Kachlová kamna
Klasické kachláky akumulují teplo, které vydrží i několik hodin po vyhasnutí a dobře se v nich peče. Mají však obvykle malé topeniště a netěsnící dvířka, takže se obtížně reguluje rychlost hoření.
Nacházíme se v replice roubené dřevěnice v historické části města Štramberk. Budova je současně historickou památkou. Tématem tohoto videa jsou kachláky neboli klasická kachlová kamna. Stavbu jsme začali v roce 1999 a od té doby jsou kachlová kamna pravidelně v provozu – tedy nějakých 14 let. Vytápění domova kachlovými kamny patří k zajímavým a oblíbeným způsobům.
Těmito kamny lze bez problémů vytopit celou tuto roubenou stavbu – v přízemí jsou 2 místnosti a koupelna, nahoře pak je větší podkroví. Nachází se zde ještě záložní zdroj podlahového topení, ale vůbec ho nevyužíváme – kachlová kamna bohatě stačí.
Provedení je klasické, kachlák má 2 plně funkční trouby, v kterých je možné péct. Chce to jen si trochu při pečení zvyknout na regulaci teploty přikládáním dřeva a ovládáním přívodu vzduchu.
Provedení topeniště na tomto klasickém kachláku, podobně jako u řady jiných pecí, není úplně ideální. Není totiž možné plně ovládat přívod vzduchu – i když úplně zavřeme všechny dvířka, pořád si pec přisává vzduch. Topeniště je navíc relativně malé, takže se tam hůře ovládá rychlost hoření. Navíc není možné, oproti moderním kamnům, naložit pec dřevem na noc tak, aby ráno bylo v topeništi ještě žhavo a odpadalo nám tak znovu zatápění (dřevo je navíc potřeba naštípat na malé kusy, velká polena se nevlezou). Dřevo zde tedy docela rychle vyhoří a to je nevýhoda.
Kachlová kamna se ale přes den nahřejí a i když večer přestanete topit, vydrží až do rána krásně teplé. Na dalších videích se zkusíme podívat i na další topeniště, která jsou čistě z hlíny nebo i jiné alternativy kachlových kamen. Spokojenost po 14 letech provozu s těmito kamny je velká, až na nevýhodu s velikostí topeniště a regulací přívodu vzduchu.
Jinak čištění kamen je jednoduché – pokud je dobrý tah komína, stačí pec vyčistit 1 x ročně, nijak hodně se nezanáší.
Potraviny pečené v této troubě mají taky něco do sebe.
Komentáře
Napsat komentář
* Označené položky jsou povinné.
Sice je to na celou přednášku, nebo knihu, ale zkusím to hodně ve zkratce. Na fotce nejsou kachlová kamna, ale kachlový sporák. Sporák nejsou kamna. Je primárně navržen na vaření. Určitě je možné s ním i vytápět, ostatně dříve tomu jinak nebylo. Dokonce lze sporák dimenzovat částečně i na vytápění. Dnes už šikovný kamnář dovede sporák udělat tak, aby byl co nejvíce „těsný“. Sporák na fotografii má bohužel i několik vad, zejména designových. Už výběr kachlů je do historického objektu naprosto nevhodný, navíc kachle jsou řezané v místě kování. To je u hlubokého typu kachlů bráno jako konstrukční chyba. Celkové pojetí, až na barvu, neodpovídá historickým tradicím. U sporáku je vždy vhodné preferovat hladké kachle, nebo s velmi mělkým vzorem. Je dobré myslet i na čištění povrchu – čím komplikovanější vzor, tím hůře se čistí. Na silné chemické čistidla zapomeňte, můžou prosáknout pod glazuru a nadělat více paseky než užitku. Nedobře působí i klenbička, příliš křehce.
V Německu a Rakousku již kamnáři experimentují s bezroštovými ohništi, které mají vyšší účinnost, menší spotřebu dřeva a delší intervaly přikládání. U nás jsou kamnáři, kteří tyto trendy sledují, jiní již v praxi používají keramické rošty nebo ohniště s menšími rošty a větší plochou. U sporáku je to však vždy trochu boj o vyvážení. Když se ohniště více přizpůsobí kamnovému, je to na úkor vaření a pohodlí obsluhy při něm. Je tedy dobré o tom vědět co nejvíce. Sporák lze postavit jak v tradičním duchu, tak supermoderní, vždy je nutné důkladně analyzovat potřeby uživatele a zvolit správné technologie. Dnešní sporák by měl mít poměrně velké ohniště (polena do 33 cm) a jemnou regulaci vzduchu.Pořád je třeba mít ale na paměti, že sporák nikdy nenahradí kamna, vždy se bude přikládat častěji. Pro pochopení – do kamen se běžně na jedno přiložení dává i více než 10 kg dřeva, do sporáku to v průměru nebývá více než 3 kg. Tím je jasně vidět okamžitý výkon. Další věc, kamna běžně váží i přes tunu, sporák často nemá ani polovinu a z toho část hmotnosti nemá akumulační schopnosti (plotna, kování apod.). Opět je zde jasný rozdíl, který nelze „obejít“. Důležité jsou i teploty v ohništi, ty u sporáku nepřesahují obvykle 600 C, u bezroštových mohu jít o něco výše. V kamnech jsou teploty i nad 1000 C. Snad vám tento zjednodušený výňatek z kamnařiny trochu pomůže v orientaci okolo sporáků.
Díky za upřesnění terminologie a sdílení praktických zkušeností! Ve videu jsme chtěli představit vlastní zkušenost s každodenním používáním tohoto sporáku. V budoucnu bychom chtěli s kamerou navštívit i další stavby, kde se vytápí kachlovými kamny, sporáky s teplovodním výměníkem, hliněnými pecemi a dalšími. Nejsme specialisté na stavbu kamen a kotlů, ale tento způsob vytápění k přírodnímu bydlení zkrátka patří ;-) Ještě jednou díky.
Krasny dobrý večer,
Mohu poprosit o cenu takovych kamen?
Podívejte se na náš příspěvek o cenách různých topenišť. Je to sice orientační, ale dá vám to poměrně dobrou představu o ceně kachlových kamen.
Dobry den,mam doma kachlovy sporak,ktery jsem chtela zachovat.Bohuzel z duvodu zvetseni mistnosti ho musim (nerada) odstranit.Prosim o radu,jak zacit,nebo jeste lepe,kde kamna nabidnout,aby udelaly jeste nekomu radost? Dekuji
DOporučujeme se obrátit na nějakého profesionálního kamnáře. Nebo třeba rovnou na Jana Křivonožku.
Myslíte, že toto je logické řešení ušetření na palivu: http://svetdnes.cz/topit-kachlovych-kamnech-doporuceni ?? Nejsem si jistý jestli je to správné nebo blbost. Vaše názory??