Kdy a jak zmizel přírodní les

9. 7. 2018 Ekologie štítky:

Kdy se přírodní les v Česku změnil na plantážní monokulturu? Jak vypadal přírodní les v Beskydech? Je přírodní les odolnější vůči kůrovci? Více v rozhovoru s ekologickým fyziologem Václavem Krpešem.

V našem videoblogu se bavíme o dřevu často jako o produktu a o jeho využití. Samozřejmě nás to vede trošku hlouběji k dřevu jako k rostlině, k živé bytosti. Hodně řešíme, kdy dřevo vytěžit, aby mělo ty nejlepší vlastnosti. Čím dál více nás to vede k tomu, že o tom nic nevíme. Proto bych se chtěl na hodně věcí zeptat Václava Krpeše, který je ekologický fyziolog, zabývá se ekologií lesa a dělá dlouhodobé výzkumy. Více než 30 let pozoruje smrkový porost na hoře Smrk v Beskydech. Rád bych se vás zeptal na historii lesa v ČR. Kdy vidíte že končí období přirozeného lesa a změnilo se to v plantáž?

Nejrazantnější změna začala počátkem valašské kolonizace, to je konec 17. století. Byla zde obrovská invaze pastevců valašského dobytka, kteří začali les nemilosrdně klučit a vypalovat. Ten zásah byl asi vůbec nejrazantnější. Nakonec se tím zabývala i rakousko-uherská panovnice, která vydává patenty na ochranu lesů. Začaly si to už tenkrát uvědomovat, že ta situace byla skutečně katastrofická.

Další vlna přichází s rozvojem průmyslu, kdy blízké hutě, ještě předtím než objevili uhlí, začaly milířit bukové dřevo a vyráběli dřevěné uhlí. Například ve Starých Hamrech se tavila ruda, tehdy to byly pelosiderity. Myslím si, že toto období bylo nejhrozivější.

Poté začalo to lesnické rozumářství. Ten žalostný stav, který tady byl řešili tím, že začali dovážet osivo z Tyrolska, takže ten původ je všelijaký. My dnes vidíme další etapy. Člověk je hlavní faktor, který ovlivňuje přírodní les. Přírodní les byl totálně zlikvidován.

Je to přenositelné do celé České republiky?

Myslím si, že celá sudetská oblast, Jesenicko, Krkonoše, byly zasaženy a můžeme to takto zobecnit. Já to zkrátím, máme tady únor 1948, budeme zde budovat Ostravu, ocelové srdce, potřebujeme tavit rudu. Vozila se k nám nekvalitní ruda z Krivého rohu, neřešilo se tehdy odsíření, takže tady byla hromada polétavého prachu. Lesy byly vystaveny kyselým srážkám oxidu siřičitého. To už byl ale ten les umělé vysazený. Zůstaly jen nějakým zázrakem malé fragmenty přírodního lesa. Jsou to torza, která byla následně vyhlašována jako rezervace, kde můžeme vidět jakési stopy přírodního lesa. Uvidíme tam etáže, horizontální rozvrstvení. Nevidíme tu monokulturu, která je čistá a stejné věkové třídy, stejných tlouštěk a výšek.

Jak vypadal přírodní les v Beskydech v jednotlivých pásmech a jak vypadá dnes?

Lesní vegetační stupně zůstávají pořád nějakým způsobem zachovány. Od těch nejnižších nadmořských výšek po ty nejvyšší. Dubový, dubobukový, smrko bukový, jedlobukový až po ten nejvyšší 8 vegetační stupeň. Klimaticky je to rozvrstveni s tou stoupající nadmořskou výškou. Tam se stále formuje přírodní les, který je klimatický stavěný na ty podmínky.

Lesnická typologie má tyto úrovně velmi precizně rozpracované. Teď do toho ale vstupuje hospodářská úprava. Legislativa jim umožňuje obnovovat lesy v přírodních podmínkách, které vyhovují cílenému smrkovému hospodářství. Celkový management je přizpůsobený poptávce a nabídce komerčního využití.

