci vlhkosti, rychle absorubuje vodu a s vlhkostí pracuje dobře. V koupelnách může být vysoký zdroj vlhkosti, ale obvykle jenom krátce. V koupelnách se ani příliš nerosí zrcadla nebo okna ve srovnání s konvenční výstavbou. Orosí se to torchu a rychle to zmizí. Běžně řeším obvodové stěny koupelen a kuchyní jako jiné obvodové místnosti. Máme tam hliněnou omítku přímo na slámě. V místech vodou omyvatelných máme tadelakt nebo vápenný štuk (papežův štuk). Neděláme je rovnou na hlínu, ale dáváme můstek z běžného stavebního lepidla. Povrch je voděodolný, ale zůstává difuzně otevřený. Nemáme nikde žádné těsnění, když do škvírky trochu zateče tak to hned uschne, aniž by to plesnivělo.

Co když budu chtít v koupelně obklady?

Běžně dáváme můstek ze stavebního lepidla, nelepím to přímo na hlínu, udělám si vrstvu s perlinkou a až ve vrstvě, kam to chci nalepit, na suchou zpevněnou plochu, tam to bude držet. Obklady či dlažbu lze na hlínu běžně lepit, ale už to nemá tu výhodu difuzní otevřenosti. Podle mě je příznivější použít marocké štuky.

Dáváte do koupelny nějaký jiný velkoplošný  materiál jako fermacel nebo sádrokartón?

Dá se to udělat, ale já nemám motivaci to takto navrhovat. Přijde mi to zbytečně složitější a riskantnější. Když za takovou desku zateče, je menší šance, že to uschne. V tom nejnamáhanějším místě bych ten koncept hlíny a slámy odolné vlhkosti neměnil.

Co jsou vlastně tadelaky, benátské štuky?

Já to nevím úplně přesně, spíše by to byla otázka na nějíkého štukátera. Principem všech těchto hladkých voděodolných štuků je to, že jsou hlazené nikoliv filcované. Je to uhlazené pod velkým tlakem. Voděodolnost se zvyšuje marseilským mýdlem, které reaguje s vápnem, které je pojivem v této směsi. Zároveň je omyvatelné, voděodolné a přitom difuzně otevřené. Znám složení papežova štuku, které jsem párkrát dělal: mramorový písek, moučka, vápenná kaše, z toho se udělá jemná malta a ta se jemným hladídkem uhladí ve dvou vrstvách. Dá se o udělat za 100-200 Kč/m2, s prací řemeslníka kolem 1000 Kč/m2, marocké štuky od 700 Kč/m2 materiál, práce řemeslníka od 3000 Kč/m2.

Opravdu v tom materiálu není žádná chemie?

Není tam nic syntetického či nezdravého. Pojivem papežově štuku je vápno. originální složení marockého štuku bohužel přesně neznám. V nové verzi papežova štuku je navíc zeolit, který prodlužuje dobu zpracovatelnosti.

V koupelně a kuchyni ve slaměném domě není potřeba navrhovat žádné speciální řešení. Klidně to může být jen v hliněných omítkách s hliněnou podlahou, pokud je ošetřená olejem či voskem.