Odvětraná modřínová fasáda

Na tomto záběru jde vidět odvětraná modřínová fasáda. Zajímavé na této větší dřevostavbě je širší modřínový profil, než bývá obvyklé. Také jde o 100 % moravský modřín – říkám to proto, že k dostání je většinou sibiřský modřín, což je asi jako česnek z Číny.

Šířkou profilu 17 cm a tloušťkou téměř 3 cm se dostáváme k takovémuto atypickému provedení, protože obvykle bývá profil tenčí a užší. Zajímavostí je, že fasáda je z profilu, který je pouze vzduchosuchý a neprošel žádnou sušárnou, což znamená nižší energetickou náročnost při výrobě.

Fasádu jsme realizovali před 1,5 rokem a vidíme, že dřevo drží na svém místě – nejsou zde žádné známky popraskání, kroucení či jiné degradace. Znamená to, že během vzduchosušení (1 až 2 roky venku sušené dřevo proložené v hraních) dojde k hlavním tvarovým změnám. Navíc tím, že je zvolena vhodná hustota podkladního roštu a je zajištěno dostatečné kotvení, vypadá fasáda po 1,5 roce pořád dobře.

Fasáda není ošetřena žádným nátěrem a na této jihovýchodní straně, kde se svítí hlavně slunce, modřín ztmavl a zatím nešedne (odstín je tmavší a tmavší). Na tuto stranu stavby se dostává minimální množství vody a vidíme, že kotvící materiál, který je zde pouze pozinkovaný nerezaví. Část této stavby slouží jako stolárna a pokud bychom použili nerezové vruty, byl by rozdíl nějakých 20 až 30 tisíc, což nám přišlo vzhledem k účelu hodně.

Je tady opravdu velký rozdíl stavu fasády s ohledem na orientaci světových stran. Na dalším záběru si ukážeme severozápadní stranu, na kterou se dostává i voda. Takže jde vidět, že i ze širšího profilu a lokálního zdroje dřeva, které se snažíme upřednostňovat, je možné bezproblémově a pěkně vyřešit fasádu. Můžeme se tady zase za nějaký ten rok podívat, jak dřevo pracuje.

Nyní se nacházíme na druhé straně stavby orientované na severozápad. Tady už vidíme mírný rozdíl, protože na tuto stranu se již dostává více voda, zvláště na spodní část pod okny. Už to začíná trochu chytat nádech do šedé a také spojovací materiál začíná nechávat fleky kolem vrutů. Takže vidíme, jak by to případně na rodinném domě vypadalo, pokud bychom nepoužili nerezový kotvící materiál. Je to dáno tím větším namáháním deštěm v kombinaci se severními větry.

Prkna ale drží pěkně, nijak se nekroutí ani nepraskají, takže po 1,5 roce pořád velká spokojenost. Modřín je známý svou trvanlivostí a odolností a nátěr už pak plní většinou estetickou funkci. Pokud se nám nelíbí povrch, jak časem zachází do šedé, lze to řešit nějakým tím nátěrem. Je ale dobré si uvědomit, kolik nás ještě nakonec bude fasáda stát, protože pro udržení pěkného vzhledu, musíme nátěr samozřejmě obnovovat. Když si vezmeme cenu a životnost fasády bez nátěru… je dobré myslet na dodatečné náklady. Komu se šedá nebo odstíny, na kterých to pak končí, nelíbí, pak mu asi nic jiného než natírání nezbude.

Na této stavbě bude zajímavé pozorovat různé změny odstínů fasády v čase a v závislosti na orientaci ke světovým stranám a přesahům – například na té podélné straně je opravdu velký přesah cca 2m a nedostává se tam ani slunce ani voda. Takto to vypadá po roce a půl.

Tady ještě vidíme detail odvětrané fasády – mezi prkny je vzduchová mezera a to dokonce i v rohu. Takže kolem prkna může proudit vzduch. Pokud jde o životnost, je to ideální řešení. Nevznikají totiž žádné plochy, kde by se mohla držet voda. I tyto hrany jsou seřezány na nějakých 22° až 30°, ať případná voda nebo nafoukaný sníh, který tam vytaje, mohl pěkně vytéct. Jde tedy o variantu, která by měla maximálně prodlužovat životnost dřeva a fasády.

Tady ještě vidíme jednu z možností, jak chránit dřevěnou fasádu od spodní vlhkosti nebo většího zatížení u základů stavby. Dřevěná fasáda končí zhruba půl metru nad zemí. A na stejném roštu, na kterém jsou namontovány desky je položena cetris deska opatřená nátěrem. Pořád je zde odvětraná vzduchová mezera. Pomáhá to tomu, aby spodní část stavby tolik netrpěla. Tady na tom kousku ještě vidíme, co je pod fasádou. Je to difuzně otevřená dřevovláknitá fasádní deska, tedy impregnovaná hobra, která uzavírá vnější plášť a je součástí difuzně otevřeného systému.

Je zde ještě dobře vidět tato mřížka, která je hodně důležitá a zabraňuje hlodavcům, aby se dostali do vzduchové mezery, kde by mohli působit škodu, případně se prokousat dovnitř do rámu.

Shlédněte také:

• Difuzně otevřená dřevostavba zateplená celulózou