Cena stavby slaměného domu – rozhovor s Danem Grmelou

11. 5. 2018 Izolace, Materiály štítky: , ,

Za kolik se dá postavit slaměný dům? Co je to svépomocná stavba a stavba na klíč?

Jsem tady s Danem Grmelou, který je specialista na navrhování slaměných domů. Je to člověk, který má věci z praxe a může vycházet z nějakého terénního výzkumu, z ankety ze 43 domů. V anketě získal údaje o tom, jak dlouho lidem trvalo postavit slaměný dům, kolik je to stálo, čím topí, kolik protopí, co se jim při stavbě nejvíc povedlo, co nejmíň a jestli by do toho šli znova. Všechno nafotili a ptali se hlavně svépomocných stavebníků slaměných domů. Můžeš přiblížit cenu stavby svépomocí a cenu stavby na klíč? Osobně mi to připadá trošku matoucí, protože už jen ta definice stavby na klíč není jasná. Svépomocné stavění je taky trochu matoucí.

Já nejprve vysvětlím pojmy, které jsou dané naprosto přesně. Některé stavební firmy vydávají za stavbu na klíč něco jiného než co skutečně stavba na klíč je. Existují takzvané České stavební standardy, kde každý rok ze statistických údajů, je uváděna oficiální cenová hladina, ve které staví průměrně nějaké střední firmy různé typy staveb. Cena stavby je dána obestavěným objemem v kubících. Pro dřevostavby, bydlení pro rodinné domy, v cenové hladině 2018, kde jsou zprůměrované všechny typy rodinných domů pro bydlení od všech středně velkých firem, je ten stavební standard 5800 Kč za kubík. Přičemž v tomto je všechno: od výkopu, přípojek, základů, přes hrubou stavbu, střechu, okna, stěny, příčky až po finální povrchy, podlahy, finální omítky a až po zařizovací předměty tak, aby se v tom domě dalo bydlet. Tohle oficiálně znamená stavba na klíč. Když někdo vydává za stavbu na klíč něco jiného, tak v tom dělá zmatek a ty ceny nejsou vzájemně porovnatelné, když v té ceně má každý něco. Měla by tam být dřezová baterie, vodovodní kohoutky v koupelně, vana, elektrické zásuvky, vypínače a všechno, co člověk potřebuje, aby tam mohl bydlet. Není v tom samozřejmě nábytek. To už si lidé kupuji sami a nedodává to dodavatel stavebních prací.

Setkávám se s různým výpočtem obytného prostoru. Někdy je to zvenku s venkovním pláštěm až třeba do základu. Na takovou cenu, a vidím to i v okolí, se nedostáváme, zejména pokud jde o kvalitnější stavby z přírodních materiálů. Ta cena nám připadá někde hodně jinde. My jsme tak 7500 Kč bez daně.

Tomu věřím. Je to cena, která je zprůměrovaná na všechny typy staveb. Vy děláte nízkoenergetické, pasivní, z přírodních materiálů, možná úplně na klíč nebo skoro úplně na klíč a potom je to samozřejmě dražší než je průměr. České současné legislativě odpovídá dům s energetickou náročnosti 90 kWh/m2/rok. Průměrný slaměný dům, i ten svépomocně stavěný má kolem 40 kWh/m2/rok. Pasivní dům má kolem 15 kWh/m2/rok. Je to jako srovnávat ojetou škodovku s mercedesem. Samozřejmě ten mercedes bude dražší, protože má úplně jinou hodnotu a dává jiný komfort. Nebo je to jako srovnávat nejlevnější rajčata ze Španělska v supermarketu s bio rajčetem, který zemědělec vypěstuje a pleje vlastníma rukama. To jsou stavební standardy a neznamená to, že za to někdo bude stavět luxusní slaměný dům na klíč, udělaný krásně z přírodních materiálu.

A co ten objem? Zejména u slamáků, kde je stěna hodně tlustá?

Stavební standardy to počítají z vnějšího objemu a v základu se dělá takzvaná srovnaná výška. Což je vážený průměr mezi hloubkou a šířkou pasu a výškou té desky, tak jak jsou stavby tradičně zakládány. Takže není to spodek desky, ale není to ani základová spára, ale je to někde mezi. Je to spodek, vnější líc až po střechu. Pro spoustu lidí je to mnohem lépe představitelné na užitnou plochu. To je ta vnitřní plocha místnosti, to, co obývám. Není tam plocha příček, to, co je zastavené. Je to už ten vnitřní obrys, který se skutečně obývá. A ten přepočet obestavěného prostoru na vnitřní plochu záleží dost na tom, jak je ten dům velký, jak má tlusté stěny, jestli je na patro nebo ne. Myslím že v průměru a to vychází kolem 4,6 násobek.

