Dřevo na konstrukce slaměných domů
Jaké jsou zkušenosti s dřevěným skeletem slaměného domu? Jaké je nejlepší řezivo? Používá se častěji čerstvé dřevo nebo KVH hranoly? Rozhovor s projektantem slaměných domů Danem Grmelou.
Jak je to s dřevem v slaměných domech? Většina slaměných domů má jako nosný systém dřevěný skelet. Jaká je s tím zkušenost a jaké dřevo může být nejvhodnější? Na to se zeptám Dana Grmely, který je projektant slaměných domů.
My se jako projektanti k výběru dřeva a řeziva přímo nedostaneme. Všechno navrhujeme jako jehličnaté řezivo třídy C24. Na pile by to měli roztřídit tak, aby tam nebylo příliš mnoho suků, trhlin, aby to bylo konstrukční řezivo, které má deklarovanou únosnost. Naše statické normy uvažují únosnost u nejméně pevného letního dřeva. Osobně mi přijde dobré kácet strom v zimě, když spí a dává lepší a pevnější dřevo. Při projektování počítáme na stranu bezpečnou, protože nevíme, kdy to dřevo bylo těžené. Doporučuji, aby to bylo dřevo ze stromu káceného v zimě. Ideální je lunární kácení podle fáze měsíce. Některým stavebníkům se podaří takové dřevo zajistit. Někteří moderní tesaři pracuji rádi s lepenými hranoly KVH, protože jsou suché, lehké a rovné a je pro ně lehčí to spasovat dohromady. Dá se to také snadno sehnat, protože velkoobchodníci to mají skladem. Spíše záleží na tom, co preferuje zákazník nebo tesař. Ve fázi projektu se často neví, kdo to bude stavět. Profily KVH jsou odstupňované po dvou centimetrech a my to navrhujeme tak, aby se to i v případě potřeby z těch KVH profilů dalo postavit a aby se projekt nemusel měnit. Ležaté profily navrhujeme v násobků dvou cm aby nám to neovlivnilo výšku.
Je z praxe potřeba, aby to dřevo bylo nějak vyschlé?
Podle mě pro samotnou slámu ani ne. Takový přesah do tesařského řemesla zase nemám. Někteří tesaři říkají, že stavět z mokrého je pro ně snazší. Snazší je to řezat, spojovat. Když to vyschne ve stavbě, tak se to ve stavbě zkroutí a ten spoj to podrží. Všechny konstrukce, které navrhujeme jsou difuzně otevřené, takže i dřevo ve stavbě neustále vysychá. I kdyby se tam dalo mokré a nesušené, tak by se nic nestalo.
Jak se potom dává do roviny podklad pro dřevovláknitou desku?
Na nosné konstrukci máme ještě jeden rošt z latí, kde se to srovná a kde je optimální rozteč pro kotvení dřevovláknité desky. Dřevovláknitá deska je jiná než je ideální rozteč pro balíkování. Máme tam ještě jednu vrstvu latí, které mají více funkcí a řeší právě zarovnání pro aplikaci dřevovláknité desky.
Párkrát jsme měli problém při balíkováni střechy, kdy se to zároveň zaklopilo nějakou dřevovláknitou nebo dhf deskou, že vyjde křivý okap. Je dobré si to už ve fázi laťování dorovnat.
Vzduchosuché řezivo je nejméně dostupné a většinou se rozhoduji mezi mokrým dřevem a KVH hranoly. Což souvisí s cenovým rozdílem.
My děláme vždy výpis řeziva z jehličnatého dřeva a pro vlhkostí namáhanější části doporučujeme modřín nebo dub. Obvykle pracujeme přímo pro investora, ale říkáme mu, ať si řezivo neobjednává sám, ale aby předal výpis řeziva tesaři nebo aby přišel tesař na konzultaci. A ať řezivo objednává tesař, který to bude stavět.
Tím se asi předejde spoustě nedorozumění.
Určitě.
Pokud si nejste jistí jak se dřevem tak vězte, že to není tak zásadní rozhodování jako u roubenek nebo srubů, kde je to dřevo často namáháno více klimaticky.
* Označené položky jsou povinné.