Aktuality ze světa vytápění akumulačními kamny – rozhovor s Honzou Křivonožkou

Jaká je aktuální situace, pokud si do rodinného domu chceme pořídit takováto krásná akumulační kamna nebo jiné topeniště na dřevo? Po letech jsme si opět přizvali Honzu Křivonožku, který je specialista na akumulační kamna, a chceme navázat na předchozí hovory. Vzhledem k tomu, že už uběhlo několik let, možná víc, než si myslíme, tak bychom chtěli aktualizovat, jaký je současný stav, třeba s legislativou, jestli je ještě možné topit dřevem, když jsou větší nároky na ekologii, čistotu spalování, na podzim 2021, ať to máme ukotveno v čase. A tady už nechám prostor Honzovi.

Tak jo, moc rád to stručně shrnu. Setkáváme se myslím po 6 letech a hodně věcí se změnilo. Změnil se stavební zákon, změnily se požadavky na emise, kvalitu spalování. Chci zdůraznit, že není problém spalovat dřevo – s ohledem na všechny ekodesigny a green deal atd., naopak lokální topení dřevem je velmi podporované, ale s velkým ALE, že to musí být kvalitně. V kvalitním kotli, v kvalitních kamnech nebo teplovodních kamnech. Tlačí se na to, abychom to dřevo spalovali optimálně, což je výhoda pro tzv. těžká nebo kachlová kamna. Tam i teoreticky i prakticky, jak vychází z různých pokusů nebo jak udávají výrobci svou certifikací, splňujeme i ty nejpřísnější aktuální evropské limity na prachové částice, na CO2, které jsou velmi přísné. Spousta kotlů na tuhá paliva se bude muset do dvou tří let měnit, ale u těchto kamen to vůbec nehrozí. To je jedna stránka věci. Druhá stránka, kterou je potřeba zmínit, je přípravná náročnost projektování. Když lidé chtějí postavit dům a vytápění domu založit na kachlových kamnech, tak se objevují trochu potíže. Kamna jsou trochu atypický spotřebič a většina úředníků, kteří to schvalují, je nikdy neviděla, je jich relativně stále málo. Jsou zvyklí, že lidé topí například tepelným čerpadlem nebo fotovoltaikou nebo plynovým kotlem, a mnohdy se stane, že lidi zavalí velkou administrativou, která ani není potřeba, kvůli předběžné opatrnosti, a každý stavební úřad chce něco jiného. Takže já se setkávám s tím, že lidé prosí nás kamnáře o radu a my vždy pomůžeme a dodáme, co stavební úřad potřebuje k tomu povolení, ale je potřeba si pohrát s tím projektem vytápění. Často je to tak, že kamna jsou jen v jedné místnosti, ale někdy jejich část ještě sálá do jiných pokojů, třeba do ložnice nebo do podkroví, tím pádem se nacházejí jakoby v celém domě a tedy není problém je prohlásit za hlavní zdroj tepla. Pokud by stála jen v jednom pokoji a vytápěla třeba jen 20 % domu, tak v rámci současným energetických předpisů není možné jen 20 % domu vytápět biomasou, obnovitelným zdrojem, a zbytek třeba elektrikou. Stavební úřad to takto nepovolí a je potřeba to odladit, zapojit do toho fotovoltaiku, tepelné čerpadlo, nebo si pohrát s tím, aby ta kamna procházela více místnostmi. Mám informaci, od projektantů, kteří se tím do hloubky zabývají, že to lze udělat i podle nového zákona, ale běžně si na to projektanti ještě nezvykli, že jsou v projektu kamna a zapojit je tam, a to chvíli bude trvat. Naštěstí jsou tu projektanti nebo projekční kanceláře, které se na to specializují a umí poskytnout poradenství. Takže já často odkazuji projektanty na ty, o kterých vím, že to umí, typicky třeba Dan Grmela a jeho slaměné domy, oni to často řeší a umí to udělat. Takže řešení existuje, ale není to vždy jednoduché.

Já jsem z toho tedy pochopil, že aby to bylo pro stavitele jednoduché, kamnář ho navede. 

Mělo by to tak být, že kamnář poskytne potřebné informace. Tak, jak jsem to teď vysvětlil, tak by to kamnář měl každému klientovi vysvětlit, ale je dobré si říct, že řešení existuje, že nám nikdo nezakázal topit v kamnech a stavět ta kamna. 

Lidé můžou narazit na neznalost projektantů.

Přesně tak, je to taková papírová válka, která se nám bohužel trochu zkomplikovala. Vnímám to tak poslední rok a půl nebo dva, že těch papírů je víc, na odboru životního prostředí jsou z toho nešťastní a nevědí přesně, co mají chtít, tak raději chtějí dvakrát víc, než by bylo potřeba a podobně. 

Je to náročnější pro stavitele, nebo je to náročnější pro tebe a projektanty?

Já myslím, že je to o kvalitě té projekční služby, ale zase ne každý chce po projektantovi, aby mu dělal tu papírovou válku, inženýring. Lidé do toho často jdou svépomocí, že si to oběhají sami, ale pak se často zadrhnou o x měsíců, zatímco ten projektant už ví, jak s těmi úřady zacházet, co tam potřebují, to udělá během týdnů. Za mě je to skvělá investice si ten inženýring nechat udělat od někoho, kdo fakt ví, jak to dělat. Já osobně bych se nebál do toho poslat trochu víc peněz a ušetřit si hromadu času, ale máme desítky lidí, kteří to takto zvládli i sami. 

Podobná je i naše zkušenost, že lidé, kteří chtěli stavět a úřady si oběhali sami, nakonec říkali, že příště by už rádi zaplatili někoho jiného. 

Reálná situace je taková, že lidé si to vyběhají, projektanti pomůžou a kamnář musí nasměrovat a dodat kvalitní informace. 

K akumulačním kamnům by tedy šlo jednoduše shrnout, že jedeme dál, ale je tu něco, u čeho nejedeme dál? Nějaká topeniště na dřevo, kde si dát pozor, že už to nepůjde? 

V tom obrovském množství krbových kamen a výrobců, kterých jsou stovky, možná tisíce, se určitě najdou nějaká, která ty limity už nebudou splňovat. Nikdo z nás ale teď neví, jakým způsobem se to bude kontrolovat nebo nárokovat výměna, to si vůbec nedokážeme představit. Tak jako se mě ptá každý zákazník, abychom to doložili u našich kamen, tak by se měl každý ptát svého prodejce, a výrobce musí splnění všech norem deklarovat. Na toto bych tedy upozornil, že je dobré se na to raději zeptat, výrobce musí tyto informace mít a měl by je poskytnout. 

Děkujeme za shrnutí aktuální situace a kamnářských zkušeností. Máme ještě spoustu informací, takže s Honzou ještě zabředneme do nějakého dalšího rozhovoru.