Slaměné panely

26. 2. 2020 Slaměné domy štítky: ,

Jak se staví ze slaměných panelů a proč není tento systém u nás příliš rozšířený? Je možné postavit ze slaměných panelů i pasivní dům? Více v rozhovoru s projektantem slaměných domů Danem Grmelou.

Dá se postavit slaměný dům z panelů? Nová doba, všechno tak nějak spadá pod velkovýrobu, roboty a pod. Čeká to i slaměné domy? Ptám se Dana Grmely, který je specialista na navrhování slaměných domů.

No já si myslím, že jsme na prahu, že začíná panelová výstavba, že u nás je teda poměrně v plenkách, ale myslím si, že je to takový jako celoevropský trend. Řekl bych Rakousko, Německo a jiné západní země, kde je dražší cena lidské práce, tak je zde tendence prefabrikovat. Takže si myslím, že nás to nejspíš čeká, a že to budoucnost má. Ale je těch domů ze slaměných panelů postavených velice málo zatím. Existuje u nás na trhu jede systém, který je vysoce profesionální, řekl bych špičkový. Je to firma Ecococon, která vyrábí slaměné panely v Litvě. Dá se to objednat k nám. Je zde asi překážkou pro český trh poměrně vyšší cena. Myslím, že těch domů mají větší množství v těch bohatějších severských zemích, ono je to tam i z té Litvy poměrně blízko. U nás teda zatím stojí jenom jeden.

Je to systém pouze pro stěny a není to ucelený stavební systém, který by zahrnoval podlahy, stropy, střechy. V podstatě koupíte jen slaměné stěny ale ty stěny jsou z mého pohledu opravdu dokonalé. Je to poměrně subtilní skelet z latí z 45 na 90 mm. Zavětrované bývají pouze krajní pole klasickou statickou kotvou. Mají latě zafrézované do slámy tak, že sláma ty latě dokonalé kopíruje, přečnívá na všech stranách o 5 mm přes latě. Takže je to opravdu velmi na mm přesný výrobek, který se velice přesně zpasovává. Tím že sláma přesahuje přes konstrukci, tak to jako suchý zip zapadá do sebe bez nějaké mezírky. Jsou to opravdu jenom obvodové stěny, které se dají zatížit do určité míry. Vycházejí tuším, doufám, že se nepletu, a že neřeknu zavádějící informaci, ale myslím, že je to včetně dopravy a DPH něco kolem 4500 Kč za metr čtvereční obvodové stěny.

Přičemž ten slaměný panel je ekvivalent pouze toho, když se staví letmo, to je ten nejčastější způsob, který se v Česku vidí, tak je vlastně nějaký spodní a horní práh z fošny a 2 stěnové stojky ze dvou fošen. Takže mám vlastně čtyři stojky a mezitím nacpaných asi šest balíku. To, když se udělá na stavbě, tak může být ta cena zhruba 1700 Kč za metr čtvereční. Když spočítám cenu řeziva, spojovacích prostředků, práci tesaře, cenu a dopravu balíků a balíkování. Nejsou v tom pozednice, nějaké masivnější sloupy, ale tohle není ani v tom systému Ecococon. Když postavím celou dřevostavbu, tak to mám dražší právě o pozednice, překlady nad většími otvory, výztuže ostění nějakých širších více zatížených otvorů, nějaké vnitřní sloupy, stropy, tohle nemám ani v jednom. Takže abych srovnávat srovnatelné, tak mám slaměný panel za 4600 Kč a nebo něco podobného, byť to není tak krásné, tak přesné, ale mám to za 1700 Kč. Tak asi proto většina stavebníků v Česku volí tady tu levnější variantu, protože když má, dejme tomu nějaký 150 metrů obvodových stěn na takovém středním rodinném domě, tak jestli dá 150 x 4600 Kč nebo 150 x 1700 Kč, přičemž ve většině případů dá ještě méně, protože většinou s tesařem staví tu fošínkovou konstrukci, ale balíkuje už potom s pomocí rodiny, přátel nebo nějakým workshopem a pak se dostane na cenu ještě nižší. Takže několik set tisíc ušetří na těch stěnách. To si myslím, že je ten hlavní důvod, proč to u nás příliš nefrčí ten systém, přestože je krásný a technicky dokonalý. Frčí spíše v zemích, kde je dražší lidská práce nebo spíše v těch velmi bohatých zemích.

Vím o jednom klukovi, který na koleně vyrábí podobné panely. Ten už těch domku postavil šest. Má to asi za poloviční cenu, čili oproti stavbě letmo na klíč, to není o tolik dražší. Má to myslím za 2 300 Kč metr čtvereční panelu, což ve srovnání se stavbou letmo za 1700 Kč, mám rozdíl 600 Kč krát 150 m2 už nebude tolik. Odpadá mi starost se sháněním balíků, napínavost, jaké balíky vlastně budou, to že je musím nakládat a skládat v určitou dobu. Radek to má naskladněné někde v hale, vyrobí to na konkrétní zakázku na dům a ručí za to on, že už v nějaké dané kvalitě panely na stavbu dodá. Řekl bych, že je to také v začátcích a Radek z nich stavěl spíš takové menší domky, něco jako mezi domkem a chatkou. Z Ecococonu se staví luxusní pasivní domy, které lámou rekordy v nízké potřebě tepla na vytápění.

