Jak nejlépe založit stavbu slaměného domu

7. 6. 2019 Materiály štítky: , ,

Jaké jsou nejčastěji používané varianty základů a podlahy slaměných domů? Jaké jsou jejich výhody a nevýhody? Rozhovor s projektantem slaměných domů Danem Grmelou.

Základy a různé možnosti, kterých je dneska hodně. Další téma pro Dana Grmelu, který je specialista na navrhování slaměných domů. Dane, dá se říct, že nějaký způsob z těch různých možných je nejlepší? Mohl bys nám přiblížit ty způsoby, které možné jsou, který z nich je nejlepší, a co v praxi vidíš, k čemu lidé spějí nejvíc?

Nevím, jestli bych dokázal vypíchnout jeden nejlepší, je tam vždy celá řada faktorů, které způsob toho založení určují: od požadavku nebo povahy investora, přes základovou půdu, toho, jakou má únosnost, jaká je hydrotechnika, geologie toho podloží, jaký je tam radonový index, jaká je členitost nebo výškový reliéf toho terénu nebo jaká je okolní zástavba. Ne každé založení se hodí všude.

Potom se založení dá rozlišit na 2 základní způsoby: buď je stavba  založena na terénu, nebo s odvětranou mezerou pod podlahou. To, ,že střecha a stěny budou izolované slaměnými balíky, nemusí nijak výrazně předurčovat způsob toho založení. Může pýt slaměný dům založený úplně běžně na klasické základové desce s IPOU a polystyrenem podobně jako běžná zděná stavba nebo konvenční dřevostavba, i když není to u stavebníků slaměných domů tak obvyklé, protože často mají vztah k ekologii a chtějí tam něco jiného než velké množství betonu, fólie a polystyrenu.

Pokud má být dům založený na terénu, tedy ne s tou větranou mezerou pod podlahou, zakládáme často na štěrku z pěnového skla, případně by se stejným způsobem dalo založit na liaporu. Ten štěrk z pěnového skla je vyroben z recyklovaných lahví, je chemicky inertní, je poměrně únosný, dobře tepelně izoluje, funguje jako drenáž – nevzlíná jím voda, a pokud je nízký radonový index, tedy nepotřebujeme navrhnout žádné zvláštní opatření stavby proti radonu, tak můžeme mít skladbu takovouto: upravený terén, na něm štěrk z pěnového skla, na tom dusaná štěrkohliněná vrstva, a na tom může být buď na finál udělaná hliněná podlaha, buď jako hliněná mazanina ošetřená olejem nebo voskem, nebo lze na to do polštářů dát dřevěnou podlahu, nebo případně i položit nebo nalepit dlažbu. Tento způsob mně je asi nejbližší, ten bych vypíchl. Dům má tepelnou stabilitu danou tím, že je založen na terénu bez větrané mezery pod podlahou, to, že nemám několik schodů do prvního nadzemního podlaží, že nejsem i v přízemí tak trochu jako v patře, takže i to propojení s okolním terénem při založení na terénu je takové příznivější. Líbí se mi na tom to, že od toho přirozeného elektromagnetického zemského náboje nejsem oddělen žádnou fólií, že tam není žádný izolant.

My nejčastěji volíme ten nejlevnější způsob, tedy že je obvodový pas, který je pod obvodovými stěnami nosný, ten štěrk z pěnového skla je jen uvnitř takto vymezeného obdélníku. Jsou i jiné způsoby, kdy se toho poměrně drahého štěrku z pěnového skla spotřebuje větší množství  a na tom pak plave nějaká silnější železobetonová deska, ale tohle používáme poměrně málo. Častým požadavkem je mít slámu i v podlaze, potom ten dům na terénu nezakládáme – je potřeba, aby to pod tou slámou větralo, aby nebylo riziko, že bude uhnívat kondenzující vlhkostí. Potom stavíme na patkách a pilířích s větranou mezerou pod podlahou, kdy podlaha samotná je z dřevěných nosníků jako tesařská konstrukce vyplněná balíky slámy. To se dá zase rozdělit na několik způsobů. Buď že dům provětrává po celé ploše. Ale pak je vysunutý nad terén, což se nemusí na každé místo hodit a nemusí to být dispozičně výhodné. Anebo je posazen v takové jámě, takže lépe navazuje na ten okolní terén, ale už je ošemetnější, jak ten prostor pod domem odvětrat. Buď se používá založení tzv. na vzduchovém polštáři, kdy je to zase na patkách a pilířích a kolem je to obehnané opěrnou zídkou, o kterou se opírá terén a větrá se mezi tou zídkou a pilířky a domem, anebo se používá odvětrání na crawl space, u nás málo vyzkoušené. Často se to podaří, přestože na to nejsou nijaké normové postupy, při navrhování není moc se o co opřít. Architekt Smola se zabýval dokumentací poruch při tomto postupu, a na internetu se dá najít celá řada fotek od tohoto autora, kdy tam problémy s vlhkostí jsou.

