Japonská omítka
Hliněná omítka, která vypadá skvěle v kuchyni i koupelně. Je omyvatelná a méně nákladná než marocký štuk. Navíc ji šikovný člověk zvládne vytvořit svépomocí.
Japonská omítka hladká jako zrcadlo. Nacházíme se ve staré zděné chalupě, kterou si majitelé rekonstruovali svépomocí. My jsme se zde podíleli jen dodávkou některých materiálů a poradenstvím. Příznivci přírodních materiálů, v tomto případě obzvláště hlíny, mají možnost tento materiál zakomponovat i do prostoru, kde bychom to nepředpokládali, jako je třeba kuchyně, koupelna, sprchový kout, umyvadlo nebo vana. Máme alternativy, kterými to můžeme takto vyřešit.
Na tomto záběru a v tomto domě vidíme právě japonskou omítku. Tato japonská omítka se skládá z jemné finální omítky s příměsí vápna. Rozdíl je také ve zpracování nebo nanášení, kdy to děláme technikou hlazení, což je hodně pracná technika, ale jsme schopni poté docílit hodně hladkého povrchu. Pro následnou údržbu kuchyně je to hodně důležité .
Také je důležité natřít poté tuto omítku buď marseillským mýdlem, nebo je možné použít nějaké oleje a to kvůli voděodolnosti. Tímto ten materiál uzavřeme, ale většinou se jedná o menší plochy a všude navazují hliněné omítky, které nám fungují jako regulátor vlhkosti. Nevadí nám tedy, že to máme více uzavřené na této ploše, ale na druhou stranu to zase můžeme využívat mnohem praktičtěji. Mohu vzít hadru a setřít prach nebo nějaké nečistoty.
Vidíme, že tady je takto vyřešena celá kuchyně – nad pracovní deskou kolem dokola je udělaný takový pás japonské omítky. Vypadá to skvěle a nese se to v přírodním duchu.
Výhodou japonské omítky je také toho, že náklady jsou daleko nižší než je například tedelakt neboli marocký štuk, který je odolnější a používá se přímo ve sprchových koutech. Pro povrchy, které tak namáhané nejsou, můžeme použít tu japonskou omítku, přičemž náklady jsou několikanásobně nižší. Jak je vidět, manuálně zručný člověk je schopen si to vytvořit svépomocí.
* Označené položky jsou povinné.