Svépomocná stavba je taky docela přesně definovaná ve stavebním zákoně. Do technické zprávy pro stavební úřad pro povolení se vždycky uvádí, že bude stavba stavěna svépomocí nebo dodavatelsky. Je tam nějaký generální dodavatel, který si sám zaštiťuje svoje subdodavatele a generální dodavatel odpovídá investorovi, subdodavatelé tomu generálnímu. Svépomocná stavba je taková, kde svépomocný stavební investor vlastně plní funkci toho generálního dodavatele. Takže si poptává jednotlivé řemeslníky nebo firmy na dílčí práce, na základy, na konstrukci, na střechu a tak dál, ale v podstatě zodpovědný je sám sobě. Za dílčí práce, ne za stavbu jako celek, odpovídající subdodavatelé a ta míra svépomoci může být samozřejmě různá. 100 % svépomoc, i kdyby jako Milarepa postavil celý dům sám, nikdo by mu s tím nepomáhal, udělal bych si sám všechny práce až po to, že si vlastně splní funkci manažerskou a organizační a všecky dodavatele si sám vybere a sám si je zaplatí.

Cena průměrná je v současnosti 18 000 Kč za m2 užitné plochy při stavbě svépomocí, ale může to být od 10000 Kč až po nějakých 25 000 Kč za m2. Máme třeba i domy, kde je to 40 000 Kč za m2 svépomocí. Obzvláště, když je to stavbička udělaná pěkně a je malá. Malá stavba bude vždy v přepočtu na m2 užitné plochy dražší, protože ty drahé věci jsou tam taky: kamna, komín, přípojky, vchodové dveře apod. Ten rozptyl je opravdu velký, nejčastěji to je od 10 do 25 tisíc m2 užitné plochy, přičemž průměrně je to 18 tis Kč za m2. V cenové hladině RTS (to je zas nějaká metoda vydávající cenové ukazatele) to vychází v průměru tuším na 33 000 Kč za m2, přičemž průměr staveb na klíč ze všech materiálu je 27 000 Kč za m2. Takže při stavbě na klíč jsme třeba o 5-6 tis dražší, když to bude v srovnatelném standardu. To, co děláte vy, už je zase podle mě s přesahem do nějakého jako uměleckého řemesla, takže proto je tam ta cena za ještě jiná.

Jak vnímáš aspekty vytápění?

Široká škála může být ve všem. Jestli budu mít smrkové palubky a nebo nějaké dubové fošny, tak ta cena bude mnohonásobná. Můžu mít nejlevnější komín Letovice a můžu mít Schiedel a taky ta cena bude několikanásobná. Můžu mít okna z bouračky, okna nějaký Bauhaus, od místního truhláře, můžu mít internorm a cena bude řádově skákat. Takže všechny tady ty položky můžou být v širokém rozptylu jako to topení. A proto se dá vycházet třeba z těch stavebních standardů, kde je teda průměrná cena od průměrné firmy. A pak je dáno zase průměrně, kolik procent z celkové ceny činí základy, hrubá stavba, topení ale tady ty průměry o konkrétním případě nevypovídají vůbec nic. To je samozřejmé. Pokud chce člověk vědět cenu, za kterou on bude stavět, tak už se o tom musí vědět o dost víc. Třeba jaká bude míra svépomoci, jaký bude energetický standard, jakým způsobem se tam bude vytápět. Pokud tu cenu chce vědět úplně přesně, tak mu nezbude, než si udělat prováděcí projekt. A ne dělat podle projektu rozpočet, protože ten zase vychází z těch stavební standardů. Poptat si konkrétní nabídky firem a pokud je to seriózní firma, tak za tu cenu ručí. Jakože nebude žádat víc nebo jsou ve smlouvě případné vícepráce nějakým způsobem jasně specifikovány, a pak teprve může mít jistotu, za kolik opravdu postaví.

Dá se to shrnout tak, že v nízkoenergetickém standardu se slaměný rodinný dům dá pořídit v ceně od 1 do 5 milionů a pořád je to jako běžná cena. Jsou domy levnější než milion a jsou domy dražší. Pořád jsou to slaměné domy v nízkoenergetickém standardu, 100 m2 užitné plochy. Ale dejme tomu, že 95 % je mezi 1 a 5 mil a 80 % bude od 2-3 mil Kč při svépomocné stavbě.

A co stavba na klíč, je při tomto typu staveb vůbec tato varianta využívaná?

Myslím, že je několik firem, které je to nabízejí. Já osobně vím jenom o jednom domě, který byl fakt úplně na klíč postavený a zrovna je poměrně drahý. Tam to vycházelo poměrně draho a nevím, jestli si teď vzpomenu, ale bylo to určitě něco přes 35 tis Kč za m2 užitné plochy.

Častý dotaz: a co nás vyjde levněji?

U stavebních standardů je to dost podobně a jeden rok je trošku dražší dřevostavba a jeden zase zděný dům. Je to řádově o nějaké desetikoruny, maximálně stokoruny na ten kubík obestavěného objemu. Ale je třeba zase vnímat, že je to standard. Je to všecko sádrokarton obalený polystyrenem, milimetrová omítka, tak to samozřejmě bude úplně jiná cena, než dělat vápennou omítku, která má dva centimetry, kulaté rohy, teplotní stabilitu, požární odolnost (na rozdíl od polystyrenu nataženého barvou, ten je mnohem požárně nebezpečnější než omítnutá sláma). Je to fakt jako srovnávat ojetou starou škodovku s mercedesem.

Líbí se vám to? Doporučte tuto stránku přátelům…

* Označené položky jsou povinné.