Jaké jsou alternativy k akumulačním kamnům?

Jsou nějaké alternativy ke klasickým těžkým akumulačním kamnům? Mám na mysli nějaký zázračný materiál, který bude lehký, ale bude podobně fungovat. Občas se lidé ptají třeba na mastek. Budeme o tom mluvit s profesionálním kamnářem s bohatými zkušenostmi Honzou Křivonožkou, který to uvede na pravou míru. Dá se ta fyzika nějak ošulit?

Nedá. Ta kamna vždycky musí obsahovat nějakou hmotu, bez toho to prostě neumíme.  Perpetuum mobile nefunguje. Když mám malá plechová kamínka a budu lidem tvrdit, že obsahuje nějaké turbulentní proudy, nějaký ventilátor, a že to udělá obrovskou akumulační funkci, tohle není možné. Zajímavá otázka je, z čeho tu hmotu udělat. Bavíme se o kachlových kamnech, těžkých akumulačních kamnech, v našem středoevropském prostoru to jsou šamotová kamna. Šamot, to je nehořlavá hlína ve formě cihel, plátů, různých tvarů, to je u nás po staletí tradiční materiál, to je běžné. Můžeme mluvit o tom, jak se to dá nahradit a jaké to má výhody, když se šamot něčím nahradí, a je tu hodně možností. Už dlouho je tu možnost použít částečně žárobeton, nevypálený šamot, směs cementu a nějakých zbytků šamotu. Staví se z nich třeba krby, jsou to takové rovné velké desky a dobře se s nimi pracuje. My je nepoužíváme, já jsem v tomhle konzervativní, nemám s tím úplně dobré zkušenosti, ale nepracuji s ním běžně, takže jsem to možná jen neuměl. Ale trochu jsem na něj zanevřel a spíše věřím šamotu, to je můj subjektivní názor. Jsou tu prefabrikované akumulační tahové systémy, které my zase nepoužíváme, připadají nám zbytečně drahé, ale to je náš subjektivní pohled. Existuje materiál, který má skoro 2x větší objemovou hmotnost než šamot, je to magnesitový šamot s příměsí železa nebo něčeho podobného, takové fialové šamotky. Je mnohem těžší, na polovičním objemu má dvojnásobnou tepelnou kapacitu, tohle může dávat v některých realizacích smysl. Každý kamnář si najde svou cestu, jak to dělat nejlépe s poměrem cena/výkon, každý kamnář to má jinak, i i proto se nedají paušalizovat ceny kamen a každý používá jiný materiál.

Měl by se člověk o to zajímat, vybírat si kamnáře podle designu, nebo podle způsobu, jak pracuje, je to něco důležitého, čeho si všímat?

Zákazníkovi to může být trochu jedno, jen by si měl ověřit, jestli tak kamna budou mít dostatečnou účinnost a takové parametry, které ten zákazník hledá, třeba topit jednou za den a mít tu dlouhou akumulaci. Tohle ten zákazník potřebuje vědět. Jestli tam vevnitř je tahový systém ze speciálních fialových šamotů, ten zákazník nepozná a je mu to jedno. Ani není dogma, že musí být ta kamna celošamotová. My to tak děláme, ale jsme spíše v českém prostoru výjimkou. Je třeba častý trend, že kamnáři minimálně jako ohniště používají nějaké kvalitní kamnové vložky, litinošamotové nebo i ocelové, které jsou masivní a asi fungují. Nám z různých důvodů nevyhovují, děláme to jinak, ale je pravda, že to není nijak horší. Je to taková akademická debata, každý kamnář vám řekne něco jiného. 

Pro zákazníka tohle může být spíše matoucí.

Je to tak. To ohniště musí splňovat požadavky na náročnost, na velké zátěže, a to obyčejnou krbovou vložkou neuděláte. Ten kamnář musí umět naprojektovat dostatečně kvalitní ohniště, ale jestli je to z toho materiálu nebo tamtoho, to už je těm lidem jedno. Jít po referencích, ptát se na hmotnost. Pokud by měl kamnář kamna o hmotnosti 500 kg, tak je vidět, že to někde chybí, ta hmota musí být větší, aby to fungovalo, je to jen fyzika, hmota.

A teď ten mastek. Občas s tím někdo přijde a ptá se, jak to je, při jeho relativně nízké hmotnosti, zní to jako zázračný materiál. Běžně s tím zkušenost nemáme, ty už jsi se s tím setkal?

Díky že to zmiňuješ. Já osobně jsem s oregonským mastkem nepracoval, protože tento materiál je velice drahý a velice vzácný, nejsem v kameni nijak zainteresovaný, že bych s tím experimentoval. Nemám s tím zkušenost. Je to druh kamene, není lehký, je velmi těžký, má velkou objemovou hmotnost, možná i dvojnásobnou, než má šamot, umí tedy do sebe nabrat víc tepla, designově je to špičková věc. Je to nádherný šedý kámen, který už vytváří finální plochu. V tom je síla těch staveb, kde se používá mastek.

