Pasivní dům ze slámy

1. 10. 2018 Izolace štítky: , ,

Dá se postavit pasivní dům ze slámy a ještě navíc svépomocí? Rozhovor s projektantem slaměných domů Danem Grmelou.

Je vůbec možné udělat ze slámy pasivní dům? Zeptám se Dana Grmely, který je specialista na navrhování slaměných domů. 

Určitě to možné je a důležité je na začátek shrnout, co to je pasivní dům. Je to dům, ve kterém se topí velmi málo do 15 kWh na metr čtvereční za rok. Při 100 m2 užitné plochy domu je to metr a půl rovnaného dřeva za rok, kdy jeden metr je 300 kg dřeva. Je to tedy dům, ve kterém se takto málo topí a takový dům se dá postavit i ze slámy.

Často se objevuje polemika o skutečném navýšení nákladů. Dává to smysl u slaměného domu? Je velký rozdíl to dotáhnout z nízkoenergetického do pasivního standardu?

Záleží na tom s čím se to srovná. Pokud by člověk ten dům stavěl hodně zateplený, byl by už jako nízkoenergeticky dost optimalizovaný tvarem, natočením do světových stran, velikostí atd. Potřeba tepla se u pasivního domů vztahuje na metr čtvereční užitné plochy a mnohem snáz potom vycházejí velké domy. Dostat dům o velikosti 200 m2 užitné plochy do pasivu je o dost snažší, než tam dostat dům, který má 100 m2. A menší už tam prakticky ani dostat nejde. Záleží tedy na tom, s jakým typem slamáku bychom to srovnávali. U slaměných domů 100 až 120 m2 užitné plochy, se nejlevnější stavby svépomocí staví od 1 mil Kč. Aby se dosáhlo pasivního standardu, je tam několik věcí navíc a mohou dělat docela velký poměr. Třeba dvojnásobek a více. Musí mít tlustší zateplení podlahy, nad rámec balíku ještě nějakou další izolaci, jak ve stěnách, tak ve střeše, kvalitnější a dražší okna s nízkým prostupem tepla sklem a rámem tak, aby celkový prostup teplá byl do 0,8 W/m2K. Jsou to nepoměrně dražší okna, než třeba z nějakého nákupního centra, to co by se dalo na ten levný slamák za milión. Pokud stavím nízkoenergetický slamák za tři miliony ve vyšším standardu, který už je nízkoenergetický a pouze tam přidám větrání s rekuperací, které ten pasivní dům musí mít, aby byl hodnocen jako pasivní, tak to může být +100 až 150 tisíc za větrání a v podstatě všechno ostatní by mohlo zůstat tak jak je. Procentuální navýšení ze 3 mil na 3,15 mil Kč už není takové.

Postavit dům za milion už vyžaduje hodně kompromisů a hodně specifický přístup. Běžně se lidé pohybují trochu jinde. Tam ten rozdíl už předpokládám není tak velký. Je schopen to svépomocný stavitel provést? Je to určitě náročnější na detaily a znalosti. Jak to vnímáš v praxi?

Při jednoduchém konceptu obvodových stěn hliněná omítka-slaměný balík-hliněná omítka se může dosti pravděpodobně nepovést svépomocnému stavebníkovi dostat průvzdušnost obálky budovy pod 0,6. To znamená kolikatina objemu vzduchu v místnosti se může vyměnit při středně silném větru za hodinu. Měří se to při podtlaku 50 Pascalů. Je to jedna z norem, která definuje pasivní dům. Když to bude slaměný dům nebo jakýkoliv jiný dům postavený jako bedna z OSB desek, která se přetmelí a přelepí, tak je poměrně snadné toto splnit. Když se celý ten dům postaví jako bedna z OSB desek, tak rekordy vzduchotěsnosti jsou kolem 0,05. Požadavek je 0,6. Když se to udělá jako hlína-sláma-hlína nebo hlína-sláma-vápenná omítka, tak světové rekordy v Německu a Belgii jsou kolem 0,4. Líbí se mi docela koncept ecococon z Litvy, jsou to slaměné panely, máme je na některých našich stavbách. Větrotěsnost a vzduchotěsnost se zajišťuje pomocí difuzní fólie a dřevovláknité desky na fasádě. Samozřejmě to musí navazovat ve všech detailech. Rekordní domy jsou kolem 0,15, když to stavíte jako profi firma. Myslím, že svépomocný stavebník je toho schopen dosáhnout. Máme zatím jeden dům, který takhle svépomocný stavebník stavěl a ten je těsně pod 0,6. Máme několik domů, které jsou z OSB desek, ikdyž to u nás není tak časté a tam ten problém se splněním blowerdoor testu není.

