Crawl space
Základy se vzduchovou kapsou snižují množství použitého betonu, zajistí trvalý přístup k elektřině a rozvodům v podlaze, v zimě tepelně izolují a v létě stavbu odvětrávájí.
Dnes si ukážeme výbornou alternativu ke klasickým železobetonovým základům. Jde o systém, který se hodně používá v severní Americe, kde mají dřevostavby dlouholetou tradici. Jde o tzv. crawl space, což se dá přeložit jako místo k plazení. Jde vlastně o vzduchovou kapsu pod podlahou domu.
Velká výhoda u tohoto systému spočívá v tom, že eliminujeme množství betonu použitého v základech. A celá tato plocha, která bývá řešena železobetonovým věncem, kde se různě zasypává tato vzniklá díra. Namísto toho zde máme dřevěný rám, kde může, ale nemusí, být ještě dodatečná izolace.
Další výhody jsou pod samotnou podlahou – veškeré rozvody vody, elektroinstalace a další zůstávají zcela přístupné. Nemůže tedy dojít k situaci, kdy se něco pokazí a my to musíme pracně vysekávat ze zalitého betonu. Vše zde zůstává přístupné a je zde i dostatečný prostor k pohybu. Není to tedy přímo plazení, jak se to překládá do češtiny – výška se dá navrhnout různě. Nejde však o klasický sklep. Pod námi je jen kamení a PE fólie, která zabraňuje pronikání vlhkosti zespodu.
Důležité je také odvodnění a vlastně celkový návrh – zejména pak, aby nedocházelo k problémům s pohybem vzduchu a odvětráním. A to je další výhoda – celá stavba se tímto systémem může většinu roku odvětrávat. Odvětrávání zajišťují větráky rozmístěné po obvodu zdi. V zimních měsících se větráky zavřou a prostor funguje tepelně izolačně.
Pro zastánce většího využití dřeva a pohybu vzduchu není moc co řešit ;-) Pak je ještě možné se přiklonit k variantě stavby na pilířích nebo zemních vrutech, které mohou beton eliminovat ještě více. To si ale ukážeme na nějakém dalším videu.
Trochu by som sa hádal o izolačných vlastnostiach takéhoto riešenia základov. Keďže pri klasickom (dobre urobenom) zakladaní sa základový pás zaizoluje z vonkajšej strany až po spodnú hranu výkopu, tj do nezámrznej hĺbky, teplota zeminy pod domom bude mať min 0°C a to len pri okraji stavby a v hĺbke základu a za vážne tuhých mrazov. Bližšie k samotnej podlahe a bližšie k stredu bude mať zemina teplotu vyššiu až na cca 10°C. A viac podľa vykurovacieho obdobia, keďže zemina bude fungovať ako akumulačná hmota. Tým pádom ak je v interiéri 22°C, teplotný spád medzi interiérom a exteriérom bude cca 12°.
Ak má stavba odvetraný „suterén“, alebo aj neodvetraný, ale pravdepodobne nezateplený (či?) a s nekvalitnými výplňami otvorov (v porovnaní s klasickými oknami) bude teplota v tomto priestore veľmi podobná exteriérovej teplote (aj keď teda veľmi záleží na tých obvodových konštrukciách). Buďme optimisti a povedzme, že tam bude teplota pri -10 v exteriéri o 10 stupňou vyššia, teda 0°C, teplotný spád proti interiéru kde je 22°C bude 22°, čo znamená, že plocha podlahy bude v takomto dome viac ochladzovaná a pri rovnakej izolácii podlahy budú úniky tepla touto konštrukciou vyššie.
Ak je v mojich úvahách niekde chyba, prosím o upozornenie.
Hádat se určitě nechceme :-) Každá stavba je jiná a hodně záleží na konkrétním způsobu řešení crawl space (zateplení základů, napojení základů na obvodové stěny, velikost vzduchové kapsy, klimatické podmínky atd.). Rozhodli jsme se na problematiku podívat z praktického hlediska a natočili jsme sérii dalších videí s tématem stavby s crawl space. Od zítřka je začneme postupně uveřejňovat.
Hrozně mně fascinuje, jak někteří zastánci klasického zakládání staveb nemohou překousnout inovace, i když ono tohle zrovna jako inovace moc není, osobně vlastním dřevěnou stavbu na provětrávaném rámu z betonu a kamene. Stavba je pánové z roku 1978 a po 35 letech není se dřevem naprosto nic, jak někde občas čtu, že bude hnít a že bude plesnivět. Ovšem jak je zde zmíněno, je nutné mít z pozemku dobře odvedenu vodu. V podlaze mám jako izolaci skelnou vatu, ještě tu hnusnou kousavou. V naší oblasti je takto založeno několik chalup a náklady na topení jsou nižší, než mají majitelé „klasicky“ založených domů. Toto je dávno vymyšlený a vyzkoušený systém, který se jen po letech oprášil, jako ostatně všechno. Jen s tím rozdílem, že dnes je možno použít novější materiál a to nejen přírodní. Po dlouholetých velmi pozitivních zkušenostech z tímto systémem se chystáme na stavbu rodinného domu, samozřejmě že dřevostavba a opět na odvětraném prostoru. Jedno mně na obrázcích ale fascinuje a to je mohutnost dřevěného rámu, předpokládám dle založení že ponese mnohatunový dřevěný srub, je to macek.
