Dřevo na stavbu domu z lokálních zdrojů

19. 3. 2013 Materiály štítky: , , , , ,

Dřevo na stavbu z lokálních zdrojů snižuje celkové náklady a navíc práce zůstává místním lidem. Jak takové dřevo sušíme a jak s ním dále pracujeme, uvidíte v našem novém videu.

Nacházíme se na skladě, kde vzduchosušíme dřevo. Dostávám se tím k časté otázce, zda se dá na rámovou dřevostavbu použít čerstvé nebo sušené dřevo či KVH hranol (z lepeného sušeného dřeva). V rámci přírodního bydlení se snažíme používat lokální zdroje a co nejvíce přírodní materiály bez lepidel či nadměrného opracování (podotýkám, že se snažíme v rámci našich možností). Na naše dřevostavby, kde většinou řešíme difuzně otevřené konstrukce, používáme vzduchosuché řezivo. Není totiž úplně ideální, když vezmete dřevo z katru a šplíchá z toho voda. Často ani není třeba sušené dřevo z trouby, což celý proces prodražuje; ani dřevo lepené, kde je potřeba řešit zase nějaká pojidla a lepidla.

Pro difuzně otevřené konstrukce je dostačující vzduchosuché řezivo, které tady sušíme většinou od půl roku do 2 let. V tomto období dochází k těm největším tvarovým změnám. Po 1 roce už je dřevo vykroucené. V závislosti na použití pak některé roviny dřeva ještě srovnáváme. Na našich stavbách tento postup běžně používáme a čas ukazuje, že to takto bez problémů funguje.

Samozřejmě lepený sušený hranol má v některých případech své opodstatnění, ale v běžné difuzně otevřené dřevostavbě se akorát stavba prodražuje. Navíc upřednostňujeme dřevo na stavbu domu z lokálních zdrojů – tím, že jsme v Beskydech a lesů je kolem hodně. Tím vlastně necháváme práci místním lidem – jak pořez, tak i další opracování. Proč kupovat KVH hranoly nebo řezivo z Německa, Ruska, Ukrajiny, když tu máme všude naše lesy a můžeme dát práci místním lidem. Pro běžné stavby je naše řezivo naprosto dostačující.

Máme možnost vybírat řezivo z klidně rostlých stromů, které pak tolik nepracuje. Jenže takový výběr zase celý proces prodražuje a my pak zůstáváme u toho, že vykroucenější materiál, trámky a desky z točivého dřeva, používáme na kratší výřezy, různé bloky, používáme do 1,5 m dlouhé kusy – tím eliminujeme tuto vlastnost. Na delší stojky používáme už to řezivo, které se za ten rok tolik nezdeformovalo. Výběrem dřeva na stavbu zapracováváme veškerý běžný materiál – dřevo z normálního lesa v našem okolí. To všechno pak má vliv na cenu, dostupnost materiálu a to, že práce zůstává lokální.

Můžeme se projít tímto skladem, kde sušíme jak smrkové dřevo, ze kterého děláme nízkoenergetické rámové konstrukce, tak i modřínové, ze kterého vyrábíme svépomocí obklady fasád nebo modřínové terasy. A je to současně všechno z lokálních těžeb. Samozřejmě se někdy nevyhneme použití jiného materiálu, ale v rámci možností a ochoty zákazníka k tomu takto přistoupit tu nějaké možnosti máme. Je to takový menší sklad, ale pro naši spotřebu jsme schopni si materiál takto připravit.

Pokud v tom někdo vidí smysl a je mu tento přístup blízký, tak mu můžeme nabídnout dřevo takto připravené a vybrané. Možností je samozřejmě víc, ale má to pak vliv na cenu. Můžeme těžit v zimě za novoluní, už jsem to asi někde zmiňoval, ale to už se ta celková dostupnost komplikuje a za ty roky máme prostě vyzkoušené obyčejné dřevo, které funguje. Pak už hodně záleží na použitém systému rámových konstrukcí, jak to pak vypadá v interiéru, jestli je tam sádrokarton, jak je namontovaný, zda tam jsou hliněné omítky nebo palubky… Nedá se to tedy nějak zevšeobecnit, každá stavba může mít svoje specifika a je potřeba zvážit všechny okolnosti, jak finanční, tak ostatní, a zvolit ideální řešení.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.