Alpský šindel na moderní dřevostavbě

Alpský modřínový šindel vypadá na moderních dřevostavbách skvěle. To že je alpský neznamená, že musí nutně pocházet z Alp, ale jde o styl. Oproti valašskému šindeli, který má perodrážku nebo nějaké véčko, kterým se do sebe zasouvá a je tímto hodně specifický, alpský šindel je z naštípaných prkének, které jsou přes sebe kladeny a to většinou ve 3 vrstvách, což pak vytváří vodotěsnou vrstvu. K těm minimalistickým moderním hranatým dřevostavbám to prostě sedí.

Důležitá je ruční práce

Jde čistě o ruční práci, kdy je důležité, aby byl šindel ručně štípaný. Aby se to dřevo od sebe oddělovalo svým způsobem přirozeně. Pokud takový šindel nařežeme, tak životnost hodně zkrátíme. Práce je také to nabíjení a v posledních letech to šlo zjednodušit akorát tím, že se používají sponkovačky nebo hřebíkovačky a to samotné nabití je trochu rychlejší. Nevýhodou střechy z alpského šindele bude cena díky velké pracností.

Životnost alpské šindelové střechy

Otázkou bude také životnost alpské šindelové střechy, což může být hodně relativní, protože je těžké to srovnávat s nějakou historií. Jednak se hodně mění kvalita ovzduší, kdy určitě bude rozdíl, zda je takováto střecha někde v centru Ostravy nebo někde na horách, kde je ten vzduch čistší. A samozřejmě i ten déšť a všechno. A potom také každá ta samotná lokalita. Takže těžko se dá vyjadřovat nebo srovnávat někde s Alpami.

Všeobecně je modřín trvanlivé dřevo a vydrží déle než smrk. Takováto krytina je bezúdržbová a nijak se nenatírá. Horní vrstva chytne nějakou šedou patinu a tak to prostě je. Výhody oproti smrkovému šindeli je to, že se dřevo nijak nenatírá a má větší životnost. Více jsme se bavili o těch dřevěných střechách na jiných videích a je to jedna z mála krytin, která se hodně blíží nějakému ideálu pro přírodní stavitelství.