Cena šindelové střechy

Dřevěná šindelová střecha a její cena. Stando, jaká je cena za metr čtvereční?

Tak to je klasická otázka všech zadavatelů střech a musím říct, že speciálně u té šindelové střechy to není směrodatné. Důležité je, jak ta střecha vypadá, jak je složitá, jaké tam jsou nároží a další a další věci.

Dá se říct, že všeobecně to je dražší krytina, např. ve srovnání s plechem?

Ano samozřejmě. Je to dražší, ale rozdíl nemusí být až tak velký. Jsou možnosti, jak tu střechu udělat levněji. Jak ses ptal na tu cenu za metr čtvereční, musím říct, že je to hodně zavádějící, protože například u plechu nebo jiného materiálu, je nízká cena za metr čtvereční, ale poté se hodně platí za doplňky.

Takže myslíš třeba hřebenáče, různé krajové prvky apod.?

Ano tyto prvky jsou potom hodně drahé a tam se pak stírá ten rozdíl.

Takže už pak nemáte rohový šindel, hřebenový šindel apod.?

To ne, jsou třeba kousky na úžlabí, nároží, ale nejsou to takové speciální prvky, jako hřebenáče. To si všechno dokážeme udělat z toho našeho šindele.

Tady například vidíme, jak se řeší hřeben. Cena může mít vliv i na provedení. Tady jsme na to narazili u střechy, že jde vidět rozdíl mezi montáží a montáží. I nám při stavbě dřevostaveb a roubenek se potvrzuje, že nepřiměřený tlak na nízkou cenu se potom musí někde projevit. Člověk potom nebere v potaz ty další věci, jako například zde to byly místní klimatické podmínky…

Ano, tady vidíme, že šindelář, který tady realizoval tuto střechu, nevzal v úvahu klimatické podmínky. Nevzal v úvahu odkud nejvíce fouká vítr a střechu udělal naopak. Když se podíváte na hřeben, tak v těchto podmínkách, měl být přesně z opačné strany. A to je právě to, co jsi říkal, že pokud je velký tlak na cenu, tak se potom zadavatel uchýlí k nějaké firmě, která nemá ty pravé šindeláře, kteří dokážou zvážit všechny aspekty a střechu udělat opravdu poctivě.

A dělají to taky trochu srdcem, že tam nejde jenom o peníze. Těch možností je, jak jsem pochopil, tolik … Jestli by ses mohl zmínit ještě k tomu překrytí: jednoduché, dvojité, trojité…

Pokud by byl velký tlak na cenu, tak bych doporučil vybrat dobrou firmu, ale zkusit se domluvit, dneska jsou možnosti udělat tu střechu malinko levněji . A to je např.: udělat dobrou podstřešní hydroizolaci, která se neprojeví až tak moc na ceně a šindel pak položit jenom v jednoduché pokládce. Dělali jsme i takové realizace, dá se to, a cena se pak posune trochu níž.

A potom je to samozřejmě cena materiálu, o které jsme se bavili už na jiných videích, že ten modřín nebo cedr, bude s cenou trochu někde jinde. Ale zase z dlouhodobého hlediska, kdy bereme v potaz údržbu a nátěry… Takže to všechno může být hodně relativní.

Ano, velké rozdíly jsou právě v materiálech. Když se bude nebavit o smrku, tak ten je v počátku nejlevnější, nicméně potom potřebuje pravidelnou údržbu. Pokud je s tím majitel srozuměný a ví, že do toho bude postupně dávat nějaké další peníze, tak smrk je dobrá volba. Pokud chce někdo více investovat na začátku, může jít do toho modřinu. Umíme dnes vyrobit i valašský šindel z modřínu, ale je to teda podstatně dražší. To už jsme si říkali, že materiál je dražší, zpracování je složitější a je tam větší odpad. Následná údržba však není tak potřebná. Cedr je v poslední době dražší, ale je to ten nekvalitnější materiál. To jsme si ale říkali, že to není pro naše podmínky až tak zajímavé.

Pro někoho možná ano, zase tady nejsme takoví extremisté, spíše sdílíme tu zkušenost a informujeme o možnostech. Někdo to zkrátka nevidí jako velký problém, dovést šindel přes půl světa. Plus je určitě to, že je to přírodní materiál a tu dopravu už si musí každý zvážit sám. V tom, co děláme, máme společné, že máme oba velký podíl ruční práce, což má vliv na cenu a je dobré zdůraznit, že nemáte žádnou mašinu, do které házíte celé stromy.

To se nás hodně lidé ptají, když jim ukazujeme, jak to vyrábíme: „to je pěkné, ale jak se to dělá dneska?“ Každý chce vidět ten stroj, do kterého se hází z jedné strany strom až z druhé padají šindele. Opravdu se to dělá ručně a podíl ruční práce je tam obrovský. Počítali jsme, že než šindelář přibije šindel na střechu, tak ho má osmnáctkrát v ruce.

Myslím, že to je docela vyčerpávající a tak teď už snad nebudeme váhat a takovou střechu si pořídíme. Ještě ale jedna souvislost ohledně životnosti dřevěného šindele, trošku z jiného úhlu pohledu. A tím jsou živelné pohromy, kde je šindel svým způsobem zase specifický.

To je pravda, šindel výborně odolává živelným pohromám, nevadí mu kroupy, extrémní zátěž sněhu, vichřice. Ostatní druhy krytiny mají vždycky nějakou slabinu, ale šindel je v tomto případě jednoznačně nejlepší střecha.

Takže nejezdíte po těch vichrech a neopravujete…

Opravdu jsme neměli ani jeden telefonát, jak byly v poslední době ty vichřice, žádný problém se střechou.

Už selským rozumem, když se podíváme, kolik tam je toho kotvícího materiálu na metr čtvereční, tak to už musí být něco opravdu hodně špatně, aby nám ta střecha uletěla.

Na závěr bych dodal, že šindelová střecha má u nás největší tradici.

Na Valašsku určitě.