Topeniště a jejich hlavní rozdíly

24. 1. 2016 Vytápění štítky: , , , ,

První rozhovor s kamnářem Honzou Křivonožkou se zaměřuje na hlavní rozdíly mezi různými druhy topenišť, jako jsou kotle na tuhá paliva, krbové vložky, akumulační kamna a sporáky. Na závěr se pak dozvíme, jaké je nejlepší vytápění z pohledu přírodního stavitelství.

Jaké jsou základní rozdíly mezi klasickým kotlem na tuhá paliva, krbovou vložkou, krbovými kamny, sporákem na dřevo a podobnými topeništi? Sedím tady s Honzou Křivonožkou, který je profesionální kamnář a spojuje nás společný přístup k práci, ve které zohledňujeme principy přírodního stavitelství. Honza už těch kamen postavil hodně a na spoustu odborných věcí bych se ho rád zeptal. Všichni asi znají klasický systém, kde se topí nějakým kotlem na tuhá paliva a nás by zajímaly ty další alternativy.

Ty jsi to všechno vlastně vyjmenoval a já to možná malinko rozšířím, abychom si to nějak zakotvili. Kotel na tuhá paliva, rozvod vody a radiátory v domě – to je opravdu takový klasický systém, který může vyhovovat v jakémkoliv domě. To znamená velký či malý dům, nízkoenergetický nebo ne. My jsme tady teď od toho, abychom si něco řekli o jednodušších zdrojích tepla.

Lidé se například rozhodnou nemít v domě složitý rozvod vody a mají nějaká kamna uprostřed domu a teď je otázka, co by to mohlo být za kamna. Nejjednodušší verze jsou nějaká krbová kamna. To znamená plechová krabička, která má třeba 100 kg a koupíš ji kdekoliv, například z nějakých hobbymarketech nebo e-shopech. Je to jednoduché topidlo, kdy lidé nepotřebují žádného kamnáře a sami si to zapojí. Takovéto topidlo má ale spoustu nevýhod, o kterých se zde můžeme bavit, ale je to jednoduché topeniště na dřevo.

Dalším takovýmto velmi jednoduchým topeništěm je sporák, který umožňuje vaření a pečení, což je pro někoho obrovská výhoda. Tento sporák může být také zakoupen prefabrikovaný, plechový nebo okachličkovaný anebo si ho může člověk nechat udělat od kamnáře na míru, kde se zohledním nějaké prostorové dispozice a funkční věci. Tam už to malinko zasahuje do řemesla.

Další možností jak to rozšířit nebo to udělat hezčím způsobem, je nechat si postavit krbovou vložku. Krbová vložka má jednoduché ohniště, které nemá žádnou dodatečnou akumulační hmotu. Je to většinou teplovzdušný systém nebo to může být sálavý krb, který se dost často v dnešních nízkoenergetických domech dělá. Je to relativně jednoduchá věc, ale už musí přijít řemeslník, kamnář nebo krbař, který vymyslí tvar a dohodnou se se zákazníkem či architektem. Už jsme pak někde jinde než jen zakoupit kamna v obchodě.

To co koupíme hotové a zapojíme to do komína jsou krbová kamna. Je jedno jestli mají na sobě pískovec, kachle, plech, jestli to jsou kanadská kamna, česká kamna nebo jakákoliv jiná. Pořád je to jednoduchá věc, kterou si člověk teoreticky sám může zapojit.

Krbová vložka je plechová nebo litinová krabice, ve které hoří oheň, ale je to věc nedesignová, ale je určená na vestavbu. Většina krbových vložek má velká dvířka, protože nám jde hlavně o to dívat se do ohně a přinést prvek ohně do interiéru. To je hlavní úkol krbu a žádný jiný asi ani není. Je ale nutné krbovou vložku obestavět, aby to trochu vypadalo a to nám právě nabízí ty řemeslné možnosti.

Takže to už si pak nemůžu udělat sám?

Může si to člověk udělat sám, ale většinou narazí na to, že neví jak. Často se může udělat chyba – i dnes jsou lidé, kteří si udělají vestavbu krbové vložky ze sádrokartonu, ta pak za 3 roky opadá, rozpraskaná a zapáchá. Lidé mi pak volají a ptají se, co s tím mají dělat. My pak zjistíme, že to musíme všechno zbořit a vymyslet něco jiného. Krbovou vložku je tedy potřeba obestavět a je více možností jak to udělat.

Jaká jsou tedy další topeniště?

Já jsem kamnář a zabývám se spíše akumulačními topidly, které jsou příjemnější, efektivnější, více se mi líbí a patří asi i více do toho přírodního domu. Tím se dostáváme ke sporáku. Známý je klasický kachlový sporák, na kterém se vaří a peče. Nebo, a to je možná špička ledovce v kamnařině, protože to je technicky asi nejsložitější a nejefektivnější topidlo, a to jsou akumulační kamna. Je teď asi úplně jedno jestli jsou s hliněnou omítkou, bílou stěnou a podobně.

Co všechno si můžu představit pod pojmem sporák?

Začít můžeme u sporáku, který byl na jednom vašem videu. Je to plechová krabice, ve které je topeniště, může mít prosklené dvířka a je tam plotna a trouba.

Takže sporák slouží vždy nějakým způsobem k vaření?

Ano, primární funkce sporáku je ohřívat potraviny, vařit a péct. Sporák může samozřejmě vytápět velmi dobře, i když ne nejlépe, a je to jeho sekundární a významná funkce. Koneckonců historicky celé Karpaty, severní Morava a Beskydy – lidé měli v chalupě sporák a fungovali tak. V současné době, pokud bych to měl srovnat, tak sporák není ten nejefektivnější způsob, jak vytápět dům.

