Bezpečnost topenišť

Bezpečnost topenišť ve kterých hoří oheň. Navazujeme na naše témata z kamnářem Honzou Křivonožkou, který se specializuje na různá topeniště v přírodním stylu, jsou to akumulační kamna a různá spíše atypická řešení. Důležitou věcí je určitě bezpečnost, na kterou se dneska klade velký důraz a hasiči mají při rozhodování o topeništích velkou moc. Jejich posudek je nedílná součást každého stavebního povolení a každé stavby. Jak je to s bezpečností těchto prapodivně vypadajících topidel? Mohl bys to nějak porovnat a vypíchnout rizikovost?

Možná se to dá zobecnit na jakékoliv topeniště, krb nebo kamna – je to úplně jedno. Nejdůležitějším bezpečnostním prvkem je kvalitní komín. Pokud je komín kvalitní, těsní, nemůže z něj vypadnout cihla a teplo nejde to trámů, tak je to super. Další důležitou věcí je uvědomit si odstupy topidel od hořlavých materiálů. Často řešíme s klienty, že všude kolem kamen musí udělat cihlové příčky, i když všude jinde v interiéru jsou dřevěné, hliněné a podobně. Snažíme se to tady dělat tak, aby kolem tepelných zdrojů byla hmota, která nehoří. Dále stavební konstrukce kolem kamen nesmí trpět teplem. Kamnáři používají v kamnech izolace, které by měly zabránit zbytečnému namáhání konstrukcí, které nemají být namáhané. V tomto smyslu je jedno jestli se bavíme o krbu nebo kamnech. Jediný rozdíl je v tom, že u těch těžkých akumulačních kamen je příjemnější to, že na svém povrchu nemají žádné velké teplo, a i kdyby se, nedejbože, dřevo dotýkalo pláště kamen, tak je to jedno, protože jsou to teploty 30, 40 nebo 50° C. Uvnitř akumulačních kamen může být dost vysoká teplota a my si proto musíme dávat pozor na dostatečnou izolaci stěn.

Je tedy větší riziko u těch železných topenišť?

Asi se to tak dá říct, ale většinou lidé dávají pozor, aby jím od krbových kamínek, které mají 200° C na povrchu nechytla dřevěná zeď. Většinou ji nějak zacloní anebo jinak ošetří. Samozřejmě nevýhodou takovýchto topidel je to, že do komína jdou spaliny o vyšší teplotě. Což je nepříjemné, protože může dojít k narušení komínového průduchu. Často jsme přišli na stavbu stavět kamna a před námi tam byli zedníci, kteří topili v nějakých provizorních malých kamnech, a ten sopouch se musel vyměnit, protože byl kompletně rozpraskaný. Komíny nejsou stavěné na přímý oheň. Pokud je komín studený a pustíme tam 600° C, tak to ten materiál komínu většinou nezvládne. Akumulační topidla mají příjemnou vlastnost v tom, že do komína pouští spíše nižší teploty, maximálně 200° C, což je relativně bezpečné.

Může vzniknout to, že nám z komína budou vylétávat jiskry?

Může se to stát jedině tehdy, pokud lidé nesprávně topí. Nebo by mohlo být topidlo špatně postaveno v tom smyslu, že dehtuje. To se často stává u teplovodních topidel, kdy lidé přiškrcují vzduch a dehtuje jim komín. Dehet a saze potom hoří a je to i dvoumetrový plamen z komína. Komín to často nezvládne. Komíny jsou stavěny tak, že to staticky vydrží, ale většinou rozpraskají a je potřeba je předělat. Může to být špatným dimenzováním a navržením výrobce nebo kamnáře nebo špatným užíváním. Dříve byly komíny cihlové a dehet se tam také usazoval.

V extrémním případě, pokud by se zavřel přívod vzduchu, by v topeništi mohlo dojít k explozi. Pokud uzavřeme vzduch a ten oheň nemá potřebný kyslík, generují se tam dřevní plyny a pokud bych pak najednou dvířka otevřel, tak to najednou blafne. Tohle je velmi nepříjemné, ale každá kamna by v sobě měla mít plynové štěrbiny, což jsou bezpečnostní prvky, které tomu zabraňují. Ten případný plyn se pak negeneruje v kamnech, ale jde do komína a odvětrá se pryč. A tohle by mělo být od výroby vyřešeno.

Já vnímám ještě jako praktičtější stránku bezpečnosti uživatelský komfort. Máme krbová kamna, desetkrát za den musíme otevřít dvířka, vypadne nám popel, je to nepříjemné.

Pro bezpečnost je důležité, aby byl dobře navržený přívod vzduchu, a aby v místnosti v důsledku hoření kamen byl dostatek kyslíku. Často pak končíme u externího přívodu vzduchu, což logicky pomůže tomu objektu a vzduch se nevyčerpá. Druhá rovina je uživatelský komfort – jaký druh kamen se zvolí, jaká bude podlaha před kamny, aby nám neshořela. V tom můžeme mít trošku výhodu u akumulačních topidel, protože se do nich přikládá méně často. Dejme tomu jednou nebo dvakrát denně. U akumulačních kamen vynáším popel jednou za půl roku, u krbových kamen to musím dělat jednou za týden.

Můžu se třeba ve spánku v přítomnosti takového topidla udusit? Je to riziko nebo se to stát nemůže?

U kamen, kde je palivem dřevo se to může stát těžko. V nejhorší variantě tu jistá možnost je. Pokud bychom měli velmi malý pokoj s velmi malým množstvím vzduchu, kamna by neměla těsná dvířka, unikaly by spaliny a doutnalo by nám dřevo. Je to ale velmi malá pravděpodobnost.