Přírodní lesy byly ty selské. Na Valašsku, pokud to nezestátnili, tak se to dědilo. Každý sedlák byl nejlepším hospodářem. Ten netěžil víc než musel. Takto je to například dodnes ve Švýcarsku, kde nic nebylo, přeťato nějakým vyvlastněním. Viděl jsem na vlastní oči, jak jsou sedláci vynikající lesníci. Opravdu jednotlivě vybírají stromy podle potřeby. Není to jako u nás, kde se to stimuluje do rychlého růstu, s co největší korunou, co největší objem dřeva za krátkou dobu. Viděl jsem to v několika kantonech, jak si to tam pěkně hospodář vybírá, vybírá si to ve vhodnou dobu, protože ten les i ten strom umí perfektně komunikovat s prostředím. Je to živý organismus, který neustále monitoruje prostředí, ve kterém se nachází. Je ukotven na jednom místě, musí řešit kompetiční vztahy, které tam jsou, problém se světlem a podobně. Hospodář to tam vybírá opravdu pečlivě, sleduje, že bude semenný rok, že budou stromy kvést, připravím takový kotlík, kde se můžou stromy zmladit. Žádní sirotci, kteří jsou vypěstovaní někde ve školce s takzvaným zaručeným původem, kterému osobně nevěřím, ale to už je spekulace. Toto je přírodě blízké hospodaření. Je to ten okamžik, kdy má člověk vědomí, že toto měl můj děda, toto měl můj otec a teď to mám já. Nepřijde tam s pilou, vykácí všechno úplně najednou, co tam je, včetně podrostu. Pak koupí sazenice nejvyšší jakosti, které tam vysadí. To je podle mě naprosto špatně. Kontinuita je zde přerušena ze všech stran. Vytratilo se to přírodě blízké hospodaření.

Zajímá mě to že ten problém není otázkou 50-100 let, ale že ten problém vnímali lidé už daleko dříve.

To nejdrastičtější co dnes může nastat je to konvenční hospodaření tím holopasečným způsobem.

Dalo by se tedy shrnout, že se asi trochu vytratila moudrost. Lidé to dělali na dlouho dopředu pro svoje děti.

Lidé majetky v restitucích dostali, mají udělanou osnovu, jak se tam má hospodařit. Niterný vztah a biologický přístup tam ale není. Pořád se na to dívá jako na mrtvé dřevo, které se tam odtud vytáhne. Teď se lesy dostávají do strašně nepříznivých situací. Dobře víme jak se mění mění klima, mám na mysli rozkolísanost s teplotami a srážkami. Přijdou velké srážky a stromy to nestačí pojmout, teď je najednou zase obrovské sucho. Uměle zavedené konvenční způsoby hospodaření se začínají hroutit, samozřejmě toho využívá sekundární škůdce kůrovec, na těch plantážích, které jsou vysazeny. Nejen kůrovec ale všichni ostatní monofarmové, kteří to okamžitě atakují.

Myslíte, že ten přirozený les byl byl tomuto odolnější?

Jsem o tom naprosto přesvědčen. V celé republice je přibližně 53 % smrku. V Beskydech je toho určitě více. Beskydy jsou nejproduktivnější oblast. V těch 50. letech tady byl další faktor, což byly emise, které atakovaly lesy. Do dneska když uděláte sondu na Smrku nebo na Ondřejníku, najdete sedimenty úletů z komínů.

S tím souvisí i ten váš výzkum?

Ano, já jsem dělal na přivrácené straně Smrku směrem k Ostravě výsadby, protože to byl tehdy zoufalý stav, kdy se vůbec nevědělo, co to s lesy udělá, tam nechtělo vůbec nic růst.

Takže dneska to nesouvisí ani se znečištěním, ale jsou to jiné faktory?

Je to synergicke působení a tím je tam větší tlak na les. Přicházejí obrovské kvanta přívalu sluneční radiace, těžba opačným způsobem, vznikají holiny. Zastaví se těžba a na té obnažené porostní stěně vstupuje obrovská dávka slunečního záření a strom to nevydrží. Má najednou přebytek sluneční energie a fotosyntéza je narušena. Fotofyzikální procesy jsou narušeny. Stromy spustí celou řadu vnitřních obranných mechanismů, antioxidačních systémů, které mají, syntetizující kaliotenní pigmenty, vitamíny apod. Když to selže, začíná se celý systém hroutit.

Zatím kůrovcem je člověk protože právě ten umožnil dominantní zastoupení smrku.

Na mapce můžeme vidět v kterých partiích se jen smrk původně nacházel. Byl jen na těch nejvyšších partiích Beskyd.

Myslím si, že u nás je to hospodaření opravdu extrémně technokratický pojaté. Sklidíme les, vysadíme nový, čistý, sterilní, který bude zaměřen na sledování tloušťky. To je v naprostém rozporu s biologickým aspektem.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.