Tím se dostáváme k těm akumulačním kamnům…

Lidem nejvíce v dnešní době vyhovují akumulační kamna. Vaření je na nich komplikované, to se poměrně špatně kombinuje. Umíme mít v akumulačních kamnech třeba troubu, ale to je podružné. Hlavní věc, která nás na akumulačních kamnech zajímá je vytápění. Já vnímám jako důležitou věc i to, že by akumulační kamna měly nějak vypadat. Všimněme si, jak vypadají ta kamna za námi.
Takže tohle za námi jsou akumulační kamna?

Ano, to za námi jsou akumulační kamna a je vidět, že ta hmota je relativně velká. Je to ještě stále nedokončeno, kamna jsou omítnutá a čeká je vrstva hliněné omítky, která je teprve dotvoří a budou pak pěkná. Hliněná omítka tomu chybí.

Nebyly akumulační kamna ty staré pece na chleba?

Tak úplně ne, protože pece na chleba sloužily primárně k tomu, že jednou za týden to v nich člověk pořádně roztopil a upekl třeba 10 chlebů pro celou rodinu. Samozřejmě, že to teplo někde v chalupě zůstalo. Nebylo to ale topidlo, které by člověk každý den roztopil. Ta kamna takhle nebyla historicky v České republice používána. Spíše u nás byla v každém pokoji nějaká sloupová kamna. Ta tradice k nám možná přišla z Německa nebo Rakouska, tedy z alpských oblastí. My dneska umíme vytvořit hmotu, která třeba zasahuje do více místností a vytápí prostě trochu jiným způsobem.

Často za mnou chodí lidé, kteří chtějí svůj dům nějak vytápět a vůbec nemají představu, jakým topidlem a tyto pojmy vůbec neznají, nejsou jim jasné a plete se to. Ti lidé mají intuitivně pocit, že tam chtějí nějakou věc, ve které hoří oheň, a která jím to vytopí. A já jsem potom ten, který jim pomůže pojmenovat to, jestli chtějí akumulační sporák nebo kamna, řekneme si ty funkční věci. Většinou to trvá půl hodinu, než si vůbec ujasníme, co ti lidé chtějí. Asi to máme trochu v genech, že ta hmota uprostřed domu, na které bud ležíme nebo se v ní peče chleba nebo něco, tak to do domu patří.

Možná bych ještě upřesnil, že nyní řešíme topeniště, které spojuje to, že uvnitř hoří oheň. Necháváme teď stranou zdroje elektrické, plynové a podobně. A i ty další videa o tom budou. Spojuje je také materiál, který tam hoří, což je primární dřevo, dřevěné brikety, peletky, někdo by k tomu možná přidal uhlí a něco podobného, ale přece jen se to snažíme trochu spojit s využitím obnovitelných zdrojů, ekologickým vytápěním. Je nějaký zásadní rozdíl v životností kotle, sporáku, krbu a akumulačních kamen?

Nějaké rozdíly tam rozhodně jsou a viděl jsem spoustu krbových kamínek, které životnost 10 let mají a pak začnu mírně nevyhovovat. Odpadnou dvířka nebo prohoří někde plech. Samozřejmě prodejci těchto spotřebičů by měli dávat informace zákazníkům o tom, že tohle asi není navěky. Když to stručně shrneme, tak plechová krbová vložka nebo krbová kamna tady navěky určitě nejsou. Je samozřejmě otázka, jak se o ně člověk stará, a jak v nich topí. Je to ale řádově 10 až 15 let.

Je taky obrovský rozdíl v různých výrobcích, kteří jsou na trhu. Je spousta výrobků, které až tak dobré nejsou, jsou tu různé napodobeniny apod. Je také pár firem, které jsou velmi dobré, pohrají si s detaily, ale zase se to odráží v ceně. Často pak lidé tyto výrobky nepoužívají. Když chce někdo krb na chalupu, kde si jednou za měsíc zatopí, tak proč utrácet velké peníze za něco špičkového? Těžší řemeslně postavený sporák – tak tam může být životnost vyšší. Je tam hodně šamotu a není tam tolik toho plechu, který se může pokazit.

Nemůže to třeba ale prasknout, celá ta šamotová obezdívka?

Pokud je to dobře postavenu, tak se něco takového nestane. Může se stát, že ten rošt se časem propálí. Může se ale vyměnit – je to součástka za 300 Kč. Může dojít k tomu, že přestanou těsnit dvířka nebo přestane vyhovovat trouba. To často řešíme a opravujeme sporáky staré 20, 30 nebo 50 let, kde nefunguje plotna, je děravá nebo rezavá. Vyměníme tedy plotnu nebo troubu, což je výměna součástky za součástku

Je třeba nějaký rozdíl mezi plechem a litinou?

To je velice složitá otázka, ale dá se na to odpovědět tak, že to není zas až tak zásadní rozdíl. Rozhodně není pravda, že litina je vždycky lepší než plech. Takhle se to určitě říct nedá. Za určitých okolností může být plechový výrobek mnohem lepší než litina.

Jaké by bylo ideální topeniště z pohledu přírodního stavitelství?

Pokud bychom se na tom zamysleli z hlediska nějaké účinnosti a efektivity spalovacího procesu – jak z toho dřeva vyždímat co nejvíce, tak se dostaneme asi k těm nejkomplikovanějším ohništím a ty se objevují v těch akumulačních kamnech. Od toho topeniště chce člověk více funkce než od krbových kamen, krbové vložky nebo sporáku. Takže se dostaneme k tomu bezroštovému topeništi a mnoho dalších věcí, o kterých se asi pobavíme na nějakém z dalších videí a rozeberem si to trochu více.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.