Naše poznání v tomto je malé a tak jde často o štěstí, někomu se to povede a někomu ne, takže za takové založení lze těžko ručit. Větrací otvory by musely být s velkým průřezem, aby bylo dost jisté, že to dostatečně odvětrá. Někteří to dělají jako hydroizolovanou vanu, do které nemůže vzlínat zemní vlhkost. Už to pak ale ztrácí kouzlo lehkosti a elegance. Vychází to dráž než založení konvenční. Specifikem je kondenzace v mezerách v letním období. Pod domem je chladněji a když tam dostatečně pomalu za foukne teplý letní vlhký vzduch, tak má tendenci se tam srážet. Tak by to mělo být rád dostatečně tak aby ten vzduch prošel mezerou dostatečně rychle, aby se tam nestihl ochladit. Nabízí se varianta to v tomto období zavírat a naopak to ne nechat větrat. Není na to ale žádný pořádný seriózní výzkum. Postupy jsou spíš empirické a odkoukané ze zahraničí. Při navrhování se nemáme moc o co opřít.

Co bys zahrnul do varianty crawl space? Nabízí se třeba varianta zatepleného soklu nebo základového pásu, kde jsou větrací otvory a veškeré rozvody mohou být v kapse. Někdo chápe crawl space tak, že má zaizolovanou podlahu a základové pásy třeba nejsou. Je na tom vůbec nějaká shoda co crawl space definuje?

Crawl znamená průlezný takže je to jakýkoliv průlezný prostor, který má na výšku minimálně 60 cm, možná aby ta průleznost byla pohodlnější, tak 90 cm. Dělají se prostory pod domem kompletní větrané, kdy se dělají jenom pilířky a pak je to prakticky jisté. Větrané neprůlezné stačí i 30 cm, aby se tam nic nerosilo. Zkušeností máme dejme tomu desítky. Jednu dobu jsem to pozoroval hodně a nikdy tam nic nevlhlo. Někteří, kteří neměli projekt od nás, měli ještě méně než 30 cm a také jim to nevlhlo. Pokud se to dělá obehnané základovým pásem nebo zídkou, tak je to dost ošemetné. My to obvykle děláme tak, aby to větralo alespoň ze třech stran. Nebo vždy z těch podélných stran.

Dá se říct, která varianta je levnější?

Minulý rok jsem se tím zabýval i s rozpočtářem. Výstup máme na našem webu, kde uvádíme šest nejčastěji používaných způsobů založení. Vždy je tam napsáno, kam je to vhodné a kam ne, a jaké to má výhody a máme tam položkový rozpočet na každý způsob založení. Nesmíme ale počítat jenom samotné základy, protože pak by vycházely nejlíp ty konstrukce na patkách a pilířích, protože tam je nejméně třeba kamenného zdiva. Musím k tomu ale přičíst i konstrukci podlahy, abych srovnával srovnatelné, měl bych ve srovnání končit pod čistou podlahou. To je to jediné, co z toho mohu při srovnání vyjmout, protože je to pro všechny typy stejné. To co mám od čisté podlahy dolů bych do toho srovnání měl zahrnout, a pak ty rozdíly nejsou velké. Když to počítám v oficiální cenové hladině RTS, v které průměrně staví střední firmy, tak když počítám a všechny vrstvy od výkopu až po tu finální, tak jsou tam ceny od 2700 po 3 500 za metr čtvereční založené plochy.

A co zemní vruty je tam nějaké specifikum?

Na zemních vrutech jsme to několikrát zkoušeli a dospěl jsem k názoru že je to vhodné pro opravdu lehké stavby na dobře únosném podloží. Jinak vruty vycházejí třikrát dráž než klasické patky a pilíře. Vruty jsou únosné poměrně málo a jsou poměrně drahé, přičemž vrutů musí být poměrně dost. Na založení polo těžkého klasického domů, což slaměný dům je, to vychází dva až třikrát dráž než patky a pilíře. Je to lákavé a moderní, vypadá to recyklovatelně a čistě, že se málo zasáhne do pozemku, ale řekl bych, že se to spíš vyplatí na nějaké altánky, ploty, možná na nějaké lehké dřevostavby, chaty, ale na slaměné domy to nevychází dobře ekonomicky.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.