A to se vyrábí na zakázku? Pochopil jsem, že jsou firmy, kde mají už hotové kamínka…

Tohle je ta nevýhoda, že ta mastková kamna se u nás ani nedají sehnat, tak je nabízejí katalogovým způsobem, lidé si vyberou tvar A, B, C, je to třeba odstupňované podle velikosti, ale není to o tom, že k nim přijde kamnář, změří si to a na míru je udělá, třeba tvarově, zohlední všechny potřeby. Je tam třeba 5 variant, lidé si vyberou jednu z těch 5, anebo si nevyberou. V tomhle mi to přijde omezující a ne každému to vyhovuje. Navíc ta kamna vůbec nejsou levná. Přesně nevím, kolik stojí, ale mám zpětnou vazbu od lidí, kteří měli alternativní nabídku k našim kamnům a pak říkali, že jsme srandovně levní oproti nabídkám oregonských mastkových kamen, které taky měly 2,5 tuny, ale byly brutálně drahé. 

Stále to jsou akumulační kamna?

Určitě bych je fyzikálně zahrnul do nabídky akumulačních kamen. Jsou velká a těžká, je tam kvalitní ohniště. Souvisí to i s kamnářskou tradicí, ta kamna fungují trochu jinak než naše tradiční tahová šamotová kamna. Mají velké ohniště a pak relativně krátké tahy – nad ohništěm se to dostane do pečicí trouby a pak skoro hned do komína. Není to z mého pohledu tak vyladěné jako to, co my umíme s našimi kamny, ale to je opět akademická debata a lidi to nejspíš vůbec nezajímá. Ta kamna jsou tak těžká, že naakumulijí a fungují. Technicky je tam malý rozdíl oproti třeba finským nebo ruským pecím nebo třeba raketovým kamnům. To jsou všechno alternativy relativně jednoduché na materiály. Primárně se používají cihly nebo i kameny, ale je to často strašně pracné. Cenově jsou tedy skoro stejné jako to, co děláme my. Levnost materiálů je vyvážena obrovskou náloží ruční práce. V tomhle je to diskutabilní.

Oregonský mastek teda určitě není reklamní marketingový fake, ale už jen to, že se dováží z jedné oblasti Oregonu, dává tušit, že bude dost drahý. 

V kontextu přírodních staveb je tohle trošku nevýhoda. 

Pokud jde o lokalizaci zdroje, to je pekelné. Šamot má tu výhodu, že my jsme hliněná velmoc v Evropě. Máme spoustu nalezišť hlíny a z toho vyplývá smysluplnost hliněných staveb, omítek, máme tady několik výrobců šamotu v ČR, i lokálních, z toho mám radost, nevozíme to daleko, to je skvělé. 

Já bych to jednoduše pro laiky uzavřel, že základní princip je, že těžká akumulační kamna musí být těžká. Když ta kamínka budou mít 200 kg, tak mohou být z čehokoli, ale ten princip tam nebude. 

Dá se to tak říct. A bohužel nefunguje ani ta finta, že by si lidé vzali ta kamínka, která mají 80 kg, a na ně navěší hromadu šamotových cihel, tam ta účinnost se taky nedostaví tak dobře. To ohniště je malé, ta hmota sama o sobě nestačí, musí to být technologicky zvládnuté. Určitě se to nedá takto ošidit. 

To je dobře, že jsi to doplnil, to by mě ani nenapadlo to takto ošidit.

Tohle je časté téma, lidé, kteří třeba žijí v maringotkách, často mají tahle malá kamínka a chtějí to nějak vyladit, tak na to naskládají různé věci. Ono to nějaký efekt udělá, ale zjistili jsme při experimentech ve Výzkumném energetickém centru Vysoké školy báňské, že moc to tu účinnost nezvýší. Trošku to zmírní tu vysokou teplotu plechu, ale chybí tam ten tahový systém, dodatečná akumulace. 

Díky že jsi přiblížil ty základní principy. Když někdo poprvé staví dům, tak může být těžké se tím vším prokousat, často taky vidíme, že se za akumulační topeniště vydává kde co.

Za mě super téma, že ten kámen taky lze použít, nemusí to být ani ten oregonský mastek, mohou to být i jiné druhy kamene, dostupnější v ČR, a dají se do designu těch kamen zapojit, to není problém. Tady máme nějakou stěrku, ale mohl by tam být i kamenný obklad, nevidím v tom problém. Možnosti tu jsou a kámen není tradiční kamnářský materiál, ale určitě není problém si s ním hrát a použít ho.

Tak díky moc!