Hliněné omítky a slaměný dům — rozhovor 3. část

20. 3. 2014 Doplňky, Materiály štítky: , , , , , , , ,

Krásné hliněné omítky nanášené na dům ze slámy zevnitř i zvenku a hliněná podlaha natřená voskem a olejem – to je téma našeho posledního rozhovoru s Jackem a Katie. Jaké jsou jejich praktické zkušenosti po 12 letech bydlení? Stavěli by stejným způsobem? Proč bylo nejnáročnější udělat hliněné podlahy?

Právě se nacházíme ve slaměném domě v jižním Coloradu, který postavili moji kamarádi. Začali někdy v roce 1996 a dnes si povíme něco o konečné úpravě slaměných balíků a podlaze. Budou s námi sdílet zkušenost, kterou mají po tak dlouhé době.

Budeme hovořit o tom, jak jste dělali vnitřní a vnější hliněnou omítku tohoto slaměného domu. Zajímalo by mě, když jste tehdy začínali, jaký byl běžný způsob dokončování omítek na balících slámy? V této části USA předtím moc takových domů ze slaměných balíků nestálo. Používali lidé více hlínu nebo cement?

Nejsem si jistá, co bylo v té době nejpopulárnější. Myslím si, že lidé používali od počátku obojí a záleželo jen na tom, zda to hodně vydrží a nemusí se o to moc starat. Také bylo důležité, aby sláma dýchala a nevzniklo riziko nadměrné vlhkosti. A to chtějí lidé preferující přírodní materiály a využívající hlínu. Osobně si myslím, že je snazší, pokud jste nikdy předtím nedělali omítky, pracovat s hlínou. Při kopání základů jsme vykopali hodně hlíny, která by jinak byla k ničemu. Vypadala, že se dobře hodí jako omítka, tak jsme ji použili.

Říkáme bahno, ale měli bychom spíše říkat hlína.

Ano, ale po smíchání s vodou se z toho stalo bahno.

Pojďme zpátky, předpokládám, že nikdo zde tehdy nedělal speciální hlínu. Nebo ano?

Myslíš třeba barevné omítky a tak? Někteří lidé už tehdy používali omítku na domech z hliněných cihel.

Ale vy jste použili všechno, co jste našli tady v okolí?

Ano, přesně tak.

A dělali jste vnitřní a vnější hliněné stěny stejně?

Řekla bych, že technika je stejná pro vnější i vnitřní stěny. V podstatě se hlína vetře přímo na slámy. Nepotřebujete k tomu žádné pletivo, jaké se používá u cementových omítek.

Takže uděláte první vrstvu a zatlačíte hlínu dovnitř.

Ano, v podstatě nezáleží na tom, v jakém poměru tam bude jíl. Sláma to pak celé drží pohromadě. Je důležité hlínu prosívat, aby se oddělily velké kameny a hlína tak byla jemnější. Venkovní omítka je pravděpodobně silnější, protože jsem nechtěla, aby se vlivem počasí opotřebovávala. Zatím ta omítka drží dobře a je tam už 12 let. A to beru v potaz déšť a krupobití.

A jak hrubá je asi ta omítka zvenku?

Přibližně 5 až 8 cm. Hrubší omítka má lepší izolační vlastnosti. Zvláště pak zadržuje teplo vnitřní stěna. Já už ale neměla pro práci na vnitřní stěně dost energie, takže není tak kvalitní jako ta vnější. Ale je dobré, že vnitřní stěna se moc neopotřebovává a stačí ji udělat jen jednou a je hotovo. Pak jsme to namalovali sádrokartonářským tmelem.

Uvnitř?

Ano, zevnitř, naředěným sádrokartonářským tmelem. Stačí jen přidat vodu a namíchat barvu.

Není možné to natírat rovnou na hlínu, nejprve je třeba použít něco takového. Není to toxické, jako běžné barvy a docela levné, takže jsme to použili.

Ano, asi ani není moc způsobů, jak mít bílé hliněné stěny.

Pokud ovšem nepoužiješ nějakou speciální finální vrstvu, která je obvykle nákladná.

Takže jste použili sádrokartonářský tmel. Funguje dobře?

Ano.

A co údržba?

Sádrokartonářský tmel je bílý a malování je proto snadné. Dá se to pak jednoduše přemalovat. Venkovní omítky se musí jednou za několik let znovu nahodit. Záleží na tom, jaké bylo počasí.