Ano, tento crawl space je určený pro srub.
A jak řešit radon? Po dvě třetiny roku si dokážu představit, že ho vytáhnou ven ventilátory (nebo i komín), ale na zimu se přece prostor zavírá. Co potom? A když je prostor uzavřený, nevlhne nikde nic? Vevnitř je vždy tepleji, to se pak na kamenné/betonové obvodové zdi musí srážet voda.
Jaké máte zkušenosti?
Jinak se mi nápad líbí pro svoji jednoduchost.
S radonem jsme se zatím nikde nesetkali a je dobré, že na to upozorňujete. V takovém případě by bylo zřejmě nutné navrhnout do crawl space nějakou protiradonovou vrstvu. Žádnou praktickou zkušenost s tím ale nemáme. Jinak crawl space může mít mnoho variant a pokud je jeho větší část nad úrovní terénu, je potřeba ho jednoznačně tepelně odizolovat.
Hezký den, Ve videu zmiňujete, že je pod šterkem geotextilie, která zabraňuje pronikání vlhkosti. Mohl bych se zeptat, o jaký druh geotextilie se jedná? Já ji z nám pouze jako ochrannou vrstvu pro další folie, bez schopnosti bránit zemní vlhkosti. Lze využít jako ochranu proti zemní vlhkosti i nějaký jiný materiál, než materiál vyrobený z ropy? Děkuji Vám za odpověď
Omlouváme se za přeřeknutí, samozřejmě se nejedná o geotextilii. Jinak každá situace je hodně specifická a doporučujeme věc před realizací konzultovat s odborníkem (ne všude je dobré dávat fólii). Pro inspiraci se můžete podívat na různé ukázky řešení crawl space na našem videoblogu. Pokud hledáte geotextilii, která není na bázi ropy, mohla by pro vás být zajímavá alternativa geotextilie na bázi přírodního kaučuku.
Zdravíčko ve spolek, zaujali mě vaše komentáře, tak reaguju…
Michal:
Obvodove zdivo je samozrejme vhjodne tez zateplit, nad terenem treba dv deskou, pod terenem napr. zasypem z penoskla
HOnza:
Proti odparovani vlhkosti ze zeminy pod vetranyma mezerama pouzivame nopovou folii, pokud je pozemek vlhky, zemina vzlinava, hladina podzemnio vody vysoka… jinak tam nemusi byt nic ani ten zasyp sterkem…
Příropdní bydlení: překlep: pokud heldáte geotextilii.. zřejmý záměr byl napsat pokud hledáte folii, která…
Přesně tak.
Dobrý den, nemohu se nikde dopátrat, na kolik vyjde crawl space? Jsou někde ke stažení ceníky? Popř. nějaký kalkulátor m2/kč. Zajímalo by mne, jak jsou ruzná založení cenově rozlišná…vruty, ramy atd.
Předem díky!
Žádný obecný kalkulátor nemáme k dispozici a je potřeba to řešit vždy specificky u daného projektu.
Dobrý den, měla bych dotaz: může být pod podlahou „crawl space“ a zároveň podlahové topení? Mám laický pocit, že obojí možné není (nebo to není potřeba?), ale třeba se pletu. V tuto chvíli plánujeme rekonstrukci starého kamenného domu a potřebovala bych nějak vyřešit, aby nám bylo teplo od nohou a zároveň aby podlaha větrala a nikde nevlhla (doteď byla na některých místech pěkně plesnivá). Moc děkuji
Podlahové vytápění lze s crawl space kombinovat. Zkuste si projít některá naše videa o crawl space, určitě se tam o tom zmiňujeme.
Dobrý den, zaujal mne tento odstavec:
„Důležité je také odvodnění a vlastně celkový návrh – zejména pak, aby nedocházelo k problémům s pohybem vzduchu a odvětráním. A to je další výhoda – celá stavba se tímto systémem může většinu roku odvětrávat. Odvětrávání zajišťují větráky rozmístěné po obvodu zdi. V zimních měsících se větráky zavřou a prostor funguje tepelně izolačně.“
To jako, že v zimě není třeba prosror odvětrávat? A opravdu jsou nutné větráky. Nestačilo by výduchy vyvézt do určité výšky (jako minikomín)?