Z jakého materiálu může být topeniště

10. 2. 2017 Vytápění štítky: , , ,

Z jakého materiálu se staví kamna, krby, sporáky? Informacemi nabitý rozhovor s profesionalním kamnářem Honzou Křivonožkou.

Z jakého materiálu může být topeniště, ve kterém hoří oheň? Jsem tady s Honzou Křivonožkou, který je profesionální kamnář. Na společných videích probíráme topeniště, která spojuje to, že v nich hoří oheň. Probíráme tedy hlavně krbová kamna, krbové vložky, akumulační kamna, sporáky apod.

Jaké jsou tedy Honzo možnosti u jednoduchých topidel?

Jednoduchá kamna jsou většinou z plechu. V samotném ohništi mají šamot nebo nějakou izolační hmotu. Na povrchu je obvykle natřený smaltovaný plech. Nebo jsou to často kachle, které jsou ve formě obkladu jako lehká hmota. Někdy vzniká trochu mýtus, že krbová kamna s kachli mají nějakou akumulaci. Myslím si, že to není pravda, protože s těmi kachli to není o moc těžší. Kamna mají maximálně obvykle 120-200 kg. To je pořád nic. Kamna, která jsou za námi mají skoro 3 t. Tam už je samozřejmě poznat rozdíl.

Jaké jsou možnosti materiálu uvnitř topeniště?

U řemeslně vyrobených kamen, která nejsou z plechu, je uvnitř šamotové ohniště. V těchto kamnech za námi je asi 2,5 t šamotu. Lidé možná znají šamot ve formě cihel. Je to v podstatě vypálená hlína, která si umí poradit s ohněm. Proto se používá šamot v kamnařině a je to tradiční kamnářským materiál. Vnitřnosti ohniště včetně tahů kudy vede oheň a kouř jsou ze šamotu. Šamot je směs jílu a již rozemletého a vypáleného šamotu. Často používáme šamotové cihly s pero-drážkovými zámky, aby byly spoje kvalitnější. Pak do toho vstupuje ještě otázka lepidel a je to složitější. Každý kamnář má svoje firmy, se kterými spolupracuje a bere od nich šamot.

Šamot je principiálně přírodní materiál. Je v něm schované hodně energie díky tomu vypalování. V dnešní době se hodně používají i různé prefabrikované hmoty a všechny tahy se pak nedělají z cihel. Dají se koupit i hotové tahy, které se poskládají jako lego. Bývají to často nějaké žárobetonové směsi. Existuje více druhů, ale na to nejsem odborník.

Máme zde žárobetonové směsi, šamot a jde to celé udělat třeba z hlíny?

Pokud se bavíme o kamnech pro vytápění celého domu, tak se z hlíny asi udělat celá kamna nedají. Pokud je tam samozřejmě podmínka, aby kamna fungovaly normálně a vydržela nám nějakou dobu. Dají se udělat různé venkovní realizace typu chlebové pece, které se dělají ze směsi hlína, sláma, písek. Možná raketová kamna nebo finské pece se dají z velké části postavit z hlíny. Vnímám to ale tak, že šamotové cihly nebo alespoň červené cihly jsou nutné k tomu, aby topeniště, kde hoří oheň, bylo pevné. Hlína má svoje pěkné vlastnosti s ohněm, má ráda teplo a oheň, ale ve velkém žáru, jako je třeba 600°C, přestává fungovat. Občas si hlínou pomáháme a namícháme hlínu tak aby vydržela třeba až 1000°C.

Říkal jsi, že tato kamna váží 3 t a dává smysl, aby poměr byl třeba 1 t šamotu a 2 t hlíny?

Konkrétně u této konstrukce kamen to smysl až tak nedává, protože kamna jsou těžká hlavně vevnitř – tam, kde je přítomný oheň. Povrchový plášť, který vidíme – klenba, římsa a podobně – není až tak těžký a váží třeba dohromady 1 t. To důležité a funkční je však uvnitř. Existují i technologie nějakého vnitřního ohniště a kolem nasypání a udusání velkého množství hlíny. V Rakousku a Německu je to v současnosti in. Takové možnosti jsou, ale technicky to nikomu moc nepřinese. Spíš to jen prodraží stavbu.

A co kachle na povrchu? Je to pouze designová záležitost anebo mají nějaké akumulační schopností?

Kachel je v principu vyrobený ze stejné hmoty jako šamot. Pokud bychom se bavili o číslech jako je objemová hmotnost, tepelná vodivost, tak jsou to velmi podobná čísla. Zjednodušeně se dá říct, že kachel a šamotových plášť se chovají stejně. Je tam malinký rozdíl a není tedy pravda, že by kachlová kamna nebo omítka hřála o hodně lépe. Vůbec to není pravda. Z mého pohledu je to o designu a praktické údržbě. Při dotyku na kachel cítíme jakoby větší teplo z kachle než z omítky. Je to ale jenom dotykový rozdíl.

V české kamnařině je to o tom, jak mají kamna vypadat. Někdo chce honosná kamna se zdobenými kachli. Omítka by vypadala zbytečně selsky, chudě. Někdo chce zase obnovit historická kamna a musíme to respektovat. Nás historie neváže a obvykle řešíme, aby kamna dobře vypadala. Lidem se často líbí kombinace omítané plochy s kachli. Vše se dá udělat dokonale hladce a se použít i designové kachle 50×20 cm. To, co je vevnitř, jak to funguje je pořád stejné. Jde jen o to, jakou tomu dáme skořápku. Tady zrovna vidíme bílou omítku a můžeme dávat i hliněnou omítku. Často je to tak, že si lidé sami chtějí omítku dodělat. Hliněná omítka je vlastně posledních 5 mm kamen. My uděláme hrubou vrstvu, kamna zůstanou šedá a na ni se pak dodělává vrstva hliněné omítky. S tím si pak člověk může velmi vyhrát je to obrovské téma barev a podobně.

Hodně se mi líbí tato cihelná dlažba před dvířky a působí to spolu harmonicky. Vede mě to k otázce, zda můžu netradiční materiály zakomponovat do kamen – tedy, že vezmu cihlovou dlažbu a dám ji do kamen.

Určitě to jde a dvakrát jsme to udělali. Není tedy rozhodně vhodné dávat jí dovnitř, ale pokud bude v plášti, tak není žádný problém. Občas jsme použili jako ozdobu červenou půdovku ve venkovním plášti. Plášť může být z dusané hlíny, cihel (i když to má své nevýhody), z tenkého šamotu, který se rychleji prohřeje nebo to můžu být kachle. Může to být dokonce i nějaký kámen, pískovec či žula.

Takže by šel imitovat i lovecký krb z kamenů?

Určitě by to šlo udělat, i když design a konstrukce kamen neodpovídají moc loveckém krbu. Ale dá se s tím pohrát, protože kamna jsou poměrně svobodná, jde-li o tvar.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.