A co ptáci, hlodavci a brouci? Měli jste s nimi nějaké problémy?

Jen s datly, žádná jiná zvířata na naše hliněné omítky nezaútočila. Pokud by byla díra někde v omítce, myši by se určitě snažily prohrabat dovnitř, takže to musíme hlídat.

V kuchyni a dalších pokojích jste udělali hodně zajímavé podlahy.

Jsou to podlahy ze zeminy a jsou natřeny olejem a voskem.

Dělali byste podlahu takovým způsobem znovu? Dalo to hodně práce?

Každopádně to dalo hodně práce, všechno co děláš ručně, dá hodně práce. Ale bylo to zadarmo, tedy kromě lněného oleje a toho vosku. Je to asi nejlevnější podlaha jakou lze udělat. Také má dobré izolační vlastnosti, takže teplo se drží uvnitř domu. Také je to zábrana proti vlhkosti.

I v tomto suchém klimatu je třeba izolace proti vlhkosti?

Ano, jsme kousek od potoka, voda může vystoupat vysoko a země může nasáknout vodou. Mohlo by se to dostat do domu a objevila by se tu plíseň.

Slaměný dům může být levný, ale nezahrnuje to cenu vaši práce.

Je to opravdu hodně práce.

Ušetřili jste peníze na materiálu, ale na druhou stranu, je to všechno dost těžké, mám na mysli přemísťování těžkých věcí jako je hlína, balíky atd.

Vyžaduje to hodně času a pomocné síly, pokud to chcete mít hotovo v určitý čas. Myslím, že hlavní konstrukce není tak obtížná a ani balíky nejsou až tak těžké, mají přibližně 20 kg. Trámy jsou sice těžké, ale není to taková hrůza. Ta největší práce byla hliněná podlaha.

A trámové spoje. Pokud stavíš dům, který je hranatý, pak to není problém. Ale pokud stavíš osmiúhelník nebo kulaté tvary…

Ano, ale já to myslel spíše fyzicky… Z tohoto hlediska nebylo nic těžké, až na podlahu a práci s hlínou, měli jsme barely plné hlíny a snažili jsme se z toho ručně namíchat vhodnou konzistenci. Dalo to hodně práce. Ale byla to i zábava. Ano, podlaha byla náročná, protože toho musíš hodně namíchat a musí se to dělat všechno najednou.

Takže podlahy byly nejobtížnější?

Ano, já bych řekl, že podlahy byly nejnáročnější. S omítkami si můžeš vyhrát, nemusíš spěchat, al ale podlaha se musí udělat rychle, jako když se dělá betonová podlaha, musíš to mít hotové vše najednou.

Takže to musí být všechno připravené a najednou udělané. Doufám, že to lidem v Česku pomůže se rozhodnout, zda stavět z přírodních materiálů nebo ne.

Já jsem rozhodně pro stavbu z přírodních materiálů.

Takže ty bys do toho šel znova?

Každopádně, je to úžasné a jsou to vlastně jenom balíky slámy, hlína a nějaké dřevo.

A také je tu příjemně.

Původně jsme chtěli udělat kamenný sokl, do výšky jednoho metru, pak jsme se ale rozhodli dát sem hlínu. Kdybychom měli kamenný sokl a začalo by pršet, tak by nám nenavlhly stěny. To by bylo v České republice asi nevyhnutelné. Nazývá se to „wainscotting,“ obložení kameny proti dešti (kamenný sokl). Znamená to, že dům něčím pevným obložíš do výšky kolem 1 metru. Můžeš tam dát také dřevo.

Ale tady to není až tak velký problém?

Ne. Někdy míváme krupobití, které nám hlínu trochu odplaví, ale tam, kde se déšť nedostane, to vypadá jako bychom to dělali včera. V Česku to ale asi bude jiné, protože máte jinou vlhkost vzduchu a jiné ovzduší. Tady máme vlhkost vzduchu v jednotkách procent, např. 8 či 9 procent, což je nic.

Říkal si, že stavby tohoto typu se také staví na východě, kde je vlhko a prší, takže to musí fungovat i v ČR.

S tím by neměl být problém. Určitě to bude fungovat, jen to musíš udělat tím správným způsobem.

V dnešní době se v ČR hodně staví, ale každý staví odlišně, protože je hodně způsobů jak stavět, ale je dobré, že jste se s námi podělili o svou zkušenost. Jak jste stavěli svépomocí a jak se vám tu dlouhodobě žije.

Funguje to!

Děkuji!

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.