Je hlavní výhoda to, že nemám starosti s balíky? Osobně mi časová úspora nepřipadá až tak velká.

Je to pěkný systém, kdy ta vzduchotěsnící rovina je atypicky zvenku. Což je výhodné, protože nezavází žádným rozvodům, uložením stropu a podobně. Potom je tedy vytvořená difúzní fólií a dřevovláknitou deskou. Když už ty panely přivezou na stavbu, tak shora je mají zakryté pruhem difúzní fólie a ono to stačí, když do toho nezaprší shora. Zboku ta voda po slámě celkem steče a nemá tendenci zatékat do hloubky. Naváží potom na vnější větru a vzduchotěsnou rovinu, stěna vnitřní vzduchotěsnou a parobrzdou rovinu střechy tím, že tu fólii protahuji pod krokvemi, mezi krokvemi a pozednicí. Což je pro běžného tesaře neobvyklé. Může se tomu bránit. Ale po světě mají už těch domů 10ky a mi se to moc líbí, je to takový profesionální systém. Opravdu se jim daří rekordní hodnoty blowdoor testů. Je to technicky dokonalý systém a technologií stavby má dobře ošetřenou.

Neušetří se zas tak moc smontovat slaměné panely jeřábem, může to být práce na jeden až dva dny, ale platím jeřáb. Postavit pro tesaře, když tedy pominu stropy, střechu, což v tom systému Ecococon taky nemám, postavit jenom obvodové stěny, tak to bude práce zřejmě na několik dní, dejme tomu maximálně týden. Vyplnit obvodové stěny balíky děláme běžně na workshopu den a půl. I kdyby to bylo zase týden. Takže tady mám dva týdny práce versus dva dny s jeřábem. Na stavbě, která trvá v průměru rok ušetřím 12 dní na stavbě stěn a něco ušetřím na rovinnosti. Balíky nikdy nejsou tak rovnoměrné a tak stejné, abych z nich postavil přesně rovnou stěnu. Srovnáváme to palicí, plotostřihem, větší boule speciální pilou, takže tam mám práci s tím dorovnáním. Mám o něco silnější omítky abych to vyrovnal. Omítek tam není o tolik navíc, o kolik jsou ty panely dražší, oproti stavbě letmo. Ušetřím dalších 50000 Kč na omítkách, ale dám o půl milionu více za panely. Pořád jsem s panely o 450000 Kč dražší, což na dokonalém pasivním domě za 6 až 8 milionů není třeba zas až takový rozdíl. Když tohle udělám takovým způsobem, tak stavím dům za 5 až 8 milionů a ne tak, co je u nás nejčastější, za dva až za tři miliony.

Já tam vidím velký faktor rychlosti a je fakt že 12 dní asi nebude nějaký velký rozdíl. To co vidím jako komplikaci je starost o balíky. Určitě je dobré vědět, že taková možnost existuje, pokud má někdo specifické požadavky. A jak ten systém funguje dál, že byste třeba do střechy navrhli balíky, ale s montáží klasickým způsobem, základy taky víceméně normální…

Je tam zvláštnost a to jsou stojky nosné na vnitřním i vnějším líci. Je docela vhodné zatížit krokvemi střechy vnější líc a stropem zatížit ten vnitřní. Čili potřebuji základy nosné na celou šířku, což v některých systémech zakládání nemusí být výhodné, ale dá se s tím popasovat. Nemám tedy ten základ stejný jako v jakékoliv dřevostavbě.

Napadá mě ještě další výhoda, když máme latě v tom systému zvenku i zevnitř, tak je to fajn. Někdy máme problémy mezi balíky ten prvek hledat nebo si ho přiblížit pro nějakou montáž. Může to třeba souviset s těmi dřevěnými fasádami.

Pro montáž dřevovláknité fasády je to velmi výhodné. Je to přesné a rovné a já nepotřebuji žádnou pomocnou mezivrstvu, kterou bych si to dorovnal. Takže pro kombinaci s dřevovláknitou fasádou, která je pro pasivní domy velmi vhodná, je to dobré.

Pokud by měl někdo zájem jste schopní projektovat stavbu i z těchto panelů?

Oni na to mají docela dobrou podporu. Je k tomu i pěkný technický list, kde jsou předpočítané únosnosti. Pro předběžné návrhy je to hodně šikovně udělané. Za poměrně nízkou částku se dá nechat od nich udělat panelový projekt. My uděláme studii střechy a stropy, dodáváme síly, kterými jsou ty obvodové stěny zatěžovány a potom jejich statiku udělá panelový projekt, ve kterém navrhne jednotlivé panely, aby unesly jednotlivé síly, kterými to stropem a střechou zatěžujeme. Podpora projektantů je tam velmi dobrá.

A co ty místní pokusy?

Pokud jde o systém, který montuje Radek Muller, tak ten má tu konstrukci podobnou. Nosné jsou dřevěné prvky a kovové spojovací prostředky a s těmi umí počítat i běžný statik. Není tam ten servis, že nám to v rámci dodávky panelu spočítá někdo jiný. Ale je to zpočítatelné pomocí běžných statických eurokódů.

Takže nic z toho co jsme zmiňovali by nebyl problém naprojektovat?

Ne to by nebyl problém.

Nějaký 3D tisk se nechystá?

O ničem takovém nevím. Z hlíny už se ale prý něco tisklo. Ze dřeva a slámy zatím ne.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.