Rekuperace v rodinných domech – rozhovor s projektantem

19. 3. 2019 Interiéry štítky: , ,

„Motivací pro instalaci rekuperace do rodinného domu nemá být ušetřit, ale kvalitně vyvětrat.“ Říká projektant slaměných domů Dan Grmela. Co je to rekuperace, jakými způsoby lze dům odvětrávat a jaké další výhody může rekuperace mít?

Reakce k technologii rekuperace jsou u lidí dost různé. Pořád kolem tohoto tématu panuje spousta zvláštních dogmat a představ. Nebo naopak oprávněných obav. Co to vlastně rekuperace je a jak funguje? Proč bych měl používat nějakou takovou technologii? Stáhneme to úzce k slaměným domům a proto zde jsem s projektantem slaměných domů Danielem Grmelou. Dane, setkáváte se s požadavkem na rekuperaci u slaměných domů?

Já bych možná prvně vysvětlil ten pojem rekuperace. Znamená to jakékoliv zpětné získávání energie. Používá se třeba v elektrických autech, kdy při brzdění se zpátky nabíjí baterie. V souvislosti s větráním jde o zpětné získávání tepla z toho znečištěného vzduchu, který pouštíme z interiéru ven. Přes mřížkový výměník dochází k předání tepla vzduchu který pouštíme dovnitř.

Každý interiér je určitě vhodné větrat. I když bude celý z přírodních materiálu a nebudou tam žádné nezdravé výpary z materiálu a nábytku, tak si vždy minimálně lidé vzduch vydýchají. Proto je třeba vzduch v místnostech měnit. Když postavíme hodně zateplený dům, nízkoenergetický nebo pasivní, a budeme v něm dostatečný intenzivně větrat, tak abychom hodnoty koncentrace oxidu uhličitého neměli nezdravé nebo nepříjemné, tak už u pasivního domů tepelná energie ztracená větráním, může být větší nebo stejně rovná energii, která prostupuje zateplenou obálkou. Když bude tepelná ztráta 15 kWh na metr čtvereční a rok, tak to samotné větrání může udělat samotných 15 až 20 kWh na metr čtvereční a rok. Když budu mít pasivní dům a budu tam větrat okny, tak se určitě nedostanu na těch 15 kWh na metr čtvereční a rok. Budu tam mít nejméně 30 nebo 35 kWh na metr čtvereční a rok. Už jenom tím, že ztrácím teplo větráním, pokud větrám dostatečně intenzivně, tak abych tam měl skutečně zdravé vnitřní prostředí, tak už jsem na tom standartu nízkoenergetickém, ale ne pasivním. Což nemusí vadit. Bavím se o tom, zda protopím 2 rovnané metry, 4 nebo 6, pořád nebudu topit 12 ani 20. Pořád se pohybujeme v rozmezí domů, kde se topí poměrně málo.

Připadá mi vhodné, když postavím dům, ve kterém se takto málo topí, získávat teplo zpětně z větrného vzduchu. I když zákazníci, kteří k nám chodí a objednávají si projekty a navazující služby k slaměným domům, si to zatím přeji poměrně málo. Je to tak jeden z deseti. Ostatní chtějí větrat pouze okny.

Lidi často říkají: zateplení dobře, ať se mi to třeba v létě moc nepřehřívá. Nebo to potom rychleji vytopím. Nevadí mi, že část energie ztratím. Dá se vůbec běžnými okny ve stavbě kvalitně odvětrat?

Ano dá, ale za cenu velké tepelné ztráty. A případně i sníženého tepelného komfortu. Když v zimě mrzne, tak mít otevřené okno na ventilačku nemusí být každému příjemné.

Je dobré říct, že nestačí třikrát denně vyvětrat. Máme to podložené měřením. Člověk by se divil, jak rychle dokáže vydýchat docela velký prostor. Difuzně otevřený dům neznamená, že tam bude dostatek kyslíku. Znamená to, že přírodní materiály vytváří kyslík. Kde najít tu hranici zda je to dobře odvětráno?

Podle mě je to na pocitu každého tak, aby se tam cítil příjemně. A větral si podle svého. Ta difúzní otevřenost souvisí pouze s tím, jak prostupují páry obálkou domu. Obálka by měla být něco jako pokožka, kterou se vyměníme vlhkost, ale nevyměňuje se vzduch. To větrání je potom závislé na něčem jiném. V zásadě se dá větrat asi čtyřmi základními způsoby.

