Proč je důležitá osová vzdálenost konstrukčních prvků

22. 1. 2021 Dřevostavby, Izolace, Střechy štítky: , , , ,

Konstrukční prvky je potřeba navrhovat nejen s ohledem na statiku, ale i s ohledem na zamýšlenou izolaci a záklopy. Ideální je na to myslet už ve fázi tvorby projektu. Stavba pak bude rychlejší, levnější a bude se to lépe dělat.

Proč je důležitá osová vzdálenost konstrukčních prvků dřevostaveb ale i zděných domů? Samozřejmě to primárně ovlivňuje statiku a to se nějak obejít nedá. Ale další aspekty se tolik neřeší a my se k tomu opět vracíme, protože na to neustále narážíme. V projektech se to dál nepromýšlí a je to zaseknuté v době klasických profilu krokví a vzdáleností. Vůbec nevidíme přesah do dalších prací.

Těmi dalšími aspekty mimo statiku jsou materiály, které používáme, a které souvisí s konstrukcí, 2by4 systémy a sloupkovými konstrukcemi. Řešíme to ve stěnách a řešíme to všude. Dáváme tam nějaký materiál a nějakým materiálem to zaklápíme. Každý z těch materiálů má nějaké požadavky a čím dříve to dopředu vyřešíme, tím to bude rychlejší levnější a bude se to lépe dělat.

Na starším systému se krokve dávaly 1-1,2 m od sebe, byly větších průřezů a málokdy nám to nějak vycházelo. Musíme dělat nějaké dodatečné konstrukce. A zvláště, když používáme přírodní materiály, tak většinou jsou izolace v šířkách 60 cm a je nepraktické mít ten mezikrokevní prostor nedoladěný.

Tady máme nadkrokevní izolaci, máme tady přiznané krokve a teprve nad tím je nadkrokevní izolace. Tady jsou pohledové věci pěknější, když jsou masivnější a nejsou úplně nahusto. Někdy je to o skloubení pohledových a nepohledových věcí a praktičnosti. V tomto případě to máme dále od sebe a je to řešeno spíše pohledově. Nad tím to máme vyřešeno tak, ať se nám to dobře dělá pro samotnou izolaci a potom pro další záklopy.

Pro většinu izolaci a následné záklopy shora, ať už je to nějaká dřevovláknitá deska, nebo z interiéru to můžou být různé hliněné panely, sádrovláknité desky, tak je dobré zohlednit technologie, způsob kotvení a všechno to vyladit.

Obecně je spíše výhodnější mít to osově kolem 60-65 cm. A řešíme to opravdu přesně na centimetry, protože když si vezmu například kousek dřevovláknité izolace, tak tato izolace je zrovna hodně tuhá. Pokud ten prostor nemáme dobře vyladěný pro izolaci, tak tam buď izolace nejde vecpat, nebo stačí trošičku a už je tam volná, nemáme to dobře udělané tepelně izolačně a vznikají tepelné mosty.

Někdy je tedy potřeba to řešit opravdu na centimetr a člověk to musí zohlednit vůči projektu. Izolaci někdy lidé řeší až na poslední chvíli. Když to srovnám s nějakým jiným materiálem, tak je zase lepší to mít trošku blíže, ať nám to tam dobře drží.

Čím dál častěji pod krytinou nepoužíváme pouze fólii, nebo ji nepoužíváme vůbec, ale používáme tvrdou dřevovláknitou desku. A ta deska má zase nějaké možnosti. Nemůžeme ji kotvit na osovou vzdálenost 1,2 m.

Záleží samozřejmě na tloušťce dřevovláknité desky, ale je to většinou třeba do 80 cm. Pokud mám navržený krov metr a více, tak nás to limituje v tom, dřevovláknitou desku vůbec použít.

Je to o celém systému a celkovém vyladění, a i když jsme to už několikrát zmiňovali, opět o tom mluvíme, protože na to neustále narážíme. Když má člověk hotový projekt a začne stavět, tak už pak má docela svázané ruce, když to začne řešit později. V této fázi už to nejde nějak pěkně optimalizovat, většinou to vyřešit jde, ale dělá se to hůř a jsou tam díky tomu nějaké vícenáklady. Nebo nabývají nějaké další vrstvy, které by tam normálně nemusely být.

Na těchto věcech tedy opravdu záleží a není to jenom o statice.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.