Dřevěná podlaha a podlahové vytápění

Docela častý dotaz na nás je, zda a jak lze kombinovat dřevěnou podlahu a podlahové vytápění. Často se potkávají dva různé požadavky, které nejdou dohromady a to je podlahové vytápění a zároveň masivní profil dřevěné podlahy. 

Je tady trochu zrádná definice masivního profilu, protože pro někoho může být kousek dřeva v podlaze masivní dřevěná podlaha. Abychom si v tom udělali trochu pořádek: nacházíme se v difuzně otevřené dřevostavbě a je zde dřevěná podlaha na podlahovém vytápění. Tato podlaha je celoplošně nalepená. Od pohledu je tloušťka malá, většinou do 15 mm a je to takzvaná vícevrstvá podlaha. Není to kus jednoho masivního dřeva, ale je to slepeno z více vrstev. Tím se ten profil stává stabilnějším a zároveň tloušťka dřeva je schopná pracovat s prostupem tepla, nevytváří nám izolant. Což se děje u těch opravdu masivních podlah. Profil je stabilnější, takže nějaké teplotní změny to lépe snáší. Je evidentní, že říkat tomu masivní dřevěná podlaha chce trochu fantazie.

Když si vezmeme jiný extrém, což je masivní podlaha tohoto typu. vidíme že jde o masivní dřevo a na tomto konkrétním vzorku je to bub, tloušťka podlahy je 4 cm, šířka až 35 cm. Tohle je typ podlahy, který samozřejmě běžně nekoupíte ve velkovýrobě a tento typ podlah si vyrábíme sami. Platí to, že takovou podlahu nemůžeme využít na podlahové vytápění.

To se týká i nějakých méně masivních, pro někoho to pořád bude velký nadstandard, kdy to je podlaha, která má 28 mm a šířka je více než je běžné. Nejde zde ale o šířku, ale o tloušťku. Pokud se bavíme o možnosti vytápění skrze podlahu. Toto je opět výrobek na zakázku, který běžně nekoupíte. Podlahy z velkovýroby většinou končí na tloušťce 2 cm, u smrku třeba 2,5 cm a šířka je většinou do 20 cm. Takové prkno už je ale problematické použít, i když do těch dvou centimetrů to může fungovat.

Řešíme tady ale potom i funkčnost podlahy, kdy masivní dřevo potřebuje vždycky nějaký čas vyrovnávat se změnou teploty a vlhkosti. Takové prkno lze použít, ale člověk se musí hodně přizpůsobit tím, jak rychle tu podlahu nahřívá. Pořád tam ty tvarové změny mohou být větší než u třívrstvých podlah.

Vzorek, který vidíte, je stejný jako to, co je zde všude na podlaze a je to ta třívrstvá podlaha, kde finální povrch tvoří dýha v tloušťce 2 až 3 mm. To je to, co vidíme a to, co vytváří ten finální povrch. Jestli tomu někdo chce říkat masivní dřevěná podlaha, tak budiž. Je to hlavně o definici.

Ještě je na závěr dobré zmínit, a doufám, že je to takto dobře srozumitelné a přehledné, u různých výrobců bude variant ještě víc a budeme mít třeba drobnější parketový styl a může to být celá řada. Pokud jde o vytápění, tak jde primárně o tloušťku. Pokud je to jeden kus dřeva nebo jestli je to dřevo vrstvené a lepené.

Ještě je důležité říct na závěr, že je potřeba to řešit už v prvních fázích projektu, protože každý typ podlahy může být spojen s jiným řešením vytápění nebo s jinou skladbu podlahy.  Třeba takovouto masivní podlahu můžeme montovat na nějaký dřevěný rošt, což u některých typu podlah nejde. Souvisí to zase s typem vytápění. Je to hodně provázané s vytápěním, které zmiňujeme už u témat akumulačních kamen. Tohle je věc, která by měla být promyšlená už v prvních fázích projektu, protože od toho už se odvíjejí další skladby a další použité materiály.

V praxi je to bohužel spíš tak, že člověk má projekt pro nějaké stavební povolení a dost věcí úplně domyšlených není. Potom až v průběhu stavby lidé dělají nějaká rozhodnutí a to může být velká komplikace. Nebo některá řešení už není možné použít, jsme vázání na jeden typ podlahy.