Tloušťka přírodní nadkrokevní izolace

21. 9. 2017 Střechy štítky: ,

Nadkrokevní izolace může významně ovlivnit tloušťku střešního pláště a tedy i celkový vzhled stavby. Jak udělat nadkrokevní izolaci, aby stavba nepůsobila příliš mohutně?

Nadkrokevní izolace může velmi ovlivnit tloušťku střešního pláště. Pokud chceme v zateplení střechy použít přírodní izolaci a dům dobře zateplit, tak nám tloušťka vychází minimálně 35 cm a více a to jenom v izolaci. Pokud počítáme další konstrukční prvky pro krytinu a krytinu samotnou, může se tloušťka střešního pláště dostat na 60 cm a více.

Pokud neřešíme přírodní materiály, můžeme si snadno pomoci PIR izolací, což je pěna, která má lepší tepelně-izolační vlastnosti a při tloušťce 14 cm dosáhneme dostatečných tepelně-izolačních vlastností. Tím nám tloušťka střešního pláště tolik nenaroste.

Pokud chceme použít nějaké přírodní materiály, dostáváme se právě až na tu tloušťku 40 cm a více a u mnoha staveb to nemusí vypadat dobře. Vidíme pak na střeše velkou masu. Nevypadalo by to dobře ani v tomto případě – u tohoto slaměného domu, kde je stavba celkově nižší. Tloušťka střešního pláště po úpravě vypadá dobře, ale kdyby tam byla přiznána celá ta tloušťka, kde tady máme 40 cm izolace + dřevovláknitá desku, laťování a krytinu, tak by tento kraj vůči celkovému objemu stavby byl velice masivní.

To je často docela výzva, vyřešit to konstrukčně tak, abychom ten plášť měli dobře zateplený a zároveň, aby to nepůsobilo mohutně. Takže potom různými konstrukčními prvky schováváme střešní plášť v obvodových stěnách. Tady to můžeme na záběrech vidět v rohu, kde je část izolace a potom řešení přesahu střechy.

U některých mohutnějších staveb, jako jsou sruby, to může naopak vypadat dobře. Ale je pravda, že spíše bojujeme s tím, abychom tu střešní vrstvu izolace ztenčili. Tady se nám nabízí dvě základní možnosti: nějaké přírodní materiály nebo nějaká klasická skelná či minerální vata, kde se pak dostáváme na větší tloušťku. Nebo potom ten PIR panel, u kterého vnímám ještě jednu docela velkou nevýhodu, kdy je v tom systému jako parotěsná vrstva použitý asfaltový pás – a to bych opravdu zvážil, zda chce mít člověk v interiéru kus asfaltu.

Na tomto příkladě vidíme, že to lze řešit docela elegantně, ale je potřeba počítat s větší náročnosti provedení a člověk musí domýšlet spoustu technických detailů. V principu jde o to, že na obvodové stěně, která je pozednicová nebo štítová, rozdělíme venkovní přesah od zateplené vrstvy, takže v tloušťce zateplené vrstvy vyjdeme s přesahem střechy v jiné úrovni. Často nám to pomáhá eliminovat tepelné mosty tím, že ty prvky nejsou průchozí. Takže ta klasická krokev, která jde většinou zevnitř ven, končí v zateplení v obvodovém plášti a ven nám jde zvlášť venkovní přesah. Ale o těchto tepelných mostech a dalších technických detailech si řekneme více na jiném videu.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.