Kamna na dřevo v pasivních domech – rozhovor s kamnářem Honzou Křivonožkou

8. 3. 2022 Vytápění štítky: ,

Aktuality ze světa vytápění pasivních domů topeništi na dřevo – rozhovor s kamnářem Honzou Křivonožkou.

Kamna na dřevo v pasivním domě. Po letech se vracíme k tomuto tématu s Honzou Křivonožkou, který je profesionální stavitel kamen a specializuje se zejména na akumulační kamna. Je to asi 6 let, kdy jsme sdíleli jeho zkušenosti. Toto téma je stále živé, chodí nám k tomu dotazy a Honza má i více zkušeností, tak se ptám, zda se s námi o ně podělí – ohledně akumulačních kamen, nebo i dalších druhů kamen. Vnímám to jako aktuální téma i v pasivních domech, i tam jsou žádaná malá kamínka a aby tam hořel oheň.

My máme zpětnou vazbu z pasivních domů s rekuperací. Tu rekuperaci bych podtrhl, rekuperace je něco co dělá z normálního domu pasivní. To je to, co se za těch 6 let změnilo, dneska skoro každý dům má pasivní skladby až na to, že někteří lidé mají rekuperaci a někteří ne. Možná toto téma přestane být časem zajímavé, protože časem všechny domy budou kvalitou zateplení pasivní. To se stále zlepšuje. My jako kamnáři na to musíme reagovat – co se týká topení v těchto domech, to má obrovská rizika, zejména přetápění. Nás překvapilo, že ta kamna, která mají třeba 2 – 2,5 tuny, v pasivních domech fungují bez přetápění, umí si tu energii podržet. Topíme jednou za den a během 24 hodin se to teplo malým výkonem předává do interiéru. Vytápíme i domy, které mají tepelnou ztrátu 2,5 kW a my tam máme 2kW kamna. Jen vysvětlím, že to je strašně malý výkon – jedno malé polínko má v sobě 4 kW hodiny energie. To znamená, že kdybych měl plechová krbová kamna a dal do nich 3 polena, tak mám najednou 12 kW hodin, to vytopí ten dům na půl dne a já to nutně musím přetopit, protože ta plechová kamna tu energii vydají hned. Samozřejmě na to jsou různé metody, třeba když je ten dům těžký, třeba z tvárnic, tak to teplo naberou ty tvárnice, dá se s tím pracovat. Ale vytápět takto pasivní dům má svoje rizika a je to náročnější z hlediska komfortu obsluhy, člověk musí vědět, kdy topit, kolik tam dávat a tak. Ta těžká kamna, která stavíme, dávají smysl víc a víc. Domy jsou víc a víc zateplené a o to víc, paradoxně, dává smysl stavět do nich velká a těžká kamna. Prostorově jsou tedy spíše menší a méně nápadná, ale o to víc je tam vidět pomalé předávání tepla. Někdo topí jednou za 3 dny, někdo jednou za 2, což je skvělé. Máme radost, že to nepřetápí.

Chci tady ještě zmínit rekuperaci. Dřív jsem byl takový dogmatický, že to je technologie, která se mi nelíbí, ale se současnými zkušenostmi si myslím, že to nemusí být vůbec špatně. Výměna vzduchu je fakt velký problém a rekuperace tohle smysluplně řeší. V našem oboru je zajímavé, že rekuperace nám pomáhá s distribucí tepla. Jestliže kamna jsou ve velkém obytném prostoru s jídelnou, tak rekuperace umí pomoci s distribucí přebytku tepla z tohoto prostoru třeba do podkroví, kde kamna vůbec nejsou. Zkušenost je, že elektrické sálavé panely, které tam lidé někdy mají na dotápění, se vůbec nepoužívají, protože rekuperace to všechno utáhne. 

To je i doplnění k tématu, které jsme tu měli, jestli můžeme dát akumulační kamna jako hlavní zdroj. 

Ano. Dneska máme interiéry, kde rekuperace hodně věcí vyřešila. Původní záměr tam byl, že dům má ztrátu 6 kW, kamna mají 3 kW, aby se nepřetápěl ten obývací prostor a majitelé čekali, že budou půlku domu vytápět elektřinou. Ale nakonec se ukázalo, že elektřina není potřeba. Oni ta kamna mírně přetápějí, úplně ideální to není, ale ta rekuperace pomáhá to teplo dostat i jinam, bez ní by to šlo hůř. O tomhle má smysl se bavit jednak s projektantem rekuperace a jednak i s kamnářem. Je důležité, aby ten kamnář zvládl ta kamna naplánovat tak, aby neohrozila tu rekuperaci. To znamená, že tam musí být externí přívod vzduchu z jiné místnosti, než kde je ta rekuperace, aby se to spolu nebilo, aby nebyly tlakové problémy. Musí tam být těsná dvířka atd., prostě musí to být kvalitně udělané. Používáme také blow door testování na těsnost, to se dneska dělá skoro v každém domě, a ta kamna tím procházejí bez problémů.

Děkujeme, že jsi to znovu vysvětlil. Zkušenost je taková, že přijde laik, vidí velká kamna a automaticky si s nimi spojí velký výkon.

Tento paradox mají i projektanti a architekti, takže my moc rádi děláme osvětu, třeba daruji konzultaci zdarma, protože čím víc je projektantů architektů, kteří chápou tuto tématiku, tím lepší je pak architektura. Ta menší kompaktní kamna jsou to nejlevnější, co my umíme, ale funguje to naplno a je to i minimalisticky designované. Je to i plně konkurenceschopné. Stojí to třeba 200-250 tisíc, ale je to topení celého pasivního domu, tak to celkem dává smysl. 

Z toho mně i vychází, že takové to lehké topeniště, mít kamínka po celém domě, může být problém. 

Je to riziko a je to vidět i na vývoji krbových vložek. To jsou plechová topeniště, která se obestavují, v podstatě všichni výrobci jdou tou cestou, že připravují tato topeniště na to, aby se na ně zavěsily nějaké dodatečné akumulační systémy, těžké desky, nebo se to obestavuje něčím těžkým, aby se to teplo schovalo na delší dobu. Akumulace je trend, a to díky stavební fyzice, díky tomu, že lépe zateplujeme. Dneska už funkčně není moc velký rozdíl mezi krbovou vložkou a těmito kamny, které my děláme. My je děláme celé ze šamotu, ale dnes i ta vložka se dá napojit na šamotový tah nebo obestavět celá šamotem, takže ty rozdíly se stírají. Jestliže tady dříve byl souboj mezi krbaři a kamnáři, tak to vůbec nedává smysl, musíme táhnout za jeden provaz a zlepšovat se všichni. 

Může to být matoucí pro konečného zákazníka.

Ano, nedá se to poznat, jestli to jsou kamna, nebo je to krb. Já to třeba poznám, když to dělám, podle ohniště, ale lidé nemají šanci to poznat. 

Je dobré, když se lidé alespoň základně zorientují, než se do toho dají, ať pak nejsou překvapení, když začnou bydlet. Děkujeme za vysvětlení.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

Napsat komentář

* Označené položky jsou povinné.