  1. Buď netěsnosti má, to znamená že je dům je a priori děravý. Pak se to nedá kontrolovat a větrá nadměrně. V místnostech, kde zrovna nikdo není. Často je v těchto domech přesušený interiér. Když něco provětrá mrazivým vzduchem, který v sobě nese málo vlhkosti a ještě se ten vzduch v interiéru ohřeje, tak relativní vlhkost ještě klesne. Tyto děravé domy potom mají problém s přesušeným vzduchem.
  2. Druhý způsob je nejčastější, větrání klasicky okny. Sami si tak větráme, i když máme větrání s rekuperací v plánu si nainstalovat, ale nějak jsme se k tomu ještě nedostali. Není to pro naši rodinu nejvyšší priorita, i když věřím, že až to nainstalujeme, tak to bude příjemnější.
  3. Větrání s rekuperací může být buď centrální jednotka, která je opravdu účinná a může být tichá. Může být v nějaké technické místnosti. Levnější řešení může být lokální jednotka do každé místnosti. Je tam ale nevýhoda, že nikdy nevyvětrá tak rovnoměrně a zároveň je slyšet zhruba jako lednička.
  4. Kdo nemá důvěru ve větrání s rekuperací nebo je mu z nějakého důvodu nesympatická, může větrat systémem Aereco, kdy máme komínový větrák, který vytváří v domě podtlak. Na základě toho, kolik je v místnosti lidí, je to řízeno klasicky vlhkostí vzduchu, čím více lidí v místnosti, tím více roste vlhkost, je tam klapka pod oknem, která se otevírá regulovaná vlhkostí. Bylo by efektivnější ovládat klapku měřákem oxidu uhličitého. Jak moc je vzduch vydýchaný a podle toho větrat nebo ne.

Co je obecně nejlepší se asi říct nedá. Závisí to na povaze každého investora. Co je mu sympatické, co chce a na co je zvyklý.

Vy jste pozorovali dům, ve kterém rekuperace nebyla a pak se tam dala. Spotřeba energie pak naopak ještě vzrostla. Mohl bys to nějak vysvětlit?

Typicky, když lidé větrání s rekuperací nemají, tak větrají málo. Nebo prakticky nevětrají vůbec. Mohou pak mít poměrně malou tepelnou ztrátu. Když pak s rekuperací větrat začnou, tak rekuperace jim vrátí třeba 80 % tepla ze vzduchu. Ale oni zřejmě v tomto případě, který jsem pozoroval, větrají pětkrát více, když už to zařízení mají, mají čerstvý vzduch, ale na topení tím neušetří. Protože tepelná ztráta větráním je zkrátka větší s rekuperací, než kdyby se nevětralo vůbec.

Jsem přesvědčený o tom, že motivací pro instalaci systému s rekuperací nemá být ušetřit, ale má být motivací mít opravdu kvalitně vyvětráno.

Rekuperace může mít vliv na suchý prostor někdo řeší záporné ionty. Je to vůbec nějak rozumně uchopitelné?

Myslím si, že je to rozumně uchopitelné praxí a zkušenostmi. V Rakousku a Německu, kde už to běží déle a lidi jsou na to zvyklí, v němčině je to comfort luftung, něco co vytváří komfort vnitřního prostředí. To, že se více větrá a je suchý vzduch se v minulosti řešilo etalbyckými výměníky, které vrací i vlhkost, a které se až tak moc neosvědčily, protože to té vlhkosti vrací poměrně málo. Poslední trendy jsou přidat do vzduchu zvlhčovač, který je normálně napojený na vodovod. Kde si potom v interiéru člověk, podobně jako reguluje teplotu, reguluje vlhkost.

Mě to připadá jako velice komplikované téma a jako jedno z nejnáročnějších u stavby, na základě, jak o tom mluvíš i z vlastní praxe. Je to spousta technických věcí a mnoho řešení. Mohl bys doporučil, kde začít a jak se co nejlépe zorientoval?

Kde informace najít a jak tomu přistoupit bohužel nevím. Ale větrání s rekuperací je dost jednoduché zařízení a není na tom nic obtížného, přidat k němu i zvlhčovač vzduchu tak, aby bylo možné regulovat nejen množství oxidu uhličitého v interiéru, ale i vlhkost. Kdo chce mít dobře odvětráno a dostatek vlhkosti v interiéru, pro toho je to vhodné a kdo to neřeší a je mu to jedno, tak nemá smysl ho k tomu nutit.

Pokud jde o záporné ionty, tak to co zkoumal David Ayer, tak z toho vyplývá, že množství nabitých záporných vzdušných iontů je spíš funkcí interiéru, než jako něco, co se tam dá nahnat nebo odejmout. Záporné vzdušné ionty v interiéru vznikají a zanikají na základě toho co tam je, jak je ten prostor uzemněný, jaké jsou vnitřní povrchy, jestli tam nějaký zdroj jako je třeba živý oheň a podobně. David Ayer říká, že ta nízké koncentrace se naměří u výustky větrání, tam, kde to zřejmě rekombinuje na stěnách těch trubek. Ve zbytku interiéru, ať už se větrá okny nebo s rekuperaci, pokud toto měřili ve stejné době a měli rekuperaci zapnutou nebo vypnutou, tak rozdíl byl patrný u výustky a jinde v interiéru ne.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.