Dubová podlaha ve srubu

Tvrdá dřevěná dubová podlaha má svoje jedinečné kouzlo. A to i přesto, že dnes máme spoustu imitací, které jsou často věrohodné. Obzvláště pokud máme někdy pěkné dřevo bez suku a nějakých vad — na první pohled to jde někdy těžko poznat.

V tomto případě má podlaha určitý charakter, jakoby horší kvality. Což vnímám spíš jako plus, protože je tady hodně suků, hodně různých dřevitých vad a na první pohled je zřejmé, že se jedná opravdu o skutečný dub. A ten těžko nahradíme nějakým umělým materiálem.

Další věcí u těchto dřevěných podlah, a nemusí se to týkat jenom dobu, jsou různé technologie pokládky. Dnes už není problém takovouto podlahu aplikovat na anhydrid, beton nebo téměř jakýkoli materiál. Záleží spíše na tom, na kolik nám vadí spojovací materiál, ať už je to lepidlo nebo různé hmoty na podobné bázi. Takže jde o to zvážit priority.

Přece jenom pokud použijeme nějaký kotvící materiál, jako jsou vruty nebo spony, tak pravděpodobnost, že se nám podlaha časem rozvrže je předsedou větší, než u použití lepidla, které často vytváří nějakou kročejovou vrstvou.

Další věc je mít dobře vyřešenou skladbu podlahy, jak kročejovou izolaci, tak přenos hluku. Možností je opravdu hodně a zase se budeme snažit zachytit nějakou pokládku, jak s lepidlem, tak mechanicky. A to už je vlastně to další dilema.

Tato konkrétní podlaha je lepená a nachází se ve srubu. Už tady nějakou dobu je a procházela tedy těmi různými změnami, jako je sesedání stavby a zatím tady nevznikl žádný problém. Podlaha se ani nerozvrzala, ani zde nevzniklo nic nepředpokládaného. Na krátkém záběru si můžeme ukázat olištování hrany podlahy, kde lišta zakrývá celou skladbu podlahy stropu a izolací. Tady je to vyřešeno masivním dřevem, akorát lišta je udělána na takovou tloušťku, abychom byli schopni ji přizpůsobit tvaru oblouku, který jsme se snažili zakrýt. Je to opět z dubového dřeva, a jde tady vidět, že ti možností a variant je celá řada.