Pokud bych to chtěl jenom v konceptu sláma-hlína, je možné toho docílit? Nebo je tam podmínka použít tu dřevovláknitou desku s fólií nebo něco takového?

Hliněná omítka v ploše sama vzduchotěsní, ale je těžké ji precizně navázat ve všech detailech. Hlína pracuje s vlhkostí a mění objem a těsnění kolem zásuvek vypínačů prostupů stropních trámů, jsou problém. Jsou na to různé finty, jak se to dá udělat, ale i ti, kteří se tím profesionálně zabývají a umí to udělat nejlépe na světě, jsou na 0,4. Riziko, že svépomocnému stavebníkovi se to nepovede, je dost vysoké. Pokud by to chtěl někdo stavět na dotaci a mít jistotu, že mu to na 0,6 vyjde, tak bych mu to raději nedoporučil. Buď zvolit jiný koncept anebo se vzdát toho, že to bude pasivní dům s dotací. On třeba nebude mít 0,6 ale 0,7. Pořád se v něm bude topit velmi málo. Ale požadavky blowdoor testu na dotaci už nesplní. Je to poměrně náročné konceptu hlína-sláma-hlína. S konceptem od ekokokonu difúzní fólie na dřevovláknité desce máme poměrně málo zkušeností a měření z konkrétních staveb, ale dá se předpokládat, že to bude snažší. Je tam finta v tom, že to drží vnější plášť. Připevnit difuzní fólii páskou k oknu, dveřím, římse a soklu zase není tak těžké.

To je spousta technických informací a z toho vyplývá, že detailů bude asi hodně. Naše zkušenost je taková, že lidé, kteří si vyberou slaměný dům mají nedůvěru k rekuperaci a spíš se tomu chtějí vyhnout. Právě to téma směřujeme k lidem, kterým se moderní technologie líbí a chtějí ten přírodní materiál nebo se jim líbí slaměný dům. Je v praxi poptávka po pasivních domech ze slámy?

U nás je to jeden zákazník z deseti, který chce dům jako pasivní nebo dům s rekuperací. Nedůvěra je dána tím, že to u nás není zatím tak obvyklé. Zařízení samo o sobě není složitější než pračka. Tím, že ji máš doma namontovanou se nestáváš na ní závislý a pořád můžeš větrat oknem. Naši nejčastější zákazníci staví dům od dvou do 3,5 milionů. Pořád jsou tam takoví, kteří to za milion, milion a půl udělají a pro ně to určitě není. Topí sporákem s přisáváním vzduchu z interiéru. Mají koncept hlína-sláma-hlína a vzduchotěsnost prakticky neřeší, i když jim to třeba doporučuji. V typickém slamáku je potřeba tepla na vytápění 40 kg na metr čtvereční a rok, což pro dům se 100 metrů čtverečních užitné plochy udělá 4 metry rovnaného dřeva za rok. Když by jeden rovnaný metr měl 300 kg. Požadavek od roku 2020 má být 70, což s přehledem splňujeme, akorát těch 70 má být kryto z obnovitelných zdrojů (dřevo, slunce). To, co je na úrovni současné legislativy tepelné ochrany budov, to je 90. Běžná nezateplená výstavba je 150 až 300. Když se na vzduchotěsnost nebude vůbec dbát, udělá se dům děravý, hlavně pak všechny ty škvírky, může to být milimetrová prasklinka a když si sečtu její délku okolo podlahy stropu, kolem všech oken a dveří, tak mi to udělá otvor jako by bylo okno otevřené na ventilačku pořád. Takže klidně ta potřeba tepla na vytápění pak může být i dvojnásobná. Jsou lidi, kteří bydlí u lesa 8m rovnaného dřeva protopí a asi jim to nevadí.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.